Antonín Formandl

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antonín Formandl
Antonín Formandl (1882-1931)
Antonín Formandl (1882-1931)
Narození28. května 1882
Hodonín, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. listopadu 1931
Brodek u Přerova, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánítovárník
Politická stranaČeskoslovenská národní demokracie
PředstavenstvaČeskoslovenská ústřední rada železniční

Obchodní a živnostenská komora v Olomouci - viceprezident

Česká obec sokolská - člen předsednictva
ChoťMarta Formandlová rozená Pelikánová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Formandl (28. května 1882 Hodonín – 20. listopadu 1931 Brodek u Přerova) byl továrník v městysi Brodek u Přerova, filantrop, vicepresident olomoucké Obchodní a živnostenské komory, celní rada, člen Československé ústřední rady železniční, člen předsednictva České obce sokolské, předseda České sportovní společnosti v Olomouci, funkcionář Československé národní demokracie, člen Okresního Národního výboru v Moravské Ostravě, zakládající člen Spolku Národního divadla Moravsko-slezského aj.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Antonín Formandl se narodil 28. května 1882 v Hodoníně,[1] kde se v domku jeho děda Ignáce narodil TGM.[2] Ve 4 letech mu umřel otec (1853–1887), když se jako člen komise pro živelné pohromy nachladil při pochůzce. Antonín vychodil v Hodoníně českou obecnou školu a německou měšťanskou školu. Ve 14 letech se s matkou a sestrou přestěhoval do Vídně a nechal se zapsat do Petzeltovy obchodní školy. V 17 mu umřela matka (1854–1899).[3]

Zaměstnání[editovat | editovat zdroj]

Nejprve v malé továrně na židle ve Veselí, potom v brněnské firmě Samuela Cerkoviče. Za sirotčí peníze si udělal vojenský kurz jako jednoroční dobrovolník, aby v případě odvodu mohl sloužit jako důstojník. Cerkovič ho pak v rámci školení na ředitelské místo poslal ke svému bratru do vídeňské pobočky své firmy. Bydlel u rodiny Grübäckové a vstoupil do spolku katolické mládeže. Pak přešel jako šéf kanceláře k vídeňské farmaceutické firmě Hammer a Voršak majitele Felixe Pfeifera ve III. okrese. V Českoslovanském zpěváckém spolku ve Vídni Lumír se seznámil s budoucí manželkou Martou Pelikánovu, která též navštěvovala Petzeltovu obchodní školu a roku 1905 se s ní ve Vídni oženil.[4] Roku 1909 byl hlavním účetním mlýna Vinko Majdiče v jugoslávském Kranj[5], kde v místním Sokole působil jako cvičitel[6] a jako člen zdejší Narodne čitalnice také hrál divadlo.[7] Nejpozději roku 1912 již byl prokuristou chemické továrny Luttnar v Moravské Ostravě.[8][9] Členem zdejší sokolské jednoty byl od roku 1909.[10] Byl zde též zakládajícím členem Spolku Národního divadla Moravsko-slezského[11] a byl první, kdo se přihlásil s větším obnosem k zřízení divadla.[12] Stanul tehdy v jeho výboru jako divadelní referent.[13] Ještě jako ředitel firmy Luttnar se přihlásil k hospodářské spolupráci s Národnímu výborem[14], členem Okresního národního výboru v Moravské Ostravě se stal již roku 1918 kooptován jako zástupce České sociálně demokratické strany.[15][16]

Továrníkem v Brodku u Přerova[editovat | editovat zdroj]

