Přeskočit na obsah

Anna Žofie Hesensko-Darmstadtská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anna Žofie Hesensko-Darmstadtská
abatyše z Quedlinburgu
Portrét
Anna Žofie Hesensko-Darmstadtská, Salomon Duarte, asi 1650
Narození17. prosince 1638
Marburg, Hesensko-Darmstadtsko
Úmrtí13. prosince 1683
klášter Quedlinburg
DynastieHesensko-Darmstadtští
OtecJiří II. Hesensko-Darmstadtský
MatkaŽofie Eleonora Saská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Žofie Hesensko-Darmstadtská (17. prosince 1638, Marburg13. prosince 1683, Klášter Quedlinburg) byla německá šlechtična, která vládla pod jménem Anna Žofie II. jako kněžna-abatyše z Quedlinburgu.

Původ a rodina

[editovat | editovat zdroj]

Anna Žofie se narodila jako dcera lankraběte Jiřího II. Hesensko-Darmstadtského a jeho manželky Žofie Eleonory, nejstarší dcery saského kurfiřta Jana Jiřího I. Byla vychovávána jako luteránka, obdržela dobré vzdělání a vyrostla v přísně věřící ženu.

Spisovatelka

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1655 vstoupila v sedmnácti letech do kláštera Quedlinburg. V roce 1658 vydala knihu duchovních meditací nazvanou Der treue Seelenfreund Christus Jesus (Věrná spřízněná duše Kristus Ježíš). Nejdříve považovali luteránští teologové její knihu za podezřelou. Tvrdili, že kniha zrovnoprávňuje ženy s muži, ale později byla schválena. Anna Žofie své dílo zdůvodnila tak, jak bylo v 17. století běžné, že je to Boží příkaz. Anna Žofie, která byla zároveň abatyší a luteránkou, ve své knize obhajovala svou volbu zůstat neprovdaná. Její hymnus Rede, liebster Jesu, rede byl přeložen jako Mluv, Pane, tvůj služebník slyší.

Jeptiška a abatyše

[editovat | editovat zdroj]

Anna Žofie ztratila víru poté, co její starší sestra Alžběta Amálie přestoupila na katolickou víru. Napadlo ji opustit Quedlinburg, aby následovala příklad své sestry, ale nakonec si to rozmyslela.

Navzdory tomu, že trpěla "chronickým kašlem", byla v roce 1681 zvolena nástupkyní knežny-abatyše Anny Žofie z Quedlinburgu. Jako abatyše si v roce 1683 vybrala jako svou koadjutorku vévodkyni Annu Doroteu Sasko-Výmarskou. Anna Žofie zemřela téhož roku, 13. prosince 1683 ve věku 44 let a její následující se stala Ana Dorotea.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
Jiří I. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Saská
 
 
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Bernard VIII. z Lippe
 
 
Magdaléna z Lippe
 
 
 
 
 
 
Kateřina Waldecko-Eisenberská
 
 
Jiří II. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Jáchym II. Hektor Braniborský
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
 
 
 
 
Magdalena Saská
 
 
Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
Jáchym Arnošt Anhaltský
 
 
Alžběta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
 
 
 
 
Anežka z Barby-Mühlingenu
 
Anna Žofie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
August Saský
 
 
Kristián I. Saský
 
 
 
 
 
 
Anna Dánská
 
 
Jan Jiří I. Saský
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
Žofie Braniborská
 
 
 
 
 
 
Sabina Braniborsko-Ansbašská
 
 
Žofie Eleonora Saská
 
 
 
 
 
 
Albrecht Braniborsko-Ansbašský
 
 
Albrecht Fridrich Pruský
 
 
 
 
 
 
Anna Marie Brunšvicko-Lüneburská
 
 
Magdalena Sibylla Pruská
 
 
 
 
 
 
Vilém z Jülich-Cleves-Bergu
 
 
Marie Eleonora Klevská
 
 
 
 
 
 
Marie Habsburská
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Sophia II, Abbess of Quedlinburg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Kněžna-abatyše z Quedlinburgu
Předchůdce:
Anna Žofie I.
16811683
Anna Žofie Hesensko-Darmstadtská
Nástupce:
Anna Dorotea