V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Antonín Oktábec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Antonín Oktábec
Narození 29. září 1905
Stará Huť
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. ledna 1943 (ve věku 37 let)
Mauthausen
Nacistické NěmeckoNacistické Německo Nacistické Německo
Manžel(ka) Vlasta Oktábcová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
syn Jan Oktábec

Antonín Oktábec (29. září 1905 Stará Huť26. leden 1943 Mauthausen) byl představitelem Sokola a členem domácího odboje v období druhé světové války.

Rodina pocházela z Obecnice, do Staré Hutě přišli za prací. Antonín se vyučil v železárnách ve Staré Huti, působil v Sokole Dobříš, kde vedl žáky a dorost. V roce 1923 odešel do Prahy, kde pracoval jako elektromechanik v Rustonce v Libni, působil v Sokole v Karlíně. S manželkou Vlastou bydleli v Milevské (dnes Sovově) ulici v Karlíně (č.p.503/3, pamětní deska).

Po okupaci byl členem sokolské odbojové skupiny Říjen. Organizoval finanční sbírku pro rodiny zatčených členů Sokola. Poskytl úkryt Janu Kubišovi, obstaral tramvajáckou uniformu, ve které MUDr. Břetislav Lyčka zraněného Kubiše ošetřil. 19. června, den poté, co vlastní rukou ukončili parašutisté svůj život v kryptě kostela v Resslově ulici, se manželům Oktábcovým narodil syn Jan.

Antonín Oktábec byl zatčen 14. července 1942, manželka Vlasta 31. srpna 1942. Oba byli vězněni v pankrácké věznici, v Terezíně a v Mauthausenu. Antonín Oktábec byl popraven v 26. ledna 1943 v Mauthausenu, manželka Vlasta byla usmrcena tamtéž již 24. října 1942[1]

Syn Jan Oktábec[editovat | editovat zdroj]

Syn Jan měl po otci blond vlasy a modré oči, byl tedy určen pro převýchovu do Německa. Příbuzným se prostřednictvím českého personálu podařilo Jana udržet až do konce války v Praze. V roce 1945 byl v útulku v Krči a mluvil jen německy. Jeho výchova byla svěřena rodině jeho strýce Josefa Oktábce, Antonínova bratra (narozen 23. února 1903). Jan se vyučil elektromechanikem a místem jeho vojenské služby se stal slovenský Pezinok. Na Slovensku se také oženil. Po rozvodu žil sám v bytě v Bratislavě, spáchal sebevraždu 27. června 1987, poté, co mu jeho bývalá manželka zničila vzpomínku na rodiče, panenku, kterou mu jeho matka vyrobila v Terezíně. Strýc Josef zemřel o devět měsíců později.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KLIKA, Jiří Karel. Z historie. Nový směr zpravodaj obce Stará Huť. 2015, čís. říjen, s. 15. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]