Brodecká pobočka firmy August Luttnar, Moravská Ostrava, byla 16. listopadu 1918[17] převedena na jejího dosavadního ředitele[17], který v tisku 23. 11. 1918 oznámil její převzetí do svého majetku.[18] Od počátku roku 1920 nesla firma název Chemická továrna a impregnace dřeva A. Formandl, Brodek. Nový majitel postupně rozšířil plochu závodu, v roce 1919 zřídil podnikovou železniční vlečku, kterou ještě v letech 1921 a 1930 rozšířil.[17][19] Továrna se věnovala výrobě technických tuků, leštidel a cídidel, barev a laků a zejména impregnaci železničních pražců a telegrafních sloupů. Součástí areálu továrny byla i tzv. Luttnarova vila, vystavěná předchozím majitelem továrny, s parkovou úpravou okolí[20] a soukromým tenisovým kurtem.[21] Roku 1923 měla Chemická továrna a impregnace dřeva Antonína Formandla s prokuristy Bohumilem Ležatkou (továrníkův švagr[22]) a Antonem Mühl svůj poboční závod: v Praze na Královských Vinohradech, Korunní třída 47.[23] Později byly filiálky v Praze Nuslích a na Slovensku v obci Kysak Obyšovce.[20]

Továrník Formandl byl štědrým podporovatelem své obce, kde postavil nákladem více než miliónu korun sokolovnu,[24][25] kam byla umístěna i Masarykova knihovna a čítárna městyse Brodku u Přerova, jejíž knihovní rady se stal místopředsedou.[26] V srpnu roku 1920 se započalo se stavbou a roku 1921 sokolovna stála. Roku 1921 byl zvolen starostou jednoty, roku 1922 starostou Středomoravské župy Kratochvílovy v Přerově a roku 1925 členem předsednictva ČOS.[27] V obci financoval chod mateřské školy a zasloužil se i o vybudování měšťanské školy.[21] Podle zápisu v kronice byla založena soukromá mateřská škola v roce 1920 místním továrníkem Antonínem Formandlem, který ji finančně zajišťoval. Do této mateřské školy byl zapsáno 44 dětí a byla nejprve prozatímně umístěna v budově měsťanské školy, později natrvalo v budově zrušeného hostince. Po smrti A. Formandla nemohla obec z finančních důvodů mateřskou školu provozovat, a proto byla v roce 1932 uzavřena.[28][29]

Byl známým menšinovým podporovatelem. Vedle mateřských škol v Moravské Ostravě , kde je později jmenován čestným členem spolku jejich učitelek, podporoval vydatně i menšinovou mateřskou školku v Nemilanech u Olomouce, kam s rodinou často zajížděl. Tamní odbor Národní Jednoty mu vícekrát vystavil své díky.[28] Ve svém domě v Brodku pravidelně na celé prázdniny v ozdravném programu Českého Srdce hostil chudé děti z českých vídeňských rodin a z Těšínska, kterým také vždy daroval oděv a obuv a jeho manželka pro děti vařila.[30][31][32] Roku 1922 také přispěl obnosem 1000 korun na Vlastenecký spolek muzejní v Olomouci.[33]

Následkem požáru v září 1923 utrpěla firma A. Formandla škodu přes 600 000 Kč; finanční nesnáze skončily vyrovnávacím řízením. Po dalších pět let pracoval podnik naplno, bylo zde zaměstnáno 280 osob.[34]

Podle nekrologu "Formandl patřil mezi nejvýznačnější národohospodářské autority v republice. Od převratu (1918) byl členem a od roku 1926 viceprezidentem olomoucké Obchodní a živnostenské komory, která v něm měla nenahraditelného člena. Byl jedním z nejvýznačnějších členů Československé Ústřední Rady Železniční v Praze, kde jeho názory a slova bývaly vždy rozhodnými."[35] Dále byl předsedou místní skupiny Ústředního svazu čs. průmyslníků.[36] Od jejího ustanovení roku 1920 byl členem československé celní rady. [37] 1928 se jako předseda přípravného výboru stává jednatelem nové místní skupiny Masarykovy Letecké Ligy v Brodku.[38]

Obrana Jakuba Demla[editovat | editovat zdroj]

Roku 1925 Antonín Formandl velmi odvážně vystoupil článkem ve Zpravodaji Sokolské župy Středomoravské, ve které byl starostou, na obranu Jakuba Demla, když na něj v jeho sokolském období bylo útočeno pro jeho kněžství. Článek uzavřel: „Bojujme proti špatným zásadám a špatným činům, nesuďme však svědomí svých bratrů a sester; k tomu schází nám vševědoucnost a neomylnost.” Deml pak článek otiskl ve svých Šlépějích.[39][40][41]

