Babí hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o přírodní památce v okrese Uherské Hradiště. O nejvyšší hoře Beskyd pojednává článek Babia hora.
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Babí hora
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Základní informace
Vyhlášení31. března 1998
Nadm. výška320–330 m n. m.
Rozloha1,19 ha[1]
SprávaKrajský úřad Zlínského kraje
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresUherské Hradiště
UmístěníHluk
Souřadnice
Babí hora
Babí hora
Další informace
Kód1919
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Babí hora je přírodní památka jihovýchodně od Hluku v okrese Uherské Hradiště. Důvodem ochrany jsou stepní společenstva s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů.

Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]

Zachování zbytku jedinečných stepních společenstev panonského termofytika s výskytem chráněných a ohrožených rostlinných i živočišných druhů.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Lokalita patří do jižní bělokarpatské jednotky, půdy jsou suché, kamenité, v dolní části s poměrně vysoko položenou hladinou spodní vody.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Vegetační kryt tvoří teplomilný trávník svazu Bromion erecti, ve kterém dominuje pýr prostřední, válečka prapořitá, ostřice chabá. Z významných druhů se zde vyskytuje vstavač osmahlý, hrachor panonský chlumní, kosatec dvoubarevný, oman mečolistý, kozinec dánský, bělozářka větevnatá. Celé území je bezlesé.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Lokalita je bohatá na teplomilný hmyz, např. pestrokřídlec podražcový, modrásek vikvicový, perleťovec kopřivový, stepní tesařík Dorcadion fulvum, kudlanka nábožná, soumračník hnědý a řada jiných, zejména motýlů čeledi modráskovitých. Z význačnějších druhů ptactva zde byl zaznamenán bramborníček černohlavý, pěnice černohlavá, pěnice pokřovní, ťuhýk šedý, ťuhýk obecný.

Hospodářské využívání[editovat | editovat zdroj]

Historické využití bylo formou extenzivní obecní pastviny. V současnosti již dlouhodobě bez obhospodařování, občasnými požáry je potlačována sukcese dřevin. Jednou za dva až tři roky by bylo vhodné území pokosit a odstranit ojedinělý nálet dřevin.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]