Unterägeri

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Unterägeri
Unterägeri – znak
znak
Unterägeri – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška727 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonZug
Unterägeri
Unterägeri
Unterägeri, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha25,61 km²
Počet obyvatel8 867 (2018)[1]
Hustota zalidnění346,2 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.unteraegeri.ch
PSČ6314
Označení vozidelZG
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Unterägeri je obec ve švýcarském kantonu Zug. Leží na břehu jezera Ägerisee, 7 kilometrů jihovýchodně od hlavního města Zugu. Žije zde přibližně 8 900[1] obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Unterägeri se nachází na západním konci jezera Ägerisee (hladina jezera 724 m n. m.) na toku řeky Lorze, jihovýchodně od města Zug. Stará vesnice (Oberdorf) leží na úpatí masivu Wilerbergu, poněkud stranou od odtoku jezera, na staré silnici z Zugu do Schwyzu (hlavní silnice č. 381). Od poloviny 20. století se obec rozvíjí jako rezidenční čtvrť pro převážně pracující obyvatelstvo blízkých městských aglomerací.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Letecký pohled na obec s jezerem (1954)

Politická obec Unterägeri existuje teprve od roku 1798, ale historie Unterägeri, dříve nazývané Wilägeri nebo Wilen, začíná dříve.

Stopy lidského osídlení v údolí Ägeri lze vysledovat již kolem roku 2000 př. n. l. v neolitu. K nejstarším obyvatelům napovídají místní a polní názvy i ojedinělé nálezy půdy. V 6. století se v údolí Ägeri usadili Alamani, kteří do Švýcarska pronikli ze severu. Údolí Ägeri následně několikrát změnilo majitele a částečně patřilo klášteru Fraumünster v Curychu, klášteru Einsiedeln a Habsburkům.[2]

Dne 15. listopadu 1315 vytáhla habsburská vojska z Zugu údolím Ägeri proti konfederátům. Bitva u Morgartenu na jezeře Ägeri nakonec skončila drtivou porážkou Habsburků. V roce 1352 se město a úřad Zug a s ním i údolí Ägeri připojily ke konfederaci, ale teprve koncem 17. století se obyvatelé údolí Ägeri zbavili všech habsburských a klášterních majetkových nároků. Následovalo církevní a politické oddělení Unterägeri od Oberägeri. Proto byl od roku 1856 podle plánů Ferdinanda Stadlera postaven vlastní kostel.[2]

V 19. století začala v Unterägeri industrializace, která využívala vodní sílu řeky Lorze. S industrializací prudce vzrostl počet obyvatel. Rozvoj Unterägeri v lázně ke konci 19. století kompenzoval pomalý úpadek průmyslu.

Po druhé světové válce, po dlouhém období stagnace, začal počet obyvatel opět skokově růst, takže ve druhé polovině 20. století se počet obyvatel Unterägeri zdvojnásobil.[2]

V březnu 2022 získalo Unterägeri již popáté certifikát „energetického města“ (Energiestadt).[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Obec s jezerem Ägerisee
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1660 1798 1836 1850 1900 1950 2000
Počet obyvatel 625 906 1459 2243 2593 3340 7179

K 31. prosinci 2021 v obci žilo 9010 obyvatel.[4] Počet obyvatel se výrazně zvýšil zejména po druhé světové válce. V roce 2007 činil podíl cizinců 25,8 %.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Unterägeri leží na hlavní silnici číslo 381. Do Unterägeri se lze dostat autobusovou linkou 1 (Zug–Oberägeri) společnosti Zugerland Verkehrsbetriebe.

V letech 1912 až 1954 jezdila z Zugu přes Unterägeri do Oberägeri tramvajová linka.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Unterägeri na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
  2. a b c d MOROSOLI, Renato. Unterägeri [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-01-28 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (německy) 
  3. Energiestadt [online]. Gemeinde Unterägeri [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (německy) 
  4. Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2022-08-25 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]