V roce 1928 poklesly s nastupující hospodářskou krizí objednávky pražců.[17] V březnu roku 1929 informoval tisk, že československé továrny na impregnováni dřeva založily v Praze společnou prodejnu ve formě společnosti s r. o. pod firmou ”Prodimp", s kmenovým kapitálem 250.000 Kč, jejímž předsedou byl zvolen továrník A. Formandl z Brodku.[42] Výpadek objednávek Formandlovy továrny měl být nahrazen vybudováním nového oddělení na výrobu pryžového zboží. Projekt mohl být uskutečněn až v roce 1931, protože požár 6. května 1929 zničil v oddělení barev a laků varnu olejů a její obnova si vyžádala značných nákladů. Firma postupně nemohla dostát ani nejnaléhavějším finančním závazkům, další úvěry se již nepodařilo obstarat.[17]

Dopis Karla Kramáře[editovat | editovat zdroj]

Jako věrný stoupenec strany a čelný funkcionář[8] byl roku 1929 A. Formandl na kandidátní listině Československé národní demokracie (s předsedou Karlem Kramářem) na 8. místě volebního kraje Olomouc.[43] V září roku 1930 mu Karel Kramář v osobním dopise[44] vzdal srdečné díky „za dosavadní nadšenou, vytrvalou a obětavou práci pro Sokolstvo a naši věc národní i pro rozvoj naší strany” a prosil ho, aby v ní nadále vytrval. Kramář dopis napsal proto, že se Formandl patrně ohradil proti kritice projevu starosty Sokola Scheinerra z pera Jana Eberta v Národní Myšlence.[45]  Formandl byl také jedním ze zakladatelů a obětavých členů Tiskařského a vydavatelského družstva Obzor v Přerově.[10] Ačkoliv byl národním demokratem, nesouhlasil v posledních letech s politikou strany a vystupoval zvláště proti fašistickým živlům ve straně.[46]

Hostitel bratrů Koželuhových[editovat | editovat zdroj]

Dne 25. května 1930 se jako předseda České sportovní společnosti v Olomouci (CSS) a díky svým společenským stykům zasloužil o návštěvu sportovce světového formátu, Karla Koželuha v Olomouci. Hostil ho i s bratrem Janem ve své vile, kde přenocovali. Druhý den se zde ještě konal slavnostní oběd s ostatními funkcionáři CSS. (O návštěvě podrobně referoval deník Pozor.[47]) Formandl byl v roce 1930 zvolen v pořadí třetím předsedou České sportovní společnosti v Olomouci, ale v polovině správního období ustal ve své činnosti pro neshody České obce sokolské s Českou lawn-tennisovou asociací. Vedle svého oblíbeného tenisu byl obětavým podporovatelem veškerého sportovního dění. Již v roce 1922 věnoval 10 000 Kč na zřízení sportovního stadionu v Olomouci.[21] Za jeho působení doznala ČSS v Olomouci všestranného rozkvětu.[35]

Dle Společenského adresáře pro roky 1930–31 byl členem Pánského Klubu v Brně, který zde vznikl po anglickém vzoru.[48] Dne 20. prosince 1930, byl na ustavující valné hromadě zvolen předsedou spolku „Dětská ozdravovna Charlotty Masarykové“ v Čekyni u Přerova.[49]

Řešení krize obchodem s Ruskem[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 1931 průmyslník podal na plenární schůzi Obchodní a živnostenské komory pilný návrh na řešení hospodářské krize jako první národní demokrat – uznání Ruska de jure. Vystoupil tak proti názorům Kramářovým a většiny strany. Návrh vyvolal pobouření ale návrh ani po žádosti neodvolal a očekávalo se tedy, že bude Formandl volán k zodpovědnosti. Formandl pravil:

