August Rohling

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
August Rohling
Narození 15. února 1839
Neuenkirchen
Úmrtí 23. ledna 1931 (ve věku 91 let)
Salzburg
Povolání teolog, pedagog, spisovatel a vysokoškolský pedagog
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

August Rohling (15. března 1839 Neuenkirchen23. ledna 1931 Salzburg) byl poslancem na říšské radě ve Vídni, katolickým teologem, vysokoškolským profesorem, jedním z předních antisemitů v habsburském Rakousku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rohling se narodil v městě Neunkirchen ve Vestfálsku, které bylo tehdy součástí pruského Hannoverska. Teologii vystudoval v Münsteru, poté absolvoval studijní pobyty v Paříži a Bruselu. V roce 1867 se v saské Jeně habilitoval pro obor Starý a Nový zákon. Poté vyučoval na univerzitě v domovském Münsteru a v roce 1871 vydal první zásadní antisemitský spis Židé podle talmudu, kterým si získal respekt v antižidovsky naladěných evropských kruzích. V roce 1874 pak obdržel profesuru na univerzitě v Milwaukee ve Wisconsinu v USA. Po návratu ze Spojených států nalezl od roku 1877 nové působiště v habsburském mocnářství v Praze. Na pražské německé univerzitě působil jako profesor biblistiky a semitské filologie. V Rakousku vedl řadu soudních, veřejných i akademických sporů včetně jeho aktivní úlohy v Tiszaeslarzském procesu či v tzv. Hilsnerově aféře. V roce 1902 byl Rohling penzionován a odešel do Gorice v dnešním Slovinsku. Po rozpadu starého Rakouska odešel z Vídně do Salcburku, kde v roce 1931 v 92 letech zemřel.

Dílo a veřejný život[editovat | editovat zdroj]

K nejznámějším dílům Rohlinga patří „Talmudjude“ (Talmudský žid) vydal i práce „Katechismus 19. století pro židy a protestanty“, „Franz Delitsch a židovská otázka“, „Pět dopisů o talmudismu a židovském krevním rituálu“ apod. Vedle spisovatelské práce zasahoval do řady veřejně známých kauz, vedl spory se známými osobnostmi např. protestantským teologem Franzem Delitzschem, s rabínem a poslancem na říšské radě Josefem Samuelem Blochem, který jej usvědčoval z faktografických chyb, úmyslných i neúmyslných omylů apod. Byl jedním z těch, kteří nejvíce šířili mýtus o krevní pověře a rituálních vraždách apod. Velice často útočil proti vídeňským liberálním novinářům i protestantům, v části katolických a nacionálních kruhů byl velmi populární. Patřil k těm autorům a osobnostem, které ovlivnily mladého Hitlera při jeho vídeňském předválečném pobytu. Společně se Schönererem či Luegerem patřil k nejvýznačnějším veřejně známým antisemitům ve starém Rakousku. V éře nacistického Německa pak jeho argumenty využívaly nacistické noviny „Der Stürmer“ vedené Juliem Streicherem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]