Apostila

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Apostila (Apostille) je doložka, jež se připojuje za oficiální listiny a dokumenty, která prokazuje ověření podpisu a otisku razítka na listině za účelem jejího použití v zahraničí.

Tato zvláštní doložka nahrazuje v případech stanovených mezinárodními smlouvami superlegalizaci. Takovou mezinárodní smlouvou je například Úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin z 5. října 1961. V tomto případě tedy listina nemusí být ověřena zastupitelským úřadem ČR v zahraničí, ale konečné ověření provádí v zemi, ve které byla listina vystavena, tzv. apostilní orgán. Informaci o tom, zda je třeba provedení superlegalizace nebo zajištění apostily, je možné zjistit telefonickým dotazem na zastupitelském úřadu ČR.

Úkon provádí v České republice Ministerstvo zahraničních věcí ČR a pro listiny vydané justičními orgány, tedy soudy, státním zastupitelstvím, exekutory nebo notáři, Ministerstvo spravedlnosti ČR.

Apostila se ve většině případů vystavuje v úředním jazyce státu, ve kterém byly listiny vystaveny, někdy bývá i dvoujazyčná (druhým jazykem je nejčastěji angličtina). Pro předložení v zemi určení bývá proto nezbytný ověřený překlad, rovněž méně správně označovaný jako soudní překlad, který splňuje požadavky na ekvivalentní transfer obsahu z cílového jazyka do jazyka přijímající země.

Příklad[editovat | editovat zdroj]

Apostilou se opatřují cizí rodné listy, vystavené Čechům narozeným v zahraničí. Na základě ověřeného překladu cizího rodného listu se pak prostřednictvím zastupitelských úřadů České republiky nebo matriky žádá o zápis do zvláštní matriky, kterou v současné době vede úřad městské části Brno-střed.

Listiny vydané orgánem jiného členského státu Evropské unie[editovat | editovat zdroj]

Vybrané veřejné listiny (např. rodný list, oddací list, úmrtní list, výpisu z Rejstříku trestů, osvědčení o státním občanství, doklad o rozvodu manželství, potvrzení o pobytu) vydané orgánem jiného členského státu Evropské unie mohou být předkládány orgánům členského státu v originále a nemusejí být apostilovány. Pokud žadatel požádá vydávající úřad o připojení vícejazyčného formuláře a orgánu jiného členského státu předloží listinu spolu s tímto formulářem, nemusí ani zajišťovat překlad listiny.[1]

Dvoustranné dohody s dalšími státy[editovat | editovat zdroj]

Česká republika má uzavřeny dvoustranné dohody i s některými dalšími státy, na základě kterých si vzájemně uznává s těmito státy veřejné listiny bez nutnosti ověření druhým státem: Afghánistán[2], Albánie[3], Alžírsko[4], státy bývalé Jugoslávie[5] (Srbsko, Bosna a Hercegovina, Kosovo), Jemen[6], KLDR[7], Kuba[8], Kypr[9], některé státy bývalého SSSR[10] (Rusko, Ukrajina[11], Gruzie, Moldavsko, Kyrgyzstán, Uzbekistán[12]), Sýrie[13], Vietnam[14].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nařízení č. 2016/1191, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 , [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
  2. Mezinárodní smlouva č. 44/1983 Sb., Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Afghánskou demokratickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních , [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
  3. Mezinárodní smlouva č. 97/1960 Sb., Smlouva mezi Československou republikou a Albánskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních , [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
  4. Mezinárodní smlouva č. 17/1984 Sb., Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Alžírskou demokratickou a lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních , [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
  5. Mezinárodní smlouva č. 207/1964 Sb., Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních , [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
  6. Mezinárodní smlouva č. 76/1990 Sb., Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Jemenskou lidovou demokratickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních , [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
  7. Mezinárodní smlouva č. 93/1989 Sb., Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních , [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
  8. Mezinárodní smlouva č. 80/1981 Sb., Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Kubánskou republikou o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních , [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
  9. Mezinárodní smlouva č. 96/1983 Sb., Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Kyperskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních , [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
  10. Mezinárodní smlouva č. 95/1983 Sb., Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních , [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
  11. Mezinárodní smlouva č. 123/2002 Sb.m.s., Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech
  12. Mezinárodní smlouva č. 133/2003 Sb.m.s., Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Uzbekistán o právní pomoci a právních vztazích v občanských a trestních věcech
  13. Mezinárodní smlouva č. 8/1986 Sb., Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Syrskou arabskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních , [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
  14. Mezinárodní smlouva č. 98/1984 Sb., Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních , [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.