„Mravní argument ztrácí, při veškeré úctě k němu, na významu, uvážíme-li, že není snad státu, který by ruským režimem byl nadšen, že však všude rozlišuje se mezi tímto odporem, vyjadřovaným více méně účinnou diplomatickou akcí, někde i veřejností podporovanou a mezi hospodářskými nezbytnostmi, jimž dává se výraz čilým exportem do Ruska. V tomto prostředí nemůžeme dělati politiku hospodářské negace. Idealismem nelze nasytiti statisíce nezaměstnaných a tak nezbývá ani nám nic jiného, než abychom těžili z konsumní schopnosti ohromného ruského odbytiště“.[50]

8. října 1931 na setkání zástupců zájmových skupin, úřadů a veřejných funkcionářů kvůli zmírnění velké hospodářské krize hrozící Ostravsku, jako místopředseda olomoucké Hospodářské komory varoval Antonín Formandl před snižováním státního rozpočtu, čímž by prý trpěla zaměstnanost, a žádal, aby byla uzavřena půjčka, jež by byla výhodnější, než brzdění podnikání snižováním státního rozpočtu.[51]

Sebevražda[editovat | editovat zdroj]

Těsně přes smrtí měl být jmenován členem státní komise pro povolování státních úvěrů.[24] Továrník Formandl ukončil svůj život ve své vile ranou z revolveru 20. listopadu 1931 v 9 hodin ráno. Příčinou sebevraždy byly finanční nesnáze, do nichž se továrník dostal při rozšiřováni své továrny o gumárnu.[46] Vystupňovalo se tehdy nekryté zadlužování továrny až do výše 5 miliónů, které probíhalo již od roku 1924, kdy vzniklo finanční spojení a subvencování firmy Formandl Rolnickou záložnou v Brodku.[52] Pohřeb zesnulého se konal v neděli v 15. hod. v Brodku, odkud byl převezen k zpopelnění do Moravské Ostravy.[46] Byl jedním z prvních průkopníků pohřbívání žehem na Moravě.[52] Pohřbu účastnilo se více než 3000 osob.[12] Následkem konkurzu firmy musela Rolnická záložna v Brodku od března do konce prosince 1932 vyhlásit příročí, během něhož ale obnovila svoji finanční rovnováhu tak, že vkladatelé ani podílníci nebyli poškozeni. Provoz továrny byl omezen na impregnaci, ale k roku 1938 bylo již zachováno 60% výroby, která byla zařízena na produkci 300 000 kusů pražců a 20 000 m³ telegrafních sloupů.[17]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Životopis a obrazový materiál na WikiTree contributors, Antonín Formandl (1882-1931), WikiTree: The Free Family Tree, dostupné online : accessed 19 February 2023

Reference[editovat | editovat zdroj]

ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ matrika narozených Hodonín, dostupné online
  2. ↑ Novák, V.: Zrnka a zrníčka z dob dávných i nedávných. Kulturní kalendář města Leden 1969, s. 1 - 2. online 3.9.2022
  3. ↑ Antonín Formandl (1882-1931) | WikiTree FREE Family Tree. www.wikitree.com [online]. [cit. 2022-11-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ Trauungsbuch - 02-27 | 03., Rennweg - Maria Geburt | Wien/Niederösterreich (Osten): Rk. Erzdiözese Wien | Österreich | Matricula Online. data.matricula-online.eu [online]. [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ Krstna knjiga / Taufbuch - 03909 | Kranj | Nadškofijski arhiv Ljubljana | Slovenia | Matricula Online. data.matricula-online.eu [online]. [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ ZAL, KRA – 2, a.e. 1333, Zapisnik XIV. rednega občnega zbora z dne 5.1.1909 podle Medved, Nina: RAZVOJ IN DELOVANJE KRANJSKEGA SOKOLA DO PRVE SVETOVNE VOJNE, DIPLOMSKO DELO, UNIVERZA V LJUBLJANI, Fakulteta za šport, Ljubljana 2007, str.59 a 80 dostupné online
  7. ↑ Narodna čitalnica v Kranju : 1863-1913 : spominska knjižica, posvečena ob petdesetletnici vsem dosedanjim članom in sodelavcem, dobrotnikom in prijateljem. [s. l.]: Narodna čitalnica, 1913. Dostupné online Přečteno 18 listopadu 2022.
  8. ↑ a b Pozor. Olomouc: Bohumír Knechtl, 1931(268), s. 2. Dostupné online
  9. ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Obzor. V Přerově: Společnost vydavatelská, 1931(268), s. 7. Dostupné online
  11. ↑ Moravský večerník. Olomouc: Josef Friedl, 1931(268), s. 2. ISSN 2533-4646. Dostupné online
  12. ↑ a b České slovo. Olomouc, 1931(316), s. [1]. ISSN 2694-863X. Dostupné online
  13. ↑ Moravská orlice. František Uman, 17.10.1918, 56(237), s. 3. ISSN 1803-117X. Dostupné online
  14. ↑ Vzpomínky hornického činovníka J. Šavla in Ostravský úderník: oficielní orgán Ústředí ostravsko-karvinského kamenouhelného revíru a Krajské odborové komise horníků v Moravské Ostravě. Moravská Ostrava: Ústředí ostravsko-karvinského kamenouhelného revíru, 17.10.1947, 3(43). s. 11. ISSN 2464-7357. Dostupné online
  15. ↑ Ostrava: příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska. Ostrava: Profil, 1969, undefined(5). s. 195. ISSN 0232-0967.
  16. ↑ Český svět: illustrovaný čtrnáctidenník. Praha: Karel Hipman, 10.07.1919, 15(45). s. [338]. Dostupné online
  17. ↑ a b c d e f Řiháková Helena: Historie obce v letech 1918-2000 in Brodek u Přerova: historie a současnost. Brodek u Přerova: Obecní úřad, 2001. 171 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-238-7198-6. str. 80-81, 85
  18. ↑ Stráž Severní Moravy. Zábřeh: Rudolf Hrabě, 1918(94), s. [4]. Dostupné online.
  19. ↑ Lapáček, Jiří: Archiv obce Brodek u Přerova, Inventář Státního okresního archivu Přerov, Přerov 2008 online
  20. ↑ a b ZEDEK, Jan. Olomouc město i okres. Brno: Národohospodářská propagace ČSR, [1931], s. [155]. Dostupné online
  21. ↑ a b c Himmler, Radim: Návštěva Karla Koželuha v Olomouci. Himmler, Radim. In: Střední Morava : vlastivědná revue / Olomouc : Memora 13, č. 25, (2007,) s. 115-118. dostupné online
  22. ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 
  23. ↑ Compass – Finanzielles Jahrbuch 1923, Industrie und Handel, Band V. Tschechoslovakei, C. Berg. u. Hüttenwerke: I. Kohle, Eisen etc., Wien 1923, str. 212 str. 634
  24. ↑ a b České slovo. Olomouc, 1931(316), s. [1]. ISSN 2694-863X. Dostupné online
  25. ↑ WikiTree contributors, "Antonín Formandl (1882-1931)," WikiTree: The Free Family Tree, Sokolovna v Brodku u Přerova, Dostupné online
  26. ↑ Hýbl, František:Sto let od založení Masarykovy knihovny a čítárny městyse Brodku u Přerova, Brodecký zpravodaj, 1/2020,vydává Městys Brodek u Přerova, str 5-6, online
  27. ↑ Pozor. Olomouc: Bohumír Knechtl, 1931(269), s. 8. Dostupné online
