Bílý Potok (Javorník)
| Bílý Potok | |
|---|---|
.jpg) Kostel sv. Vavřince | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Javorník |
| Okres | Jeseník |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°24′41″ s. š., 16°59′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 219 (2021)[1] |
| Katastrální území | Bílý Potok (12,01 km²) |
| Nadmořská výška | 287 m n. m. |
| PSČ | 790 70 |
| Počet domů | 94 (2011)[2] |
  Bílý Potok | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 4669 |
| Kód k. ú. | 604666 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bílý Potok (něm. Weißbach, pol. Biały Potok) je vesnice, která je částí města Javorník. Nachází se 2 km severozápadně od Javorníka na silnici do Bílé Vody a do Pačkova (Paczków).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Bílý Potok se poprvé připomíná roku 1310 pod jménem Wyzbach; tehdy tu již bylo 20 lánů, kostel a zákupní fojtství. Patřil od počátku do majetku vratislavského biskupství a roku 1420 se připomíná jako součást panství Jánský Vrch, u něhož část vsi zůstala až do zrušení patrimoniální správy roku 1850. Jiná část vsi, vzniklá zřejmě ze statků fojtství, byla biskupským lenním statkem: poprvé se to roku 1527 připomínají jako leníci David Grozner a Kašpar Zedlitz. Vlastníci léna se velmi rychle střídali - ve druhé polovině 18. století to byli von Rothkirchové, von Gilgenheimové, svobodní pánové Stillfriedové, von Mannsteinové -, až roku 1797 léno přešlo do nešlechtických rukou. Posledním majitelem před rokem 1848 byl zakladatel Lázní Jeseník Vincenz Priessnitz, který Hamberk a Bílý Potok koupil od Antonína von Wyschetzkyho roku 1841.[3]
U kostela sv. Vavřince, který ve vsi stál od jejího založení, existovala nejpozději roku 1579 i fara.
1. ledna 1976 byla dosavadní samostatná obec Bílý Potok přičleněna k městu Javorník.[4]
Osadou Bílého Potoka je Kohout (do roku 1949 Hamberk,[5] něm. Hahnberg) na severozápad od Bílého Potoka (jediná silnice odtud však vede přímo do Javorníka). Byl založen kolem panského dvora, respektive malého zámku. Ten byl pak sídlem vrchnosti, a proto se lennímu statku Bílý Potok často říkalo statek Hamberk.[6]
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel Bílého Potoka podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[7]:
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1936 | 1947 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 992 | 990 | 874 | 827 | 853 | 808 | 772[p 1][p 2] | 736 | 503 | 453 | 457 | 348 | 274 | 282 | 281[p 3] |
V Bílém Potoce je evidováno 104 adres : 98 čísel popisných (trvalé objekty) a 6 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 98 domů, z toho 77 trvale obydlených.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- římskokatolický farní kostel sv. Vavřince, postavený v letech 1893-1894 na místě původního chrámu ze 13. století[9]
- vila Rudolfa Rittnera (tzv. "Rittnerův zámeček") čp. 90, ve stylu arts and crafts, postavena v letech 1903-1908 (kulturní památka)
- společný hrob obětí pochodu smrti u jižní strany kostela (kulturní památka)
- dvojí Boží muka (kulturní památky)
- dvůr Kohout (Hamberk), barokní, zchátralý
- zpustlá kaple u dvora Kohout[10]
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Herec a spisovatel Rudolf Rittner (30. června 1869 v Bílém Potoku – 4. února 1943 v Bílém Potoku), spolupracovník Gerharta Hauptmanna[11]
Česká spisovatelka a básnířka, Augusta Skálová (28. září 1898 Želatovice 31 – 27. května 1996 Bílý Potok)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 863, 867.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 40.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ Hosák (2004), s. 867
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 34. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975.
- ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010
- ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, II. díl. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 42.
- ↑ kaple Panny Marie ustavičné pomoci v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ http://www.muzeum-sumperk.cz/index.php?item=cinnost/publikacni-cinnost/vlastivedny-sbornik-severni-morava/obsah/&larticle=112
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bílý Potok na Wikimedia Commons - Bílý Potok v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
