Apatity

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: apatit, typ minerálu.
Apatity
Апатиты
Apatity, v pozadí Chibiny
Apatity – znak
znak
Apatity – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 177[1]  m n. m.
Časové pásmo UTC+3[2]
Stát Rusko Rusko
federální okruh Severozápadní federální okruh
oblast Vlajka Murmanské oblasti Murmanská oblast
Apatity na mapě
Murmanská oblast na mapě Ruska
Apatity
Apatity
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 7,5 km²
Počet obyvatel 55 713 (2018)
Správa
Vznik 1926
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Apatity (rusky Апатиты) je město v Murmanské oblasti v Rusku. Přestavba původní osady souvisela se zahájením těžby apatitu a nefelinitu v roce 1935. Městský status získaly Apatity v roce 1966. Město, které se rozkládá se mezi jezerem Imandra a Chibinskými horami, leží na Murmanské železniční magistrále mezi Petrozavodskem a Murmanskem. Počet obyvatel se trvale snižuje - v roce 1992 mělo město 87 000 obyvatel, v roce 2005 63 300, o pět let později 59 690 a v roce 2018 již jen 55 713 obyvatel.

Geografická poloha[editovat | editovat zdroj]

Město Apatity, které je po Murmansku druhým největším městem Murmanské oblasti, leží za severním polárním kruhem na východním břehu jezera Imandra. Rozkládá se v kopcovité krajině, která je předhůřím Chibinského pohoří. Nejvyšším bodem ve městě je vrch Vorobjinaja (гора Воробьиная, tj. "Vrabčí hora" ), vysoký 278,3 m n. m. Městem protékají dvě řeky, které ústí do jezera Imandra - Žemčužnaja (Жемчужная, v překladu "Perlová") a Bělaja (Белая, "Bílá").[3] Na severním okraji města, severně od železniční trati, která do roku 1996 spojovala Apatity a město Kirovsk, se kolem řeky Žemčužnaja rozkládají rozsáhlé bažiny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní osada vznikla v roce 1916 při stavbě Murmanské dráhy (v roce 1935 byla tato trať na počest S. M. Kirova přejmenována na Kirovskou dráhu), součásti tzv. Říjnové dráhy (Октябрьская железная дорога) jako "разъезд Белый" (v překladu "výhybna Bílý"). V současnosti se v místě někdejší výhybny nachází železniční stanice Apatity-1 (Апатиты-1). Obec Apatity vznikla v roce 1926 a tehdy měla jen 7 obyvatel. V roce 1935 byly zahájeny práce na těžbě ložiska apatitových a nefelinitových rud a v té souvislosti ves Apatity obdržela statut sídla městského typu, k němuž byla připojena i vesnice sovchozu "Industrija".

Založení města[editovat | editovat zdroj]

Skutečné založení města spadá však až do roku 1951, kdy vznikly plány na výstavu prvních jedenácti městských budov. V roce 1954 byla zahájena výstavba tzv. akademgorodku (Апатитский Академгородок) coby Kolského vědeckého centra Ruské akademie věd (Кольский научный центр РАН). Po Stalinově smrti se však výstavba zastavila až do roku 1956.

Obnovení výstavby[editovat | editovat zdroj]

Teprve poté byla obnovena výstavba města, včetně budování infrastruktury a potřebných institucí. V roce 1961 byla do Apatitů přemístěna pobočka Kolského vědeckého centra Ruské akademie věd. V roce 1966 došlo k reorganizaci, k městu byla připojena někdejší dělnická osada Molodjožnyj, která měla status sídla městského typu (Молодёжный, česky Mládežnický).

Zastavení rozvoje[editovat | editovat zdroj]

V roce 1976 byl schválen nový generální plán rozvoje města, v němž se počítalo s výstavbou řady šesti až desetipatrových domů s výhledem na dosažení počtu 100 000 obyvatel. Tento plán, ani následný plán, vypracovaný na počátku 90. let 20. století, se však kvůli pádu ekonomiky a rozpadu Sovětského svazu nepodařilo realizovat. Nebyly dokončeny některé důležité stavby, jako ústřední městská nemocnice, obytné domy a ubytovny, školy či kulturní zařízení.

Teprve po roce 2012 začalo určité stavební oživení, zejména pokud jde o výstavbu nových obchodů a nákupního centra.[4] Na Leninově náměstí byl vybudován nový památník obětem druhé světové války. Vznikly nové církevní stavby - v prvních letech 21. století byl ve městě postaven pravoslavný chrám Ruských novomučedníků a zpovědníků, v letech 2013-2017 byl ve Starých Apatitech vybudován chrám Iverské Matky Boží[5] a v roce 2016 byla u příjezdu do města vysvěcena jedna z nejseverněji položených budhistických stúp.[6]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází závod na obohacování apatitu a nefelinitu, Kirovská hydroelektrárna, závod montovaného železobetonu a různé průmyslové podniky. Hlavní průmyslové podniky se nacházejí v historických okresech Molodjožnaja a Staryje Apatity. Největší podnik, známý pod zkratkou ANOF-2 (АНОФ-2, вторая апатито-нефелиновая обогатительная фабрика), který je součástí akciové společnosti OAO Apatit (ОАО «Апатит»), se nachází severně od města v údolí řeky Bělaja na úpatí masívu Vuďjavrčorr (Вудъяврчорр - 1068 m n. m.), rozkládajícího se mezi městy Apatity a Kirovsk.

Ve městě Apatity nadále sídlí Kolský vědecký ústav Ruské akademie věd. Nedaleko od města jsou rozsáhlé hlubinné apatitové doly. Na území města bývalo šest železničních stanic a zastávek, část tratí je od 90. let 20. století uzavřena.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Апатиты na ruské Wikipedii.

  1. Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  3. Apatity [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-09-08]. Dostupné online. 
  4. В Апатитах идет несколько масштабных строек. Хибины.com [online]. 2013-05-27 [cit. 2018-09-08]. Dostupné online. (rusky) 
  5. В Старых Апатитах отрыли новую церковь. www.hibiny.com [online]. 2017-05-30 [cit. 2018-09-08]. Dostupné online. (rusky) 
  6. В Мурманской области оскорбили религиозные чувства буддистов. РИА Калмыкия [online]. RIA Novosti, 2017-08-15 [cit. 2018-09-08]. Dostupné online. (rusky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]