  28. ↑ a b Zmrzlík František: Dějiny činnosti a působení Formandlovy soukromé mateřské školy v Brodku, rukopis, str. 9, dostupné online
  29. ↑ Něco málo z historie :: Mateřská škola Brodek u Přerova. www.msbrodekuprerova.cz [online]. [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. 
  30. ↑ Dopis OZ KSČ Valašských dřevařských závodů Brodek u Přerova kádrovému oddělení Ministerstva Obchodu z 8. října 1958. Dostupné online
  31. ↑ ČINNOST SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ NA TĚŠÍNSKU A HLUČÍNSKU za rok 1922, OSTRAVA 1923, Nákladem Matice Osvěty Lidové pro Těšínsko a Hlučínsko
  32. ↑ Prázdniny našich dětí. České Srdce, orgán Československé sociální péče. Ve Vídni: 1922-10-15, roč. II., čís. 8–10, s. strana 2. Uloženo v Knihovně Náprstkova muzea. 
  33. ↑ Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci. Olomouc: Nákladem Vlasteneckého spolku musejního, 1922, 33(126). s. 74. ISSN 1212-6063. Dostupné online
  34. ↑ Řiháková Helena: Historie obce v letech 1918-2000 in Brodek u Přerova: historie a současnost. Brodek u Přerova: Obecní úřad, 2001. 171 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-238-7198-6. str. 80
  35. ↑ a b Pozor. Olomouc: Bohumír Knechtl, 1931(268), s. 2. Dostupné také online
  36. ↑ Prager Tagblatt 31. März 1926 strana 7, online
  37. ↑ Československo. Protokol o ustavovacím valném sezení celní rady dne 26. července 1920. V Praze: Státní tiskárna, [1920], s. 4. Dostupné online
  38. ↑ Nové místní skupiny, Letec: měsíčník věnovaný zpopularisování letectví. V Praze: Masarykova letecká liga, 15.2.1929, 5(2), 96, s. 96. ISSN 1805-7365. Dostupné také online
  39. ↑ DEML, Jakub. Šlépěje, Sv. 9. Tasov na Moravě: [Pavla Kytlicová], 1925. s. 103-104 Dostupné online
  40. ↑ FORMANDL, Antonín. Směs in Zpravodaj Sokolské župy Středomoravské, 5. ročník z roku 1925 (II. str 4-5)
  41. ↑ DEML, Jakub et al. Sebrané spisy. VI, V Sokole a v Tasově. Vydání první. Praha: Academia, 2021. 726 stran, 12 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-200-3316-1.
  42. ↑ Haná. V Kroměříži: Družstvo Haná, 1929(52), s. 2. Dostupné online "V této prodejní společnosti jsou zúčastněné firmy: Českomoravské závody pro impregnování dřeva. a. s., Brno. Chemická továrna a impregnace dřeva A Formandl v Brodku u Přerova. ”Hrdlička", závody na impregnování dřeva, Bystřice p H , „Konsea" a. s.. závody pro impregnováni dřeva, Praha II, Pošumavské závody pro impregnaci dřeva, a. s. ve Strakonicích."
  43. ↑ NÁRODNÍ LISTY, 13. října 1929. Číslo 281. strana15
  44. ↑ Karel Kramář: Dopis Antonínovi Formandlovi z 20.9.1930. Dostupné online
  45. ↑ Národní myšlenka: Revue českého nacionalismu. Praha: Vlastimil Klíma, 11.1929, 7(3). s. [65a]. ISSN 1804-879X. Dostupné online
  46. ↑ a b c Národní osvobození. Praha: Pokrok, 21.11.1931, 8(319), s. 2. ISSN 1804-9168. Dostupné online
  47. ↑ Pozor. Národní noviny pro zemi Moravskoslezskou, roč. 1930, 17., 21., 23_, 24_, 25. a 27. května; Naše práce. Jubilejní ročenka České sportovní společnosti v Olomouci 1922-1932, Olomouc 1932, s. 53.
  48. ↑ Společenský adresář československý, Roč. 1930-1931. Praha: Josef Zeibrdlich, 1931. s. 63. Dostupné online
  49. ↑ Fišmistrová Věra: Okresní péče o mládež v Přerově „Služba dítěti – nejvyšší služba národu“ in Sborník Státního okresního archivu v Přerově. Státní okresní archiv Přerov. Přerov: Státní okresní archiv v Přerově, [1993]- . ISSN 1214-4762. strany 204-206
  50. ↑ České slovo. Olomouc, 1931(120), s. 4. ISSN 2694-863X. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/vkol/uuid/uuid:b90e3d75-c2d6-11eb-a4d6-90b11c419e63
  51. ↑ Nová doba: Orgán lidu pracujícího. František Unger, 9.7.1931, 37(190). s. [1]. ISSN 1804-3852. Dostupné online
  52. ↑ a b Pozor. Olomouc: Bohumír Knechtl, 1935(312), s. 6. Dostupné online
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antonín_Formandl&oldid=23792413“