Bezpilotní letadlo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Bezpilotní letoun)
Skočit na: Navigace, Hledání
RQ-2 Pioneer průzkumné bezpilotní letadlo používané v armádních službách USA během válek v Zálivu a v Iráku.
Většina bezpilotních letadel je sice s pevnými křídly, ale existují také rotorová letadla jako je MQ-8B Fire Scout

Bezpilotní letadlo (někdy UAV z anglického Unmanned Aerial Vehicle nebo také dron z anglického drone) je letadlo bez posádky, které může být řízeno na dálku, nebo létat samostatně pomocí předprogramovaných letových plánů nebo pomocí složitějších dynamických autonomních systémů. Bezpilotní letadla se používají často v armádě k průzkumným i útočným letům. Používají se také k mnoha civilním úkolům, například k hašení požárů, policejnímu sledování nebo průzkumu terénu.

Naváděné střely nejsou klasifikované jako UAV, protože tyto zbraně jsou pouze na jedno použití, i když jsou bezpilotní a v některých případech řízeny vzdáleně. Další zkratkou je UCAV (Unmanned Combat Aerial Vehicle) - bezpilotní bojové letadlo.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První bezpilotní letadlo bylo z roku 1916 od profesora Archibalda Montgomeryho Lowa a jmenoval se Aerial Target (Vzdušný cíl).[1] Následovalo mnoho letadel řízených na dálku, včetně Hewitt-Sperry Automatic Airplane, vyrobené během první světové války v USA.

Bezpilotní letadla se využívala a dodnes využívají při fotografování ze vzduchu. Mezi tento typ by se dala počítat také fotografie z RC modelů.

S miniaturizací všech technologií v 80. a 90. letech 20. století zájem o bezpilotní letadla rostl. První generace byly zejména průzkumné letouny, ale některé byly osazeny zbraněmi, jako třeba MQ-1 Predator, který obsahoval střely vzduch-země.

Od léta roku 2013 testovalo americké námořnictvo vzlet a přistání bezpilotního letounu Northrop Grumman X-47B na letadlové lodi USS George H. W. Bush (CVN-77).[2]

V roce 2015 testovalo americké námořnictvo chování roje malých dronů Raytheon Coyote v rámci programu LOCUST (Low-Cost UAV Swarming Technology).[3][4]

Klasifikace bezpilotních letadel[editovat | editovat zdroj]

Bezpilotní letadla většinou řadíme do následující funkčních kategorií (přestože začínají postupně převažovat multifunkční letadla):

  • Cíle a návnady - poskytují pozemní a vzdušné cíle simulující nepřátelské letadla nebo střely
  • Průzkumné - poskytující informace o bojišti
  • Bojové - schopné útoku ve velmi rizikových misích
  • Logistické - UAV speciálně navržené pro logistické účely
  • Výzkumné a vývojové - používané k dalšímu vývoji UAV technologií
  • Civilní a komerční - UAV speciálně navržené pro civilní nebo komerční aplikace

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TAYLOR, John William Ransom; MUNSON, Kenneth. Jane's Book of Remotely Piloted Vehicles. New York : Collier Books, 1977. ISBN 002080640X. (anglicky)  
  2. (anglicky) US unmanned drone jet makes first carrier landing
  3. (anglicky) Navy’s LOCUST Program Uses Small, Swarming Coyote Drones
  4. (anglicky) Day of the LOCUST: Navy demonstrates swarming UAVs

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]