Anna Politkovská
Anna Stěpanovna Politkovská | |
---|---|
Anna Stěpanovna Politkovská (2005) | |
Rodné jméno | Ганна Степанівна Мазепа a Анна Степановна Мазепа |
Narození | 30. srpna 1958 New York USA |
Úmrtí | 7. října 2006 (ve věku 48 let) Moskva Rusko |
Místo pohřbení | Trojekurovský hřbitov v Moskvě |
Alma mater | Fakulta žurnalistiky Lomonosovovy univerzity (do 1980) |
Povolání | novinářka, lidskoprávní aktivistka, spisovatelka, mírová aktivistka, básnířka a aktivistka |
Zaměstnavatelé | Izvestija (1982–1993) Мегаполис-экспресс (do 1994) Obščaja Gazeta (Общая газета) (1994–1999) Novaja gazeta (od 1999) |
Ocenění | Zlaté pero Ruska (2000) Artyom Borovik award (2001) Премия имени Андрея Сахарова «За журналистику как поступок» (2002) Courage in Journalism Award (2002) Lettre Ulysses Award (2003) … více na Wikidatech |
Choť | Alexandr Vladimirovič Politkovskij |
Děti | Vera Politkovskaja |
Rod | House of Mazepa |
Funkce | mluvčí |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anna Stěpanovna Politkovská (rusky А́нна Степа́новна Политко́вская) (30. srpna 1958 New York – 7. října 2006 Moskva) byla ruská novinářka, spisovatelka a politická aktivistka s ukrajinskými kořeny, dcera sovětských komunistických diplomatů, odpůrkyně ruského prezidenta Vladimira Putina a kritička ruského postupu během druhé čečenské války. Dne 7. října 2006 byla v Moskvě zastřelena. Objednavatel její vraždy nebyl odhalen.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Politkovská se narodila jako Anna Mazepa v New Yorku ukrajinským rodičům, kteří pracovali jako sovětští diplomaté při Organizaci spojených národů (OSN). Vyrostla a vystudovala v Moskvě. Během studií žurnalistiky, která dokončila v roce 1980, se provdala za Alexandra Politkovského. Měli spolu dvě děti.
Po studiích pracovala postupně v deníku Izvestija, podnikových novinách Aeroflotu, v listu Obščaja Gazeta a v opozičním deníku Novaja gazeta. Ve svých článcích kritizovala autoritativní tendence ruské vlády, její zkorumpovanost a také poměry v ruských bezpečnostních silách. Za svou novinářskou práci obdržela řadu mezinárodních ocenění.
Pokus o zabití, výhrůžky
[editovat | editovat zdroj]V září 2004 se Politkovská vydala jako prostředník jednat o propuštění rukojmí při teroristickém útoku na školu v Beslanu v Severní Osetii. Na palubě letadla letícího do Beslanu po vypití hrníčku čaje, který jí podali, došlo k otravě a Politkovská byla hospitalizována v nemocnici v Rostově na Donu. Lékařské záznamy z ošetření v nemocnici se záhadně ztratily. Novinářka figurovala na seznamu „nepřátel ruské vlasti a státnosti,“ o němž informoval poslanec Nikolaj Kurijanovič.[1][2][3]
Po rozhovoru s Ramzanem Kadyrovem v 2004 řekl Politkovské jeden z jeho tajemníků: „Někdo by vás měl zastřelit, až se vrátíte do Moskvy, tak jak to dělají u vás v Moskvě.“ Kadyrov souhlasně uvedl: „Je nepřítel, měla by být zastřelena.“[4]
Vražda
[editovat | editovat zdroj]Dne 7. října 2006, v den Putinových narozenin,[5] byla Politkovská zastřelena ve výtahu svého domu v Moskvě. První proces s obžalovanými z její vraždy skončil v roce 2009 fiaskem, protože porota je pro nedostatek důkazů propustila. Nejvyšší soud ale vrátil případ prokuratuře k došetření.[6]
V prosinci 2012 byl z podílu na její vraždě uznán vinným policista Dmitrij Pavljučenkov, odsouzen byl na 11 let vězení. Propuštěn byl v roce 2023.
