Baruch Kimmerling

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Baruch Kimmerling, Ph.D.
Narození 16. října 1939
Rumunsko Turda, Rumunsko
Úmrtí 20. května 2007 (ve věku 67 let)
Izrael
Příčina úmrtí rakovina
Alma mater Hebrejská univerzita v Jeruzalémě
Povolání vysokoškolský pedagog
Manžel(ka) Diana Aidan
Děti 3
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Baruch Kimmerling (16. října 1939 Turda20. května 2007 Izrael) byl izraelský učenec a profesor sociologie na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě . Po jeho smrti v roce 2007, jej The Times popisoval jako “prvního akademika používajícího vědecký přístup k opakovanému zkoumání základních pilířů sionismu a izraelského státu”.[1] Ačkoli byl vystudovaný sociolog, byl Kimmerling spojen s Novými historiky, skupinou izraelských učenců, kteří zpochybňují oficiální narativ o vzniku Izraele.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Baruch Kimmerling se narodil v transylvánském městě Turda v Rumunsku v roce 1939.[3] Narodil se s dětskou mozkovou obrnou, což je vývojové postižení, které ho na poslední tři desetiletí jeho života upoutalo na invalidní vozík.[2] Jeho rodina se těsně vyhnula holocaustu únikem z Turdy v romském voze v roce 1944, poté, co se začaly šířit zvěsti o hrozící deportaci Židů. Během cesty byl vůz ostřelován německým letadlem. Když se rodina Kimmerlingů vrátila po válce do Turdy, zjistili, že jejich majetek zmizel. Rodina emigrovala do Izraele v roce 1952 a usadila se v ma'abara (tábor přistěhovalců), Sha'ar ha-Aliya, než se přestěhovala do malého bytu na okraji Netanje . [4]

Přes jeho závažné postižení, která způsobilo, že Kimmerling měl motorické potíže a řečové problémy, ho rodiče vychovali jako normální dítě a povzbuzovali ho, aby se měl vysoké cíle.[4] Osvobozen od branné povinnosti v Izraelských obranných silách, Kimmerling se v roce 1963 přihlásil na Hebrejskou univerzitu v Jeruzalémě a doktorát získal v roce 1973 ze sociologie.[3] Kimmerling byl známý svou prací analyzující židovské osídlení v Palestině před rokem 1948 z hlediska kolonialismu.[2] Hodně přednášel a napsal devět knih a stovky esejů. Také psal četné novinové články, v denících jako Haaretz a The Nation. Zastával akademickou funkci na univerzitě v Torontu.

V srpnu 1975 se oženil s Dianou Aidan, libyjskou imigrantkou z Itálie, která se přestěhovala do Izraele z Neapole v roce 1967, a byla doktorantkou u profesora Yeshayahua Leibowitze. Vzdala Své profesionální kariéry se vzdala, aby se stala v ženou v domácnosti. Pár měl tři děti: Shiru (nar. 1976), Eliho (nar. 1978) a Naama (nar. 1981).[4]

Kimmerling byl otevřeným kritikem izraelských politik a hovořil o otázkách souvisejících s arabsko-izraelským konfliktem.[1] Byl označen za jednoho z Nových historiků Izraele, sám však trval na tom, že je vlastenecký sionista oddaný oslavování rozmanitosti kultur v Izraeli a ideálům sekulárního státu.[4] Kimmerling byl ateista a litoval neschopnosti Židů a Arabů „oddělit náboženství od národnosti“.[3] Na rozdíl od některých kritiků izraelské politiky veřejně oponoval navrhovanému akademickému bojkotu Izraele Asociací vysokoškolských učitelů ve Spojeném království a tvrdil, že „oslabí poslední veřejnou sféru svobodného myšlení a svobody projevu v Izraeli“.[5]

Kimmerling zemřel ve věku 67 let po dlouhém boji s rakovinou.[2] Byl pohřben na světském hřbitově v Kibbutz Mishmarot a zanechal svou manželku Dianu Aidan a tři děti.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  1. Zionism and Territory: The Socioterritorial Dimensions of Zionist Politics. Berkeley: University of California, Institute of International Studies, 1983, 289 pages.
  2. Zionism and Economy. Cambridge, Massachusetts: Schenkman Publishing Company, 1983, 169 pages.
  3. The Interrupted System: Israeli Civilians in War and Routine Times. New Brunswick and London: Transaction Books, 1985. [229 pages]
  4. (As editor) The Israeli State and Society: Boundaries and Frontiers. Albany: State University of New York Press, 1989, 330 pages
  5. Baruch Kimmerling and Joel S. Migdal, Palestinians: The Making of a People. New York: Free Press, 1993, 396 pages. Paperback enlarged edition: Harvard University Press. Italian version: La Nuova Italia Editrice, 1994. Enlarged Edition, 2002 [page 512]. Enlarged and revised Hebrew version: Keter, 1998, 300 pages. Arabic: Ramallah, 2001.
  6. The End of Ashkenazi Hegemony. Jerusalem: Keter, 2001, 124 pages (Hebrew).
  7. The Invention and Decline of Israeliness: State, Culture and Military in Israel. Los Angeles and Berkeley: University of California Press, 2001, 268 pages.
  8. Politicide: Sharon’s War Against the Palestinians. London: Verso, 2003.
  9. Baruch Kimmerling and Joel S. Migdal, The Palestinian People: A History. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 2003, 604 pages.
  10. Immigrants, Settlers, Natives: Israel Between Plurality of Cultures and Cultural Wars. Tel Aviv: Am Oved, 2004 (Hebrew, 630 pages).
  11. Sociology of Politics: A Reader. Binyamina: The Open University, 2005 (Hebrew)
  12. Shuli bamerkaz: Sippur hayyim shel sotziolog tzibburi (Marginal in the Center: The Autobiography of a Public Sociologist), Hakibbutz Hameuhad, 2007, 252 pages, (Hebrew)
  13. Clash of Identities: Explorations in Israeli and Palestinian Societies, New York: Columbia University Press, 2008, 431 pages.
  14. Marginal at the Center: The Life Story of a Public Sociologist, Translated from the Hebrew by Diana Kimmerling, Oxford and New York: Berghahn Books, 2012, 258 pages.

Související články[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baruch Kimmerling na anglické Wikipedii.

  1. a b www.timesonline.co.uk. Dostupné online. 
  2. a b c d www.haaretz.com. Dostupné online. 
  3. a b c www.theguardian.com. Dostupné online. 
  4. a b c d www.haaretz.com. Dostupné online. 
  5. www.csmonitor.com. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]