Bitva u Rozvegova byl ozbrojený střet svedený o předměstí Mukačeva na Podkarpatské Rusi. Šlo o nejkrvavější boj československých jednotek s maďarskými jednotkami a zároveň o jejich první vzájemný střet v roce 1939. Bitva skončila krátkodobým vytlačením Maďarů z Rozvegova.
2. listopadu skončilo Vídeňské arbitrážní jednání. Ve Vídni bylo rozhodnuto o československých územních ústupcích Maďarsku. Jednalo se o značnou část území jižního a východního Slovenska a také jihozápadní část Podkarpatské Rusi. Součástí odstoupeného území bylo i Mukačevo. Rozvegovo[pozn. 1] ležící na předměstí Mukačeva na pravém břehu řeky Latorice ale mělo nadále zůstat československým územím. Nad rámec Vídeňské arbitráže bylo ale obsazeno maďarskou armádou. Někteří českoslovenští důstojníci okamžitě začali zvažovat obsazení Rozvegova. Brzy se objevila vhodná záminka. Když byl v noci z 5 na 6. ledna postřelen četník František Dvořák, zahájily československé jednotky útok.
Rozvegovo obsazoval 36. pěší pluk, který vedl Bohumil Mařík. První zaútočila 1. a 2. rota spolu s několika družstvy SOS. Rozpoutal se tvrdý pouliční boj. Do boje se na československé straně zapojila i tři obrněná vozidlaTatra OA vz. 30 od Motorizovaného předzvědného oddílu 2 a dělostřelectvo 5. baterie 12. dělostřeleckého pluku. Brzy se začala projevovat početní převaha na straně Maďarů a Čechoslováci se nyní museli bránit, ale Rozvegovo se honvédům již obsadit nepovedlo. Teprve odpoledne se povedlo střet utlumit.
Po střetu bylo rozhodnuto rozkazem z vyšších míst předat Rozvegovo zpět Maďarům. Brzy po bitvě se maďarské vrchní velení rozhodlo zahájit útok na Podkarpatskou Rus. Ten začal 14. března v údolí řeky Latoricy.
↑Rozvegovo, maďarsky Oroszvég (doslova „ruský konec“), rusky Росвигово (Rosvigovo), ukrajinsky Росвигово (Rosvyhovo) nebo Росвигове (Rosvyhove), rusínsky Росвегово (Rosvegovo), Оросвеґ nebo Оросвиґово je nyní součástí města Mukačevo.[3]