Babí hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o přírodní památce v okrese Uherské Hradiště. O nejvyšší hoře Beskyd pojednává článek Babia hora.
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Babí hora
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
PP Babí hora (5).jpg
Základní informace
Vyhlášení31. března 1998
Nadm. výška320-330 m n. m.
Rozloha1,19 ha[1]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresUherské Hradiště
UmístěníHluk
Souřadnice
Babí hora
Babí hora
Další informace
Kód1919
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Babí hora je přírodní památka ev. č. 1919, jihovýchodně od Hluku v okrese Uherské Hradiště, ve správě AOPK Brno. Důvodem ochrany jsou stepní společenstva s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů.

Důvod vyhlášení ochrany[editovat | editovat zdroj]

Zachování zbytku jedinečných stepních společenstev panonského termofytika s výskytem chráněných a ohrožených rostlinných i živočišných druhů.

Geologie, geomorfologie, pedologie[editovat | editovat zdroj]

Lokalita patří do jižní bělokarpatské jednotky, půdy jsou suché, kamenité, v dolní části s poměrně vysoko položenou hladinou spodní vody.

Botanika[editovat | editovat zdroj]

Vegetační kryt tvoří teplomilný trávník svazu Bromion erecti, ve kterém dominuje pýr prostřední, válečka prapořitá, ostřice chabá. Z významných druhů se zde vyskytuje vstavač osmahlý, hrachor panonský chlumní, kosatec dvoubarevný, oman mečolistý, kozinec dánský, bělozářka větevnatá.

Zoologie[editovat | editovat zdroj]

Lokalita je bohatá na teplomilný hmyz, např. pestrokřídlec podražcový, modrásek vikvicový, perleťovec kopřivový, stepní tesařík Dorcadion fulvum, kudlanka nábožná, soumračník hnědý a řada jiných, zejména motýlů čeledi modráskovitých. Z význačnějších druhů ptactva zde byl zaznamenán bramborníček černohlavý, pěnice černohlavá, pěnice pokřovní, ťuhýk šedý, ťuhýk obecný.

Lesnictví[editovat | editovat zdroj]

Celé území je bezlesé.

Hospodářské využívání[editovat | editovat zdroj]

Historické využití bylo formou extenzivní obecní pastviny. V současnosti již dlouhodobě bez obhospodařování, občasnými požáry je potlačována sukcese dřevin. Jednou za 2 – 3 roky by bylo vhodné území pokosit a odstranit ojedinělý nálet dřevin.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Rezervační kniha, dep. OkÚ Uherské Hradiště, AOPK ČR Praha.
  • Nařízení Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 2 /1998 ze dne 16.3.1998

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]