Bazilika Santa Prassede

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bazilika Santa Prassede
Santa Prassede, interiér
Santa Prassede, interiér
Místo
Stát ItálieItálie Itálie
Souřadnice
Bazilika Santa Prassede
Bazilika Santa Prassede
Architektonický popis
Stavební sloh raně křesťanská architektura
Výstavba 9. století
Odkazy
Oficiální web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mozaiky v apsidě
Papež Paschalis I. na mozaice
Strop v kapli sv. Zena

Bazilika Santa Prassede či svaté Praxedy je titulární kostel (basilica minor) v Římě na Esquilinu jižně od baziliky S. Maria Maggiore. Kostel se proslavil raně středověkými mozaikami.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel dal postavit po roce 780 papež Hadrián I. na základech starší stavby z 5. století a dal sem přenést ostatky svatých Praxedy a Pudentiany, popravených kolem roku 165. Podle legendy to byly dcery sv. Pudense, prvního římana, jehož svatý Petr obrátil na křesťanství. Kolem roku 822 dal papež Paschal I. kostel rozšířit a vyzdobit. V přilehlém klášteře, který spravovali řečtí mniši, žili za svých pobytů v Římě také sv. Cyril a Metoděj. Mezi tituláři kostela byl také svatý Karel Boromejský (1630-1686).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Do kostela se vstupuje od jihu přes malé atrium. Je to trojlodní basilika o rozměrech 45x30 m s půlkruhovou apsidou a plochým dřevěným stropem. Lodi jsou odděleny 16 žulovými sloupy a 6 pilíři. Podlahu v lodi tvoří mramorová středověká mozaika školy Cosmati. Mozaiky v apsidě jsou z doby papeže Paschala I., průkopníka tzv. Karolinské renesance a odpovídají jejímu programu obnovy starokřesťanské zbožnosti a kultury. Papež je zde zobrazen s modelem kostela v rukou.

V kapli sv. Zena (třetí kaple vpravo), také vyzdobené mozaikami, se uctívá kus sloupu, u něhož měl být bičován Ježíš a který prý přivezla ve 4. století z Jeruzaléma svatá Helena, matka císaře Konstantina. Pod kostelem je krypta s náhrobky.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Baedeker, L'Italie, str. 254.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • K. Baedeker, L'Italie. Leipzig 1900, str. 254

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]