Astrid Saalbachová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Astrid Saalbachová
Rodné jménoAstrid Salbachová
Narození29. listopadu 1955 (66 let)
Søborg
Povolánídramatička, prozaička, herečka
OceněníNordisk Dramatikerpris (2004)
ChoťJens Kaas (od 1986)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Astrid Saalbachová (* 29. listopadu 1955Søborg, Dánsko) je dánská spisovatelka a dramatička.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstala v dánském městě Helsingør. V roce 1975 maturovala na tamním gymnáziu a poté začala studovat na Státní divadelní škole (Statens Teaterskole), kterou dokončila v roce 1978 a následujících sedm let se živila herectvím. Jejím manželem je klavírista a varhaník Jens Kaas Rasmussen, se kterým má dva syny.[2]

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Jako dramatička debutovala v roce 1981 rozhlasovou hrou Stopy v písku (Spor i sandet), za kterou obdržela Severskou cenu pro rozhlasové hry (Nordisk Radiospilspris). Poté napsala další dvě rozhlasové hry a dvě hry pro televizi. V roce 1985 jí vyšla sbírka povídek Tvář měsíce (Månens ansigt). Následující rok napsala první divadelní hry Neviditelné město (Den usynlige by) a Taneční hodina (Dansetimen), která byla přeložena do češtiny hned v roce 1987. Svůj první román, Zapomenutý les (Den glemte skov), publikovala v roce 1988. Zabývá se v něm složitým vztahem mezi matkou a dcerou, stejně jako ve svém druhém románu Země nepřátel (Fjendens land, 1994).[3]

V letech 1992–1995 byla zaměstnaná jako dramatička divadla v Århusu.[4]

Její hry jsou překládány do mnoha jazyků, oblíbené jsou zejména ve východní Evropě (Polsko, Maďarsko, Česko, Slovensko a další).[5] V zahraničí se řadí její hry k nejhranějším dánským hrám[6], zřejmě díky aktuálním tématům, která si vybírá, hovorovému jazyku, prolínání snu a reality a experimentování s novými dramatickými prvky.[7]

V roce 2004 obdržela za svou tvorbu prestižní cenu Nordisk Dramatikerpris a od roku 2011 je členkou Dánské akademie, která uděluje literární ceny.

Dramatická tvorba[editovat | editovat zdroj]

Dánský dramaturg Jesper Bergmann hodnotí hry Astrid Saalbachové jako kritické k západní civilizaci. Autorka se v nich zabývá převážně tématy, jež přináší dnešní zrychlená a globalizovaná doba.[7] V její tvorbě se tak objevují motivy strachu z neznámého a obav ze změn, mezilidských vztahů, osamělosti a izolace, nutkání k opakování stejných chyb, otázka smrti a odumírání, či strach ze ztráty lásky bližních.[3]

Postavy a témata svých her se Saalbachová snaží vždy ukázat co nejkomplexněji.[8] Často se můžeme setkat s drobnou událostí, která zcela nečekaně změní život a svět postavy. Důraz klade autorka na jasný a hovorový jazyk s citem pro ironický dialog.[3]

Její tvorba se navíc vyznačuje experimentálními rysy jako jsou atypická práce s různými časovými rovinami či zařazování snových a symbolických prvků.[3]

Jedním z témat, ke kterým se Saalbachová v různých rovinách stále vrací, je apokalyptická vize světa v budoucnosti, viz například hra Požehnané dítě (Det velsignede barn).[7]

Zdánlivě nesourodé dramatické postupy svých her stmeluje pomocí průzračného situačního humoru.[7]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Spor i sandet (Stopy v písku, rozhlasová hra, 1981)
  • Bekræftelsen (Potvrzení, rozhlasová hra, 1982)
  • Skyggernes børn (Děti stínů, rozhlasová hra, 1983)
  • En verden, der blegner (Blednoucí svět, TV hra, 1984)
  • Månens ansigt (Tvář měsíce, povídky, 1985)
  • Kødet (Maso, povídka, 1985)
  • Den usynlige by (Neviditelné město, divadelní hra, 1986)
  • Dansetimen (Taneční hodina, divadelní hra, 1986)
  • Den glemte skov (Zapomenutý les, román, 1988)
  • Myung (TV hra, 1989)
  • Miraklernes tid (Čas zázraků, divadelní hra, 1990)
  • Morgen og aften (Ráno a večer, divadelní hra, 1993)
  • Fjendens land (Země nepřátel, román, 1994)
  • Det velsignede barn (Požehnané dítě, divadelní hra, 1996)
  • Aske til aske, støv til støv (Popel k popelu, prach k prachu, divadelní hra, 1998)
  • Den hun er (To je ona, román, 2000)
  • Det kolde hjerte (Chladné srdce, divadelní hra, 2002)
  • Verdens ende (Konec světa, divadelní hra, 2003)
  • Fingeren i flammen (Prst v plameni, román, 2005)
  • Pietà (Pieta, divadelní hra, 2006)
  • Rødt og grønt (Červená a zelená, divadelní hra, 2010)
  • Fordrivelsen (Odsun, román, 2011)
  • Lille soldat (Vojačka, divadelní hra, 2013)
  • Klapperslangen (Chřestýš, román, 2014)
  • Frisørerne (Kadeřnice, divadelní hra, 2014)

Bibliografie v češtině[editovat | editovat zdroj]

  • Taneční hodina (Nakladatelství Dilia, Praha, 1987, překlad František Fröhlich)
  • Pieta (překlad František Fröhlich)
  • Neviditelné město (3 x 3 : Norén, Fosse, Saalbachová, Elg, 2008, překlad Michaela Weberová, ISBN 978-80-904073-0-5)
  • Požehnané dítě (3 x 3 : Norén, Fosse, Saalbachová, Elg, 2008, překlad Michaela Weberová, ISBN 978-80-904073-0-5)
  • Konec světa (3 x 3 : Norén, Fosse, Saalbachová, Elg, 2008, překlad Michaela Weberová, ISBN 978-80-904073-0-5)

Česká uvedení[editovat | editovat zdroj]

Rozhlasové hry[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online. [cit. 2018-01-05]
  2. MISFELDT, Mai. Astrid Saalbach [online]. Dansk Kvindebiografisk Leksikon [cit. 2015-04-25]. Dostupné online. 
  3. a b c d KENDÍKOVÁ, Hana. Astrid Saalbachová. iLiteratura [online]. 2.6.2008 [cit. 2015-04-25]. Dostupné online. 
  4. Astrid Saalbach - biography [online]. astridsaalbach.dk [cit. 2015-04-25]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. BERGMANN, Jesper. CONTEMPORARY DANISH DRAMA [online]. New York Theatre Wire [cit. 2015-04-25]. Dostupné online. 
  6. KENDÍKOVÁ, Hana. Astrid Saalbachová. iLiteratura [online]. 2.6.2008 [cit. 2015-04-25]. 
  7. a b c d STEHLÍKOVÁ, Karolína. 3 x 3: Norén, Fosse, Saalbachová ...rovná se devět. [s.l.]: Elg, 2008. ISBN 978-80-904073-0-5. Kapitola ... rovná se devět (doslov). 
  8. HALOUNOVÁ, Lada. Astrid Saalbachová: Ptám se, ale odpovědi nedávám. Divadelní noviny [online]. 31. 10. 2011. Dostupné online. 
  9. Astrid Saalbachová: Pieta. Týdeník rozhlas. 1. 3. 2021, čís. 9, s. 49.