Přeskočit na obsah

Antonín Gazdoš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antonín Gazdoš
Narození20. ledna 1905
Kroměříž
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. dubna 1989 (ve věku 84 let)
Kroměříž
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníKroměříž
NárodnostČeši
Povolánípedagog, malíř, výtvarník
Webová stránkahttps://art-gallery-kromeriz.cz
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Gazdoš (20. ledna 1905 Kroměříž[1]29. dubna 1989 Kroměříž) byl odborný učitel matematiky a kreslení, malíř a výtvarník.

Narodil se narodil 20. ledna 1905 v Kroměříži. Otec byl dělníkem v městské elektrárně a plynárně.

Kreslením a malováním se zabýval už od útlého věku. Po absolvování měšťanské školy vykonal přijímací zkoušku do 4. ročníku české státní reálky v Kroměříži v roce 1919. Po maturitě na státní reálce v roce 1923, kterou vykonal s vyznamenáním, vstoupil proto do 4. ročníku učitelského Ústavu v Kroměříži, v němž vykonal doplňovací zkoušku v roce 1924.[2] Malování, i když se stal učitelem, nikdy nezapomněl. Po celý život kreslil a maloval a vzdělával se v tomto oboru.

Své učitelské působení zahájil obecné škole ve Zdounkách v letech 1924–1927. V roce 1926 absolvoval maturitu s odborností vyučování na školách obecných. Dalším místem působení byla měšťanská škola ve Fulneku v letech 1927–1930. V roce 1930 vykonal zkoušku ze 3 oborů: způsobilost vyučovat na měšťanských školách matematiku, kreslení, rýsování, krasopis.

Od roku 1930 působil na měšťanské škole v Břestu, kde setrval až do roku 1958. V Břestu byl také místním kronikářem a několik let vedl tamní knihovnu.[3]

V roce 1958 dostal dekret o propuštění ze školské služby. Dne 1. března 1960 nastoupil do JZD Břest jako výpomocná kancelářská síla. Od 20. 1. 1965 přiznal státní úřad sociálního zabezpečení starobní důchod. V roce 1968 se přestěhoval s rodinou do svého rodiště do Kroměříži.

Rodinná hrobka na kroměřížském hřbitově

Jeho žena Františka zemřela již v roce 1959. Měli spolu dvě děti, dceru Sylvu a syna Antonína. Svá poslední léta prožil v Kroměříži spolu se svou neprovdanou dcerou Sylvou, která se o něj starala od smrti své maminky až do konce.

Antonín Gazdoš zemřel po dlouhé nemoci 29. dubna 1989 v Kroměříži a je pohřben na tamním hřbitově.[4][5][2]

Výtvarná dráha

[editovat | editovat zdroj]

Jako člen Jednoty učitelů malířů absolvoval roku 1931 prázdninovou malířskou školu Jaroslava Šetelíka v Rožnově pod Radhoštěm.[6][7][8][9] V roce 1932 figurální kurs profesora Šilhavého v Praze a roku 1950 krajinářskou prázdninovou školu v Kyšperku — Letohradě.

Vzhledem k okolnostem 2. světové války a po ní vládnoucí komunistické totality nemohl cestovat a zhlédnout evropské galerie a jejich sbírky. Jedinou výjimkou byla Galerie starých mistrů v Drážďanech.

Vrcholná díla evropského malířství přesto znal, učil se z nich a některá kopíroval. Zejména díla Rembrandtova a Rubensova.

Během svého působení ve škole namaloval několik obrazů Břestu od Skaštic, a také hodně kreseb z Břestského lesa, kresby a malby samotné obce i nejbližšího okolí. Jeho hlavními výtvarnými technikami byla olejomalby a kresba, případně lavírovaná kresba. Mnoho z jeho obrazů v majetku obyvatelů Břestu a také mezi krajany v USA. Po svém přesídlení do Kroměříže se nadále věnoval malování, studiu malířství, ale také historii. Vytvořil zde svá vrcholná díla. Mnohá z nich zachycují krásy Kroměříže, zejména Arcibiskupský zámek s jeho Podzámeckou zahradou. Mnoho jeho kreseb zachycuje také další místa v Kroměřížském okrese jako poutní místa, přírodní scenérie atd.

Publikační činnost

[editovat | editovat zdroj]

Během svého učitelského působení se zabýval také všeobecnou a kreslířskou teorií i praxi, tj. uveřejňoval ve státních časopisech teoretické úvahy a články doprovázené často ukázkami vlastních prací i prací svých žáků. Své články uveřejňoval v časopisech Komenský[10][11], Český kreslíř, Polytechnická výchova.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1998 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1998 (II. D – G), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Panny Marie v Kroměříži
  2. a b Antonín Gazdoš | Encyklopedie Kroměříže. www.enkm.cz [online]. [cit. 2023-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-02. 
  3. Osobnosti Břestu - Oficiální stránky obce Břest. www.obec-brest.cz [online]. [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. 
  4. Evidence hrobových míst správy kroměřížského hřbitova
  5. Sektor 11 | Pohřbené osobnosti | Nový hřbitov Kroměříž. www.enkm.cz [online]. [cit. 2023-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-30. 
  6. Páleníček, L. Za pochodní krásy (VÝTVARNÝ MÍSTOPIS KROMĚŘÍŽSKA A ZDOUNECKA), dřevoryt Antonín Marek Machourek, VERIETAS Kroměříž 1945.
  7. TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3: 4., nezměněné vyd. Ostrava: Výtvarné Centrum Chagall 224 s. ISBN 80-900648-4-1. 
  8. VKOL - REGO - Úplné zobrazení titulu. aleph.vkol.cz [online]. [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. 
  9. Páleníček, Ludvík: Výtvarné umění na Kroměřížsku a Zdounecku. Kroměříž: Osvětové sbory na Kroměřížsku a Zdounecku, 1940
  10. Digitální knihovna Kramerius. kramerius.kfbz.cz [online]. [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. 
  11. Digitální knihovna Kramerius. kramerius.kfbz.cz [online]. [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]