Přeskočit na obsah

Antonín Stamic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antonín Stamic
Základní informace
Narození27. listopadu 1750
Německý Brod
České královstvíČeské království České království
ÚmrtíDesetiletí od 1800
pravděpodobně v Paříži či Versailles
Francouzské království
Povoláníhudební skladatel, dirigent a houslista
Nástrojehousle
RodičeJan Václav Stamic
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Stamic, celým jménem Antonín Tadeáš Jan Nepomuk Stamic (narozen v Německém Brodu, zde pokřtěn 27. listopadu 1750[1] – zemřel pravděpodobně v Paříži či Versailles před rokem 1809) byl český houslista, violista a hudební skladatel.

Narodil se v Německém Brodu jako syn houslisty a skladatele Jana Václava Stamice. Jeho otec Jan Antonín Stamic s manželkou, synem Karlem a dcerou Marií ze svého bydliště v Mannheimu přijeli do Německého Brodu na konci roku 1749 u příležitosti obřadu uvedení Janova bratra Antonína Tadeáše do úřadu děkana. Zde se během návštěvy 27. listopadu 1750 narodil syn Antonín Tadeáš Jan Nepomuk.[2][3][4]

Hudbě jej učil zprvu otec spolu s jeho bratrem Karlem. Po smrti otce v roce 1757 jejich výuku převzal skladatel a kapelník Mannheimského dvorního orchestru Johann Christian Cannabich. V roce 1764 se stal Antonín Stamic druhým houslistou tohoto orchestru.

Po roce 1770 koncertoval s bratrem v Paříži a postupně se prezentoval také jako skladatel. V květnu 1777 byla v Concert Spirituel uvedena jeho Symfonie pro hoboj a fagot a v následujícím roce jeho violové koncerty. [4] V letech 1782–1789 působil jako houslista v královské kapli zámku ve Versailles.

Byl rovněž výborným pedagogem a k jeho žákům patřili mj. Rodolphe Kreutzer či Bedřich Vilém Pixis.[3]

Od roku 1789 údajně trpěl psychickou nemocí a o jeho dalším životě není nic známo. Poslední zmínka je z roku 1796, kdy uspořádal benefiční koncert pro své přátele.

Antonín Tadeáš Jan Nepomuk Stamic zemřel mezi lety 1796-1809. Datum jeho úmrtí se odvozuje z dochovaných dopisů, které v roce 1809 psala jeho vdova a v nichž se zmiňuje o penzi, která jí byla po smrti manžela přidělena. [4]

Capriccio č. 1 Allegro moderato z Osmi capriccií pro sólovou flétnu; flétna Kristina Martincová
Problémy s přehráváním? Nápověda.

Jeho dílo zahrnuje na 12 symfonií, 50 smyčcových kvartetů, 20 houslových koncertů, 4 koncerty pro klavír, flétnu aj.

V literatuře jsou značné rozpory v životopisech a vzájemných vztazích jednotlivých členů rozvětvené rodiny Stamiců. Z toho vyplývají i nepřesnosti při identifikaci skladeb.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Stamitz na německé Wikipedii.

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených v Německém (Havlíčkově) Brodě (1744-1776), sign. 2325, ukn 2081, str. 87. Dostupné online.
  2. CODR, Milan; KEBERTOVÁ, Olga. Přemožitelé času sv. 4. 1. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Jan Václav Stamic, s. 155. 
  3. a b HANUŠ, Miroslav. Český muzikant Jan Václav Stamic /171-1757). 1. vyd. Pardubice: Východočeské muzeum a Historický klub, 1997. ISBN 80-86046-19-2. S. 38,58. 
  4. a b c BASTLOVÁ, Jitka. STAMICOVÉ z německobrodského rodu. Havličkův Brod: Město Havlíčkův Brod, 2017. ISBN 978-80-270-1548-1. S. 139–141. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha s. 586
  • Miroslav Hanuš: Český muzikant Jan Václav Stamic (1717-1757). Východočeské muzeum a Historický klub Pardubice 1997
  • BASTLOVÁ, Jitka. STAMICOVÉ z německobrodského rodu. Hlavíčkův Brod: Město Havlíčkův Brod, 2017. ISBN 978-80-270-1548-1. S. 139–141. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]