Balanophoraceae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Balanophoraceae

Rhopalocnemis phalloides
Rhopalocnemis phalloides
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: santálotvaré (Santalales)
Čeleď: Balanophoraceae
Rich., 1822

Balanophoraceae je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu santálotvaré (Santalales). Jsou to nezelení parazité připomínající vzhledem houbu. Vyskytují se v tropech celého světa.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Zástupci čeledi jsou bez výjimky nezelení kořenoví parazité. K hostitelské rostlině jsou připojeny beztvarým podzemním hlízovitých útvarem, nazývaným rhizom. Nadzemní část je lysá nebo chlupatá, nejčastěji bílá, žlutavá až červená. Listy jsou obvykle přítomny jako nezelené spirálně postavené drobné šupiny. Květenství je dužnaté, klasovité, kulovitého až protáhlého tvaru. Spíše než rostlinu připomíná houbu. Květy jsou drobné, početné, jednopohlavné a pravidelné. Samčí květy jsou nejčastěji trojčetné, bezobalné nebo s vyvinutým laločnatým okvětím, s 1 nebo více tyčinkami. Tyčinky jsou volné nebo srostlé do útvaru zvaného synandrium. Samičí květy jsou bezobalné nebo se silně redukovaným laločnatým okvětím. Semeník je spodní, s 1 nebo 2 čnělkami. Jedinečným znakem čeledi je nepřítomnost komůrek v semeníku. Vajíčka jsou zanořena přímo v tkáni gynecea. Plodem je jednosemenná nažka.[1][2]

Čeleď zahrnuje asi 50 druhů v 17 rodech. Na druhy nejbohatším rodem je Balanophora (asi 19 druhů). V evropské květeně tato čeleď není zastoupena.


Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Balanophoraceae jsou zastoupeny v tropech celého světa, některé druhy zasahují i do subtropických oblastí. Vyskytují se od nížin do hor až do nadm. výšek okolo 4000 m.[1]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Zástupci čeledi jsou úplní a nezelení parazité, získávající živiny z kořenů hostitelských rostlin. Hostitelské rostliny jsou nejčastěji keře a stromy, méně i byliny. Druh Ombrophytum subterraneum je podzemní rostlina po celou dobu vegetace včetně kvetení a zrání semen.[1]

O opylování a šíření semen není mnoho známo. Květy některých druhů navštěvuje hmyz, zejména mouchy, včely a brouci. Semena některých druhů šíří mravenci, u jiných jsou rozšiřována vodou.[1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Výzkum příbuzenských vztahů a zařazení této čeledi v taxonomickém systému je komplikován dvěma věcmi. Po morfologické stránce jsou znaky velmi silně redukovány obdobně jako u jiných obligátně parazitických rostlin. Výsledky molekulárních výzkumů nebyly použitelné kvůli potížím při sekvenování.

Balanophoraceae byly v minulosti řazeny na velmi různá místa v systému. Tachtadžjan je řadil do Magnoliidae do blízkosti dalších nezelených čeledí: Hydnoraceae a Rafflesiaceae. Někteří taxonomové je také řadili do blízkosti barotovitých (Gunneraceae). V Cronquistově systému jsou zařazeny do řádu santalokvěté (Santalales) v rámci podtřídy Rosidae.[1]

V molekulárních systémech APG I a APG II jsou Balanophoraceae vedeny mezi čeleděmi s nejasným zařazením. Systém APG III je pak řadí do řádu santalokvěté (Santalales) bez vyjasnění bližších příbuzenských vztahů.[3]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vosk získávaný z některých asijských zástupců je používán na svícení. Květenství některých druhů (rody Langsdorffia, Lophophytum, Ombrophytum) jsou jedlá.[1]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Balanophora má nejmenší květy ze všech cévnatých rostlin. Mohou být tvořeny jen 50 buňkami.[3]

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Balanophora, Chlamydophytum, Corynaea, Dactylanthus, Ditepalanthus, Exorhopala, Hachettea, Helosis, Langsdorffia, Lathrophytum, Lophophytum, Mystropetalon, Ombrophytum, Rhopalocnemis, Sarcophyte, Scybalium, Thonningia[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694.  
  2. Flora of China: Balanophoraceae [online]. . Dostupné online.  
  3. a b c STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.