Bedretto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bedretto
Bedretto – znak
znak
Bedretto – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1402 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonTicino
OkresLeventina
Bedretto
Bedretto
Bedretto, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha75,18 km²
Počet obyvatel102 (31.12.2020)
Hustota zalidnění1,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.bedretto.ch
PSČ6781
Označení vozidelTI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedretto (v místním dialektu Büdree) je obec ve švýcarském kantonu Ticino, okresu Leventina. Nachází se v nejsevernější části kantonu Ticino, na severním konci údolí Valle Leventina, zvaném Val Bedretto. Žije zde přibližně 100 obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Bedretto leží západně od obce Airolo v údolí Val Bedretto. Politická obec Bedretto zahrnuje místní části (osady) Ossasco, Villa (dříve Romig nebo Romegg), Bedretto, Ronco a All'Acqua. Obecní úřad se nachází v části Villa. Osada All'Acqua není v zimních měsících obydlená. V minulosti byly osídleny také vesnice Orello a Nostengo nad centrem Bedretta.

Obec Bedretto sousedí s obcemi Realp v kantonu Uri a s obcí Obergoms (do roku 2009 Ulrichen a Oberwald) ve Valais v německy mluvícím Švýcarsku, dále s obcemi Airolo, Cevio a Lavizzara v kantonu Ticino a Formazza v italském regionu Piemont, kam se lze dostat přes průsmyk Passo San Giacomo. V době ledové tekl ledovec Gries z Valais přes průsmyk Corno (2485 m n. m.) do zadního údolí Bedretto (Val Corno). Voda z nádrže Gries (2386 m n. m.) je do jezera Lago Maggiore (193 m n. m.) přiváděna tlakovým potrubím patřícím k systému elektrárny Maggia přes údolí Bedretto.

V roce 1918 povolil kanton Ticino těžbu stavebního vápence na Alp Manió. Během první světové války a po ní používal tento vápenec také švýcarský průmysl, který s ním dříve kvůli nedostatečné čistotě téměř nepočítal. Na vrcholu Cavanna Alp (2020 m n. m.) se nacházel lom na mýdlový kámen. Údolní serpentin (antigorit) je nazelenalý. Žula Rotondo je horolezcům známá, protože je díky své nadmořské výšce a jižní expozici bez lišejníků.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Údolí Bedretto (1931)

Předřímské hroby (ve Ville) a nálezy římských mincí (v Bedrettu) ukazují na rané osídlení. Bedretto je poprvé zmíněno v dokumentu z roku 1210 jako Bedoledo a v roce 1457 jako Bedreudo.[1] Když byly v roce 1227 rozděleny Alpy v údolí Leventina, objevuje se Bedretto jako sousední a samostatná farnost. Údolí se od Airola oddělilo pravděpodobně před rokem 1277. V roce 1567 měla 38 domácností (krbů). V roce 1594 byl farní kostel Martiri Maccabei ve vile obnoven po lavině.[1]

Z hospice v All'Acqua vedly dvě důležité cesty pro mezky přes průsmyk Nufenen do horního Valais a přes průsmyk San Giacomo, kde stál hospic San Nicolao ve Val d'Olgia, zmiňovaný v roce 1405, do italského údolí Formazza. Ve strmém údolí Bedretto jsou v zimě časté laviny a spojení mezi vesnicemi a Airolem je často přerušeno. Obec často trpěla lavinami, mimo jiné 16. a 17. ledna 1594, kdy byl zničen farní kostel a několik domů, 6. a 7. února 1749 (zničení Ossasca), 11. ledna 1863 (smrt 29 lidí); v lavinové zimě 1951 muselo být celé údolí evakuováno. Situaci zlepšily mohutné lavinové zábrany. Od roku 1924 vede silnice z Airola do Bedretta, od roku 1932 do Ronca a od roku 1964 přes průsmyk Nufenen.[1]

Údolí je i dnes spíše izolované a bez trvalého spojení s kantonem Valais, protože projekt železnice ve spojení s tunelem Furka ztroskotal. Skromné zdroje příjmů v údolí (chov dobytka, mlékárenství, pěstování brambor a žita) nestačily k obživě obyvatel. Byli proto nuceni hledat si sezónní práci v zahraničí (zejména v Itálii a Francii) jako číšníci nebo domácí sluhové, případně emigrovat úplně. Protože po skončení druhé světové války ustalo sezónní stěhování, údolí se vylidňovalo ještě rychleji. Úbytek obyvatel s trvalým pobytem je v letních měsících nahrazován návratem místních obyvatel a přílivem turistů a rekreantů.

Když byl v roce 1977 vybudován úpatní tunel Furka, byla ze středu tunelu do Ronca vytvořena štola, takzvané „okno Bedretto“, protože se původně plánovalo druhé tunelové spojení mezi Oberwaldem a Roncou. Štola byla po dokončení tunelu v roce 1982 uzavřena.

V minulosti měla každá vesnice vlastní základní školu. V roce 1960 byla v Bedrettu otevřena obecná škola a dnes se několik žáků učí v Airolu.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Bedretto v zimě
Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok 1745 1798 1850 1900 1930 1950 1995 2000 2004 2008 2010 2015 2021
Počet obyvatel 293 594 388 257 275 213 72 75 70 74 64 108 106

Údolí Bedretto je jednou z italsky mluvících oblastí Švýcarska. V současnosti má obec Bedretto jen okolo stovky stálých obyvatel, většinou důchodců. Protože údolí nabízí jen málo pracovních příležitostí a v zimních měsících je často zcela odříznuto od okolního světa, většina mladých lidí údolí opouští. Podle sčítání lidu provedeného Spolkovým statistickým úřadem v roce 2000 bylo Bedretto „nejstarší“ obcí ve Švýcarsku, protože má nejvyšší podíl obyvatel starších 65 let. Od přelomu tisíciletí se však počet obyvatel stabilizoval.

Obyvatelé obce Bedretto se v Leventině nazývají Parüsch.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bedretto na německé Wikipedii.

  1. a b c d FRANSIOLI, Mario. Bedretto [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2021-01-19 [cit. 2022-12-30]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]