Z podílu na vraždě byli dále obžalováni čečenští bratři Rustam (který ji podle obžaloby zastřelil), Ibragim a Džabrail Machmudovovi, jejich příbuzný Lom-Ali Gajtukajev a bývalý policista Sergej Chadžikurbanov. Proces s nimi byl zahájen v červenci 2013.[6]
Motivů k odstranění novinářky se nabízí celá řada. V listu Novaja gazeta a jiných novinách napsala asi 500 reportáží. Kvůli faktům, která zveřejňovala – především o válce na severním Kavkaze, o postupu ruských vojsk, akcích tajných služeb, napojení tajných služeb na čečenské islamistické skupiny, ale také o zločinech čečenských povstalců – proti ní bylo vedeno 40 soudních řízení.[7][8] Bývalý ruský agent FSB Alexandr Litviněnko tvrdil, že za vraždou stál Vladimir Putin.[9]
Publikační činnost
[editovat | editovat zdroj]V českém překladu vyšla prozatím jediná její kniha, a to:
- Politkovská, Anna. Ruský deník: deník známé ruské novinářky zavražděné na podzim 2006. Z ruštiny přel. Libor Dvořák. Brno: Jota, 2007. 486 S. ISBN 978-80-7217-471-3.
Promenáda Anny Politkovské v Praze
[editovat | editovat zdroj]Dne 27. února 2020 byla za účasti pražského primátora Zdeňka Hřiba a radní pro kulturu Hany Třeštíkové v sousedství Místodržitelského letohrádku ve Stromovce pojmenována tamní promenádní cesta na počest Anny Politkovské. Ceremonie proběhla v souvislosti s přejmenováním Náměstí pod kaštany na Náměstí Borise Němcova.
-
(detail)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Politkovskaya na anglické Wikipedii.
- ↑ Komu překážel?. Rozhlas.cz. Dostupné online [cit. 2016-10-07].
- ↑ Utajené disciplíny. Utajené disciplíny [online]. [cit. 2016-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-05.
- ↑ Archivovaná kopie. www.navychod.cz [online]. [cit. 2016-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-02.
- ↑ ЦЕНТРОВОЙ ИЗ ЦЕНТОРОЯ. ИНТЕРВЬЮ С РАМЗАНОМ КАДЫРОВЫМ. politkovskaya.novayagazeta.ru [online]. [cit. 2016-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Spravedlnost pro Němcova? Vrazi oponentů Kremlu jí mnohdy unikají. ČT24 [online]. 2017-07-13 [cit. 2020-01-13]. Dostupné online.
- ↑ a b V Moskvě postřelili Čečence, kterého soudí za vraždu Politkovské. iDNES.cz [online]. 2013-08-15. Dostupné online.
- ↑ Dva z vrahů ruské novinářky Anny Politkovské byli odsouzeni na doživotí. Rozhlas.cz. Dostupné online [cit. 2016-10-07].
- ↑ Brzký krymský " remake" Putinova čečenského " referenda" - Blog iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2016-10-07]. Dostupné online.
- ↑ KUNDRA, Ondřej. Britský soudce: Litviněnkovu vraždu pravděpodobně schválil Putin. Týdeník Respekt. Dostupné online [cit. 2016-10-07].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Anna Politkovská. Ruský deník: deník známé ruské novinářky zavražděné na podzim 2006. Z ruštiny přel. Libor Dvořák. Brno: Jota, 2007. 486 S. ISBN 978-80-7217-471-3
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Stěpanovna Politkovská na Wikimedia Commons
- Osoba Anna Politkovská ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anna Politkovská
- Z vraždy Politkovské jsou podezřelí i ruští agenti – iDnes.cz
- 2006: Byla zavražděna novinářka Anna Politkovská – čt24.cz[nedostupný zdroj]
- Ruská porota rozhodla o vině v kauze Politkovské. Tresty soud teprve určí
- Ruské novinářky
- Ruské disidentky
- Aktivistky za lidská práva
- Absolventi Lomonosovovy univerzity
- Oběti vražd v Rusku
- Ženské oběti vražd
- Zavraždění novináři
- Narození 30. srpna
- Narození v roce 1958
- Narození v New Yorku
- Úmrtí 7. října
- Úmrtí v roce 2006
- Úmrtí v Moskvě
- Lidská práva v Rusku
- Pohřbení na Trojekurovském hřbitově