Baška (okres Košice-okolí)
| Baška | |
|---|---|
 | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°42′24″ s. š., 21°10′51″ v. d. |
| Nadmořská výška | 366 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Košický |
| Okres | Košice-okolí |
| Tradiční region | Abov |
  Baška | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 4,50 km²[1] |
| Počet obyvatel | 797 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 177 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Ján Serbin |
| Vznik | 1247 |
| Oficiální web | www |
| urad | |
| Telefonní předvolba | 055 |
| PSČ | 040 16 (pošta Košice 16) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | KS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Baška je obec na Slovensku v okrese Košice-okolí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1247. Žije zde 797[2] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Obec Baška je původně uliční skupinová vesnice, která byla postavena kolem silnice vedoucí z Košic do obcí ve Slovenském rudohoří a později kolem nových ulic. Nálezy na katastru obce dokládá osídlení v době kamenné a starší době železné.[3]
Nejstarší písemná zmínka o osadě pochází z roku 1247, kde je uvedena jako terra Pousa a později jako Bosk. V roce 1322 byla ve vlastnictví zemanů Dominika a Jána, v první třetině 15. století patřila Frankovi ze Šemše a od roku 1447 přešla do majetku Košic. Zanedlouho patřila do dřevařsko-báňského podnikatelského zázemí Košic. V roce 1559 v obci žilo šestnáct rodin, v roce 1828 měla dvacet sedm domů a 198 obyvatel. I když v obci žili i němečtí přistěhovalci, v 18. století se zde mluvilo česky. V 19. století postihl obec velký požár, který zničil téměř všechny domy.
Jednotřídní škola byla otevřena v roce 1905, fungovala až do osmdesátých let 20. století, kdy byla zavřena. Dnes v rekonstruované budově sídlí obecní úřad. Učitelé organizovali kulturní život a vedli ochotnické divadlo, zachovaly se např. tradice svatebních obřadů. Po vzniku Československa bylo hlavní obživou zemědělství a práce v lese. Během druhé světové války v období 1938–1945 byla součástí Maďarska. Po válce byla obec elektrifikovaná, byl zaveden obecní rozhlas a v roce 1958 bylo založené zemědělské družstvo, v devadesátých letech 20. století přibyl dům smutku, hřiště a rozvod plynu, začala se výstavba kanalizace a vodovodu. V současnosti (2019) pracuje většina obyvatel v Košicích.[4]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Obec leží v západní části Košické kotliny a na východním hřbetu Slovenského rudohoří, na jižním okraji Volovských vrchů. Území obce leží na plochém hřbetu mezi Myslavským potokem a potokem Ida a je tvořeno horninami paleozoika (jako jsou fylity, pískovce, křemence, břidlice, pásy křemenných porfyrů atd.). Vyskytuje se zde hnědá lesní půda. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 280 až 436 metrů, střed obce je ve výšce 350 m n. m. Okolí obce je odlesněné, lesní porost je na okrajích území na svazích Slovenského rudohoří, které je tvořeno převážně dubovým lesem.[5][6][7] V jižní části obce pramení Baštianský potok. Celková rozloha území obce je 4,5027 km², z toho v roce 2020 připadalo 38 % na zemědělskou půdu. Celkové využití půdy (2020): 20 % orná půda, a 55 % lesy.[8] Obec sousedí:[9][10]
| Nižný Klátov | ||
| Bukovec | .svg)
|
Myslava |
| Malá Ida | Lorinčík |
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Římskokatolický kostel svatého Štěpána Uherského, je jednolodní pozdně gotická stavba s půlkruhově ukončeným kněžištěm a představenou věží z roku 1811. Byl přestavěn po požáru v roce 1894. Interiér je zaklenut pruskou klenbou, kněžiště konchou. Nástěnné malby pocházejí od J. Smolka z roku 1928. Zařízení kostela pochází z doby jeho přestavby v roce 1894. Jediným starším prvkem je volný barokní obraz Nanebevzetí Panny Marie v rokokovém rámu z poloviny 18. století.[11] Fasády kostela jsou členěny lizénami. Půlkruhově ukončená okna mají šambrány s klenáky. Věž je ukončena jehlanovou střechou.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baška (okres Košice-okolie) na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Územní plán obce Baška..., c.d. s. 6
- ↑ História obce. Obec Baška [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-01. (slovensky)
- ↑ Baška - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-08.
- ↑ Informácie o obci - UPVS. www.slovensko.sk [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online.
- ↑ POZDECH, Ľudovít. Územní plán obce Baška. 2006. Dostupné online. s. 5 a 6
- ↑ Baška. slovenskovkocke.sk [online]. [cit. 2025-04-27]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Baška. www.sodbtn.sk [online]. [cit. 2025-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Baška, Slovensko. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2025-04-27]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Baška - Kostol sv. Štefana Uhorského. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POZDECH, Ľudovít. Územní plán obce Baška. 2006. Dostupné online[nedostupný zdroj]. 39 s.
- KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku I. 1. vyd. Bratislava : Veda, 1977. 526 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Baška na Wikimedia Commons - Oficiální stránky