Břecštejn
Břecštejn | |
---|---|
Vstup do zříceniny | |
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Výstavba | 1. polovina 15. století |
Zánik | 2. polovina 16. století |
Poloha | |
Adresa | Hrádeček, Vlčice, ![]() |
Souřadnice | 50°35′1,75″ s. š., 15°49′41,75″ v. d. |
![]() ![]() Břecštejn | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 18019/6-3720 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Břecštejn (německy Bröckstein, česky též Břečtejn, Bruštejn či Silberštejn) je zřícenina hradu asi šest kilometrů západně od podkrkonošského města Trutnov. V podhradí se rozkládá malá ves Hrádeček, nejbližší obcí jsou Vlčice. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Podle Tomáše Šimka byl předchůdcem Břecštejna starší hrad zvaný Stein, na kterém měl sídlit Otto ze Steinu, který roku 1336 věnoval tři lány v Oblanově zderazskému klášteru.[2] Samotný Břecštejn byl založen v první polovině patnáctého století.[3] První písemná zmínka o něm pochází z roku 1455 a nachází se v trutnovských manských deskách, podle nichž na hradě sídlil Mikuláš Zilvár. V šestnáctém století Zilvárové označovali hrad jako Silberstein (poprvé roku 1532). V roce 1522 dosáhl Adam Zilvár u krále Ludvíka Jagellonského propuštění hradu z manství. Po Adamovi se stal pánem hradu jeho bratry Kryštof, ale stísněné sídlo nevyhovovalo potřebám majitelů, kteří se proto přestěhovali na vlčickou tvrz. Od sedmnáctého století je Břecštejn uváděn jako pustý hrad.[2]
Jan František Theer nechal po roce 1790 zříceninu vyčistit, stavebně zajistit[2] a roku 1794 na místě paláce vybudoval dřevěný osmiboký altán.[3]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Staveništěm hradu se stal výrazný skalní útvar, přístup k němuž chránila dvojice valů a příkopů.[3] Vnější val byl vybudován prostým nasypáním zeminy, zatímco na koruně vnitřního valu stála kamenná zeď široká osmdesát centimetrů.[4] Samotné hradní jádro patří mezi hrady s plášťovou zdí, jejichž hlavní obranou stavbou byla mohutná hradba, za níž se skrývaly všechny budovy. Z paláce se dochovala jen přízemní úroveň zaklenutá valenou klenbou. Druhá, menší budova stála v sousedství brány. Na nádvoří se nachází vstup do sklepa vytesaného ve skále.[3] Přes archeologický výzkum provedený v roce 1992 se nepodařilo zjistit podobu vstupu do předhradí. Vstup do hradního jádra není původní.[4]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Z Trutnova na hrad vede modře značená turistická trasa.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-12]. Identifikátor záznamu 128698 : Hrad Břečtejn (Silberstein), zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 726 s. Kapitola Břečtejn – hrad, s. 57.
- ↑ a b c d DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Břecštejn, s. 84–85.
- ↑ a b CEJPOVÁ, Miroslava; SIGL, Jiří; WOLF, Vladimír. Archeologický výzkum hrádku Břečtejn u Vlčic (okr. Trutnov). In: Zpravodaj muzea v Hradci Králové. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 1993. Svazek 19. S. 95.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Břecštejn na Wikimedia Commons