Přeskočit na obsah

Baar (Švýcarsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Baar
Baar – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška443 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonZug
Baar
Baar
Baar, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha24,85 km²
Počet obyvatel24 464 (2018)[1]
Hustota zalidnění984,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.baar.ch
PSČ6319 Allenwinden
6340–6342 Baar
Označení vozidelZG
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baar je město v německy mluvící části Švýcarska v kantonu Zug. Leží na Švýcarské plošině, 3 kilometry severně od hlavního města Zugu a 20 kilometrů jižně od Curychu. Žije zde přibližně 24 tisíc[1] obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Baar leží severně od města Zug v nadmořské výšce 443 m n. m. Řeka Lorze obtéká Baar od východu k západu velkým obloukem, pramení v Ägerisee a vlévá se do Zugského jezera, odkud se vlévá do Reussu. Místní horou je Baarburg na severovýchodě.

Centrem politické obce Baar je stejnojmenná vesnice. K rozsáhlému území obce patří také tři osady Allenwinden, Blickensdorf a Inwil, vesnice Deinikon a další jednotlivé farmy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Baar (1919)

Nejstarší nalezené stopy po osadnících v Baaru jsou staré více než 4700 let. Jedná se o jámový dům z kultury se šňůrovou keramikou. V roce 2022 byl při výkopových pracích objeven hrob neolitického člověka, jehož stáří bylo určeno na 4500 let.[2]

Již v roce 500 př. n. l. Keltové v této oblasti obchodovali se Středomořím. Své sídliště vybudovali na řece Baarburg. Ta byla chráněna dřevěnou hliněnou hradbou. Od roku 100 př. n. l. do roku 400 n. l. měla na Baar silný vliv římská kultura. Svědčí o tom dosud existující kostel svatého Martina v centru Baaru a několik nálezů, jako jsou římské mince a pozůstatky hypokaustů. V 6. a 7. století se do regionu přistěhovali Alamani. V následujících staletích se Baar stále více christianizoval.[3]

Název místa je poprvé zmiňován v roce 1045 jako Barra. Vychází z keltského osídlení na Baarburgu a znamená „vrchol, kopec“.[4]

Kolem roku 1200 začali obyvatelé Huenenbergu, kteří byli feudály Habsburků, stavět hrad Wildenburg. Odtud ovládali oblast Baaru. V roce 1228 prodali Habsburkové panství Baar klášteru Kappel am Albis. 80 let poté koupili páni z Hunenbergu dnes již neexistující Baarská věž, která je od roku 1942 zvěčněna na obecním a později městském znaku. V roce 1352 se Baar připojil ke Staré konfederaci. V roce 1435 se v Blickensdorfu narodil Hans Waldmann, který později proslul jako vojevůdce a starosta Curychu. Do současnosti je po něm pojmenováno mnoho budov, například „Waldmannhalle“, „Restaurant Hans Waldmann“ (již zbouráno) a „Hans-Waldmannstrasse“.

V 16. století byl Baar poznamenán náboženskými nepokoji způsobenými reformací. V roce 1526 se Baar vykoupil od kláštera Kappel. O tři roky později vypukla První válka o Kappel mezi švýcarskými protestantskými a katolickými městy. Konflikt byl urovnán tzv. mléčnou polévkou („Kappeler Milchsuppe“). Asi o dva roky později však konflikt vypukl znovu a vypukla Druhá válka o Kappel. Zatímco první válka byla mírová, druhá byla válečná. Dne 11. října 1531 byl v bitvě u Kappelu zabit vůdce reformovaných Ulrich Zwingli a 24. října se odehrála rozhodující bitva u Gubelu, v níž zvítězili katolíci. O necelý měsíc později byla mezi opozičními stranami podepsána mírová smlouva. Dosud ji připomíná mírový kříž, který se nachází v Deinikonu.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Historická radnice
Vývoj počtu obyvatel[3]
Rok 1743 1749 1798 1850 1860 1900 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2011
Počet obyvatel 1831 1767 1757 2346 3323 4484 6992 9114 14 074 15 092 16 049 19 057 22 500

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Centrum města

Až do počátku 20. století byl kanton Zug převážně chudou zemědělskou oblastí. Základ pro rychlý hospodářský růst byl položen legislativou ve 20. letech 20. století, kdy Zug, po vzoru kantonu Glarus snížil daně pro holdingové společnosti a společnosti, které si na jeho území zařídí své sídlo. Revize daňových zákonů po druhé světové válce přinesla výhody zejména středním a větším podnikům. Díky tomu se stal švýcarským daňovým rájem a v Baaru tak (po hlavním městě Zugu) sídlí nejvíce nadnárodních společností a korporací.[5] V Baaru tak mají své sídlo např. Royal Dutch Shell, Ascom, Glencore, Völkl, Red Bull a další.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice Baar

Obcí Baar prochází úsek hlavní silnice č. 4 z Curychu do Zugu. Severozápadně od Baaru vede dálnice A14 po bývalé linii řeky Lorze v obci a západně od Baaru opouští obec na stejnojmenné dálniční křižovatce.

Stejnojmenná železniční stanice uprostřed Baaru leží na železniční trati Thalwil–Zug, kterou v roce 1897 otevřela Švýcarská severovýchodní dráha (NOB) jako součást přívodní trati Curyšsko-gotthardské dráhy. Trať odbočuje v Thalwilu a do Baaru se dostává přes nádraží Sihlbrugg na severu jednokolejným tunelem Albis; na jihu trať vede do stanice Zug. Stanice (včetně kolejí) přešla v roce 1902 do vlastnictví Švýcarských spolkových drah (SBB) a je obsluhována vlaky curyšské S-Bahn (od roku 1990) a Zug Stadtbahn (od prosince 2004). Spolu se zahájením provozu Stadtbahn Zug byly na území obce vybudovány také dvě zastávky Baar Neufeld a Baar Lindenpark. V roce 2007 byla stará nádražní budova nahrazena moderní.

Regionální autobusovou dopravu provozuje od roku 1951 společnost Zugerland Verkehrsbetriebe. Předchozí společnost Elektrische Strassenbahnen im Kanton Zug (ESZ) provozovala v letech 1913–1953 meziměstskou tramvajovou linku, která obsluhovala také Baar.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baar ZG na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. Beim Baarer Schulhaus Sternmatt 1 wurde ein 4500 Jahre altes Grab entdeckt [online]. Luzerner Zeitung, 2022-09-19 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b c MOROSOLI, Renato. Baar (ZG) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-09-08 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online. (německy) 
  4. NIEMAYER, Manfred. Deutsches Ortsnamenbuch. Berlín: De Gruyter, 2012. ISBN 978-3-11-018908-7. S. 45. (německy) 
  5. Zug weiterhin das Schweizer «Steuerparadies» schlechthin [online]. Neue Zürcher Zeitung, 2011-02-17 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]