Arminiya

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Arminiya
 Sásánovská Arménie
 Byzantská Arménie
 Albánie (satrapie)
 Iberské knížectví
654884 Knížectví Hammamšen 
Bagratovská Arménie 
Bagratovská Iberie 
geografie
Mapa
Mapa Kavkazu a provincie Arminiya kolem roku 740
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
státní útvary a území
předcházející:
Sásánovská Arménie Sásánovská Arménie
Byzantská Arménie Byzantská Arménie
Albánie (satrapie) Albánie (satrapie)
Iberské knížectví Iberské knížectví
následující:
Knížectví Hammamšen Knížectví Hammamšen
Bagratovská Arménie Bagratovská Arménie
Bagratovská Iberie Bagratovská Iberie

Arminiya, běžně označovaná jako Arménský emirát (arabsky إمارة أرمينيا‎, imārat Arminiya nebo Արմինիա ոստիկանություն, Arminia vostikanut'yun) byla autonomní region a provincie Umajjovského a později Abbásovského chalífátu existující v letech 654884, bylo obdobím arabské nadvlády.

Od 5. století sloužili Arméni jako hlavní složka v řadách byzantské armády, s gustem bojovali proti Peršanům s cílem osvobodit své souvěrce z perské Arménie. Byli považováni za obzvlášť spolehlivé, protože mnoho z nich tvořilo stráž v císařském paláci. Tohoto cíle se podařilo dosáhnout roku 591, kdy Byzanc Peršany definitivně porazila a ovládla většinu arménského území. Byzantský císař Maurikios pak podpořil chalcedonskou frakci uvnitř Arménské apoštolské církve, aby došlo ke sblížení s byzantskou ortodoxií. Roku 645 však Arménii dobyli Arabové a učinili z ní provincii chalífátu pod názvem Arminiya. Ačkoli arabští chalífové zprvu dovolili arménskému knížeti, aby region spravoval jako autonomní celek výměnou za vyplácení tributu a loajalitu Arménů v časech války, chalífa Abd al-Malik ibn Marwan zavedl přímou arabskou nadvládu v čele s ostikanem se svým hlavním městem ve Dvinu. Vyšší míru suverenity Arménie znovu získala až v osmdesátých letech 9. století pod vládou dynastie Bagratovců.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Související články[editovat | editovat zdroj]