August Rohling

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prof. ThDr. PhDr. August Rohling
Narození 15. února 1839
Neuenkirchen
Úmrtí 23. ledna 1931 (ve věku 91 let)
Salzburg
Povolání teolog, pedagog, spisovatel a vysokoškolský učitel
Alma mater Münsterská universita
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

August Rohling (15. března 1839 Neuenkirchen23. ledna 1931 Salzburg) byl poslancem na říšské radě ve Vídni, katolickým teologem, vysokoškolským profesorem, jedním z předních antisemitů v habsburském Rakousku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rohling se narodil v městě Neunkirchen ve Vestfálsku, které bylo tehdy součástí pruského Hannoverska. Teologii vystudoval v Münsteru, poté absolvoval studijní pobyty v Paříži a Bruselu. Na kněze byl vysvěcen v roce 1863.[1] V roce 1867 se v saské Jeně habilitoval pro obor Starý a Nový zákon. Poté vyučoval na univerzitě v domovském Münsteru a v roce 1871 vydal první zásadní antisemitský spis Židé podle talmudu, kterým si získal respekt v antižidovsky naladěných evropských kruzích. V roce 1874 pak obdržel profesuru na univerzitě v Milwaukee ve Wisconsinu v USA. Po návratu ze Spojených států nalezl od roku 1877 nové působiště v habsburském mocnářství v Praze. Na pražské německé univerzitě působil jako profesor biblistiky a semitské filologie. Stal se kanovníkem kolegiální kapituly Všech svatých na Hradě pražském.[1] V Rakousku vedl řadu soudních, veřejných i akademických sporů včetně jeho aktivní úlohy v Tiszaeslarzském procesu či v tzv. Hilsnerově aféře. V roce 1902 byl Rohling penzionován a odešel do Gorice v dnešním Slovinsku. Po rozpadu starého Rakouska odešel z Vídně do Salcburku, kde v roce 1931 v 92 letech zemřel.

Dílo a veřejný život[editovat | editovat zdroj]

K nejznámějším dílům Rohlinga patří „Talmudjude“ (Talmudský žid) vydal i práce „Katechismus 19. století pro židy a protestanty“, „Franz Delitsch a židovská otázka“, „Pět dopisů o talmudismu a židovském krevním rituálu“ apod. Vedle spisovatelské práce zasahoval do řady veřejně známých kauz, vedl spory se známými osobnostmi např. protestantským teologem Franzem Delitzschem, s rabínem a poslancem na říšské radě Josefem Samuelem Blochem, který jej usvědčoval z faktografických chyb, úmyslných i neúmyslných omylů apod. Byl jedním z těch, kteří nejvíce šířili mýtus o krevní pověře a rituálních vraždách apod. Velice často útočil proti vídeňským liberálním novinářům i protestantům, v části katolických a nacionálních kruhů byl velmi populární. Patřil k těm autorům a osobnostem, které ovlivnily mladého Hitlera při jeho vídeňském předválečném pobytu. Společně se Schönererem či Luegerem patřil k nejvýznačnějším veřejně známým antisemitům ve starém Rakousku. V éře nacistického Německa pak jeho argumenty využívaly nacistické noviny „Der Stürmer“ vedené Juliem Streicherem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dr. Čihák. Rohling Augustin, Th. a PhDr. zemřel. Časopis katolického duchovenstva. 1931, čís. 3, s. 348–349. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]