Atif Hadžikadić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. Atif Hadžikadić
Narození1884
Derventa
Úmrtí1945 (ve věku 60–61 let)
Sarajevo
Povoláníučitel a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Atif Hadžikadić (1884 Derventa, Bosna a Hercegovina1945 Sarajevo, Demokratická federativní Jugoslávie) byl bosenskohercegovský pedagog a politik bosňáckého původu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V Sarajevu dokončil vyšší gymnázium (maturoval 1906). Vysokoškolská studia filologie dokončil na Vídeňské univerzitě. V rakouské metropoli získal rovněž titul doktora věd. Mezi lety 1915 a 1921 působil jako profesor na Šarí‘atské soudní škole (16. prosince 1915–16. března 1921[1]). Později byl zaměstnal jako profesor v tuzlanském gymnáziu, nato získal místo inspektora ve správě Drinské bánoviny v Sarajevu a nakonec post úředníka v Ministerstvu obchodu a průmyslu. Byl jedním ze zakladatelů a významných představitelů Jugoslávské muslimské organizace, vůdčí politické strany bosenskohercegovských muslimů mezi světovými válkami. Opakovaně získal mandát poslance v parlamentních volbách (1920, 1923, 1925, 1927). Aktivní byl též v podpůrném spolku Narodna uzdanica (Lidová opora).

Po německé intervenci v Jugoslávii a vzniku fašistického Nezávislého státu Chorvatsko v dubnu 1941 obsadil post sarajevského starosty. V této době byl blízkým spolupracovníkem horlivého kolaboranta Hakiji Hadžiće. Za jeho mandátu došlo např. ke změně názvu sarajevských ulic.[2] Na místě starosty však vydržel sotva čtyři měsíce a ustašovci jej odvolali. Poté byl jmenován ředitelem Obchodní komory v Sarajevu. Po převzetí moci komunistickými partyzány na jaře 1945 byl zatčen a v květnu vojenským tribunálem odsouzen k trestu smrti.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Spomenica šeriatske sudačke škole u Sarajevu: izdana prilikom pedesetgodišnjice ovoga zavoda (1887–1937). Sarajevo: Islamska dionička štamparija, 1937. S. 66. 
  2. BAČANOVIĆ, Vuk. Sarajevo u NDH: Pogledajte kako su ustaše promijenile imena sarajevskih ulica i trgova. http://novi.ba. 16. 4.2016. Dostupné online [cit. 2017-05-16].