Bezengská stěna
| Bezengská stěna | |
|---|---|
 Tábor Bezengi (2005) | |
| Nejvyšší bod | 5 201 m n. m. (Šchara) |
| Délka | 17 km |
| Nadřazená jednotka | Velký Kavkaz Hlavní kavkazský hřeben |
| Světadíl | Asie / Evropa |
| Stát |  Gruzie Rusko |
 | |
| Povodí | sever: Těrek jih: Inguri |
| Souřadnice | 43°1′23″ s. š., 43°2′52″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bezengská stěna, též Stěna Bezengi (rusky Безенгийская стена, Bezengijskaja stěna;[1] gruzínsky ბეზენგის კედელი, Bezengis kedeli), gruzínsky též Pitsrula,[2] je nejvyšší částí hlavního kavkazského hřebene. Nese název podle horské oblasti Bezengi v Kabardsko-balkarské republice, která je součástí Ruska.
Jedná se o 12 až 17 km (údaje se různí) dlouhou část masívu hlavního hřebene Velkého Kavkazu. Severní svah stěny se nachází na území ruské Kabardsko-balkarské republiky a vytváří strmou stěnu až do nadmořské výšky přibližně 3000 m k ledovci Bezengi. Jižní svah je na území Gruzie (kraj Samegrelo-Horní Svanetie) a vytváří složitý reliéf, místy se skalními stěnami a ledovcovou náhorní rovinu.
Geologie a geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]Masiv je tvořen zejména proterozoickými až spodně paleozoickými horninami, zejména plagiogranity, plagiorulami, křemennými diority a krystalickými břidlicemi. Na jihu vystupují v úzkém pásu podél vyvřelých hornin různé spodně jurské břidlice, pískovce, slepence a křemence. Reliéf je utvářen činností současných i pleistocenních ledovců, intenzivním fyzikálním zvětráváním a fluviální erozí. Sněžná čára je ve výškách 3200 – 3500 m a postoupila vzhůru asi o 150 – 200 metrů během 19. a 20. století.[2]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Masív bezengské stěny je ohraničen:
- Na západoseverozápadě průsmykem Caneri (3887 m n. m.) na úbočí hory Lalver
- Na východoseverovýchodě průsmykem Dychnauš (3836 m n. m.) na úbočí hory Šchara[1]
Bezengskou stěnu přibližně tvoří následující vrcholy (od severozápadu k jihovýchodu):[3]
- Lalver (4 350 m)[1]
- Pik Jesenina, též Bezejmenná 4310 (4 310 m), nazvaný podle S. A. Jesenina
- Gistola (vrcholy 4 310 m a 4 960 m)[1]
- Katyn-Tau (4 970 m)[1]
- Pik 4859 (4 859 m)
- Džangi-Tau (západní vrchol 5 058 m,[1] hlavní vrchol 5 059 m, východní vrchol 5 038 m)
- Pik Šota Rustaveli (4 860 m)[1]
- Šchara (západní vrchol 5 068 m,[1] hlavní vrchol 5 201 m)
Výčet je sestaven podle horolezeckých průvodců, databází horolezeckých cest a popisů horolezeckých výstupů, takže neodpovídá starým sovětským mapám generálního štábu, které uvádí z velké části odlišnou lokalizaci jednotlivých vrcholů.
Alpinismus
[editovat | editovat zdroj]Bezengská stěna je oblíbeným místem alpinistů. Pod severní stěnou je vybudovaná horolezecká základna zvaná „tábor Bezengi“.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Muraille de Bezengui na francouzské Wikipedii a Безенги na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2018-09-18]. Heslo БЕЗЕНГИ́ЙСКАЯ СТЕНА́. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-18. (rusky)
- ↑ a b TIELIDZE, Levan. Geomorphology of Georgia. [s.l.]: Springer, 2019. 289 s. ISBN 978-3-319-77763-4. Kapitola Central Greater Caucasus Watershed Range, s. 121–126. (anglicky)
- ↑ Mapa oblasti Bezengi na stránkách horoklubu Vyšehrad
