Benito Pérez Galdós
| Benito Pérez Galdós | |
|---|---|
 Benito Pérez Galdós (1903) | |
| Narození | 10. května 1843 Las Palmas de Gran Canaria |
| Úmrtí | 4. ledna 1920 (ve věku 76 let) ulice Hilarióna Eslavy |
| Místo pohřbení | Almudenský hřbitov |
| Povolání | spisovatel, dramatik, politik, romanopisec, novinář a básník |
| Žánr | dramaturgie a divadlo |
| Ocenění | velkokříž Řádu Alfonse XII. (1902) oblíbený syn ostrova Gran Canaria |
| Politická příslušnost | Republikánsko-socialistické spojení Reformní strana |
| Partner(ka) | Lorenza Cobiánová (1879–1891) Emilia Pardo Bazánová (od 1881) Angelina Zampanelliová |
| Příbuzní | Ignacio Pérez Galdós (sourozenec) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Benito Pérez Galdós (10. května 1843 Las Palmas de Gran Canaria – 4. ledna 1920 Madrid)[1] byl španělský romanopisec, dramatik a memoárista.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Benito Pérez Galdós se nikdy neoženil[3][4], udržoval avšak dlouhé roky vztah např. se známou spisovatelkou Emilií Pardo Bazán[5], Conchou Ruth Morell[6], či Lorenzou Cobián[7], která mu také roku 1891[8] porodila dceru Maríu Pérez-Galdós.[9] Roku 1897 se stal členem Španělské královské akademie (RAE).[10][11] Roku 1912 byl dokonce navržen na Nobelovu cenu za literaturu.[12][13]
Roku 1920 zemřel, byl pochován na madridském hřbitově 'Cementerio de La Almudena'.[12]
Je považován za největšího představitele španělského realistického románu a vůdčí postavu španělské literatury 2. poloviny 19. století. Galdós byl znalcem španělského lidu a jeho každodenního jazyka, kterým mnohdy mluví také postavy jeho románů. Jeho romány se sociální tematikou jsou zaměřeny spíše liberálně a místy též antiklerikálně; zejména ve Španělsku jsou dodnes populární, zatímco jeho pokusy dramatické takový úspěch nezaznamenaly.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- La sombra (1870)
- La Fontana de Oro (1870)
- El audaz (1871)
- Doña Perfecta (1876)
- Gloria (1877)
- La familia de León Roch (1878)
- Marianela (1878)
- La desheredada (1881)
- El doctor Centeno (1883)
- Tormento (1884)
- La de Bringas (1884)
- El amigo Manso (1882)
- Lo prohibido (1884–85)
- Fortunata y Jacinta (1886–87)
- Celín, Trompiquillos y Theros (1887)
- Miau (1888)
- La incógnita (1889)
- Torquemada en la hoguera (1889)
- Realidad (1889)
- Ángel Guerra (1890–91)
- Tristana (1892)
- La loca de la casa (1892)
- Torquemada en la cruz (1893)
- Torquemada en el purgatorio (1894)
- Torquemada y San Pedro (1895)
- Nazarín (1895)
- Halma (1895)
- Misericordia (1897)
- El abuelo (novela) (1904)
- Casandra (1905)
- El caballero encantado (1909)
- La razón de la sinrazón (1909)
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Benito Pérez Galdós (1863) -
Benito Pérez Galdós (1883) -
Benito Pérez Galdós (1901) -
Benito Pérez Galdós (1909) -
Benito Pérez Galdós (1914)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Benito Pérez Galdós: libros y biografía autor. Lecturalia.com [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Biografia de Benito Pérez Galdós. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Biografía de Benito Pérez Galdós In: buscabiografias.com
- ↑ Benito Pérez Galdós: biografía y obra - AlohaCriticón [online]. 2015-08-02 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ POUSA, LUÍS. Emilia Pardo Bazán a Benito Pérez Galdós: «Te como un pedazo de mejilla y una guía del bigote» [online]. La Voz de Galicia, 2013-04-13 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Pérez Galdós, Benito. www.escritores.org [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Lazos parragueses de Pérez Galdós. El Comercio. www.elcomercio.es [online]. 2008-09-07 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
- ↑ José Luis Mora García sobre Benito Pérez Galdós. www.ensayistas.org [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Las mujeres de Galdós [online]. blogs.20minutos.es [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
- ↑ CEBRIÁN, Juan Antonio. MI GALERÍA DE FAVORITOS: Benito Pérez Galdós, el gran cronista de la España decimonónica. www.elmundo.es [online]. 2006 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Benito Pérez Galdós | Real Academia Española. www.rae.es [online]. [cit. 2016-07-18].
- ↑ a b Biografía de Benito Pérez Galdós. www.biografias.es [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
- ↑ ÁLVAREZ, Cristino. Benito Pérez Galdós y el puchero canario [online]. abc.es, 2014-08-25 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Benito Pérez Galdós na Wikimedia Commons 
Osoba Benito Pérez Galdós ve Wikicitátech
Encyklopedické heslo Perez Galdós v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- (španělsky) Benitoperezgaldos.es
- Benito Pérez Galdós v Databázi knih
