Astrid Saalbachová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Astrid Saalbachová
Rodné jméno Astrid Salbachová
Narození 29. listopadu 1955 (62 let)
Povolání dramatička, prozaička, herečka
Ocenění Nordisk Dramatikerpris (2004)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Astrid Saalbachová (* 29. listopadu 1955Søborg, Dánsko) je dánská spisovatelka a dramatička.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstala v dánském městě Helsingør. V roce 1975 maturovala na tamním gymnáziu a poté začala studovat na Státní divadelní škole (Statens Teaterskole), kterou dokončila v roce 1978 a následujících sedm let se živila herectvím. Jejím manželem je klavírista a varhaník Jens Kaas Rasmussen, se kterým má dva syny. [1]

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Jako dramatička debutovala v roce 1981 rozhlasovou hrou Stopy v písku (Spor i sandet), za kterou obdržela Severskou cenu pro rozhlasové hry (Nordisk Radiospilspris). Poté napsala další dvě rozhlasové hry a dvě hry pro televizi. V roce 1985 jí vyšla sbírka povídek Tvář měsíce (Månens ansigt). Následující rok napsala první divadelní hry Neviditelné město (Den usynlige by) a Taneční hodina (Dansetimen), která byla přeložena do češtiny hned v roce 1987. Svůj první román, Zapomenutý les (Den glemte skov), publikovala v roce 1988. Zabývá se v něm složitým vztahem mezi matkou a dcerou, stejně jako ve svém druhém románu Země nepřátel (Fjendens land, 1994). [2]

V letech 1992 – 1995 byla zaměstnaná jako dramatička divadla v Århusu. [3]

Její hry jsou překládány do mnoha jazyků, oblíbené jsou zejména ve východní Evropě (Polsko, Maďarsko, Česko, Slovensko a další).[4] V zahraničí se řadí její hry k nejhranějším dánským hrám [5] , zřejmě díky aktuálním tématům, která si vybírá, hovorovému jazyku, prolínání snu a reality a experimentování s novými dramatickými prvky. [6]

V roce 2004 obdržela za svou tvorbu prestižní cenu Nordisk Dramatikerpris a od roku 2011 je členkou Dánské akademie, která uděluje literární ceny.

Dramatická tvorba[editovat | editovat zdroj]

Dánský dramaturg Jesper Bergmann hodnotí hry Astrid Saalbachové jako kritické k západní civilizaci. Autorka se v nich zabývá převážně tématy, jež přináší dnešní zrychlená a globalizovaná doba.[6]  V její tvorbě se tak objevují motivy strachu z neznámého a obav ze změn, mezilidských vztahů, osamělosti a izolace, nutkání k opakování stejných chyb, otázka smrti a odumírání, či strach ze ztráty lásky bližních.[2]

Postavy a témata svých her se Saalbachová snaží vždy ukázat co nejkomplexněji.[7]  Často se můžeme setkat s drobnou událostí, která zcela nečekaně změní život a svět postavy. Důraz klade autorka na jasný a hovorový jazyk s citem pro ironický dialog.[2]

Její tvorba se navíc vyznačuje experimentálními rysy jako jsou atypická práce s různými časovými rovinami či zařazování snových a symbolických prvků.[2]

Jedním z témat, ke kterým se Saalbachová v různých rovinách stále vrací, je apokalyptická vize světa v budoucnosti, viz například hra Požehnané dítě (Det velsignede barn).[6]

Zdánlivě nesourodé dramatické postupy svých her stmeluje pomocí průzračného situačního humoru.[6]  

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Spor i sandet (Stopy v písku, rozhlasová hra, 1981)
  • Bekræftelsen (Potvrzení, rozhlasová hra, 1982)
  • Skyggernes børn (Děti stínů, rozhlasová hra, 1983)
  • En verden, der blegner (Blednoucí svět, TV-hra, 1984)
  • Månens ansigt (Tvář měsíce, povídky, 1985)
  • Kødet (Maso, povídka, 1985)
  • Den usynlige by (Neviditelné město, divadelní hra, 1986)
  • Dansetimen (Taneční hodina, divadelní hra, 1986)
  • Den glemte skov (Zapomenutý les, román, 1988)
  • Myung (TV-hra, 1989)
  • Miraklernes tid (Čas zázraků, divadelní hra, 1990)
  • Morgen og aften (Ráno a večer, divadelní hra, 1993)
  • Fjendens land (Země nepřátel, román, 1994)
  • Det velsignede barn (Požehnané dítě, divadelní hra, 1996)
  • Aske til aske, støv til støv (Popel k popelu, prach k prachu, divadelní hra, 1998)
  • Den hun er (To je ona, román, 2000)
  • Det kolde hjerte (Chladné srdce, divadelní hra, 2002)
  • Verdens ende (Konec světa, divadelní hra, 2003)
  • Fingeren i flammen (Prst v plameni, román, 2005)
  • Pietà (Pieta, divadelní hra, 2006)
  • Rødt og grønt (Červená a zelená, divadelní hra, 2010)
  • Fordrivelsen (Odsun, román, 2011)
  • Lille soldat (Vojačka, divadelní hra, 2013)
  • Klapperslangen (Chřestýš, román, 2014)
  • Frisørerne (Kadeřnice, divadelní hra, 2014)

Bibliografie v češtině[editovat | editovat zdroj]

Česká uvedení[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MISFELDT, Mai. Astrid Saalbach [online]. Dansk Kvindebiografisk Leksikon, [cit. 2015-04-25]. Dostupné online.  
  2. a b c d KENDÍKOVÁ, Hana. Astrid Saalbachová. iLiteratura [online]. 2.6.2008 [cit. 2015-04-25]. Dostupné online.  
  3. Astrid Saalbach - biography [online]. astridsaalbach.dk, [cit. 2015-04-25]. Dostupné online.  
  4. BERGMANN, Jesper. CONTEMPORARY DANISH DRAMA [online]. New York Theatre Wire, [cit. 2015-04-25]. Dostupné online.  
  5. KENDÍKOVÁ, Hana. Astrid Saalbachová. iLiteratura [online]. 2.6.2008 [cit. 2015-04-25].  
  6. a b c d STEHLÍKOVÁ, Karolína. 3 x 3: Norén, Fosse, Saalbachová ...rovná se devět. [s.l.] : Elg, 2008. ISBN 978-80-904073-0-5. Kapitola ... rovná se devět (doslov).  
  7. HALOUNOVÁ, Lada. Astrid Saalbachová: Ptám se, ale odpovědi nedávám. Divadelní noviny [online]. 31. 10. 2011. Dostupné online.