Ališer Usmanov
Ališer Usmanov | |
---|---|
Narození | 9. září 1953 (70 let) Čust |
Bydliště | Moskva Taškent Tegernsee |
Alma mater | Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (1970–1976)
Lomonosovova univerzita (od 1976) Finanční univerzita při vládě RF (do 1997) |
Povolání | podnikatel, investor, funkcionář a mecenáš |
Zaměstnavatelé | Gazprominvestholding (1998–2014) Russian Union of Industrialists and Entrepreneurs (2006–2023) Soviet Peace Committee Akademie věd SSSR |
Majetek | 12,6 mld. $ (2019)[1][2] |
Ocenění | Řád cti (2004) čestné uznání prezidenta Ruské federace (2008) Řád Ministerstva zahraničních věcí Ruska "Za příspěvek k mezinárodní spolupráci" (2013) Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy (2013) Řád Alexandra Něvského (2014) … více na Wikidatech |
Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu (od Desetiletí od 1980) |
Nábož. vyznání | islám |
Choť | Irina Viner-Usmanova (1992-2022) |
Příbuzní | Saodat Narzieva a Gulbahor Ismailova (sourozenci) |
Funkce | předseda (Mezinárodní šermířská federace) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ališer Burchanovič Usmanov, rusky Алише́р Бурха́нович Усма́нов, (* 9. září 1953 Čust, Uzbekistán) je ruský podnikatel uzbeckého původu. V roce 2019 Forbes odhadoval jeho majetek na 12,6 miliardy amerických dolarů. Majetek získal v oblasti metalurgie a těžby, je majoritním vlastníkem koncernu Metalloinvest. Dále vlastní nebo spoluvlastní například druhého největšího mobilního operátora Ruska MegaFon nebo vydavatelství Kommersant.
Usmanov bývá označován za „oblíbeného oligarchu“ ruského prezidenta Vladimira Putina.[3]
V srpnu 2023 zemský soud v Hamburku v ramci sporu Usmanova s rakouským deníkem Kurier zakázal označovat podnikatele za „Putinova oblíbeného oligarchu“.[4]
Je bývalým prezidentem Mezinárodní šermířské federace (2008-2022).
Život[editovat | editovat zdroj]
V roce 1980 byl odsouzen za zpronevěru a rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, ve vězení strávil šest let. V roce 2012 se jím najatá PR firma snažila tuto informaci odstranit z Usmanovova životopisu na anglické Wikipedii. V roce 2000 uzbecký nejvyšší soud rozsudek zpětně zrušil coby zmanipulovaný.
Ještě před rozpadem Sovětského svazu se Usmanov stal dolarovým milionářem, a to díky své firmě Agroplast, která vyráběla igelitové tašky. V SSSR šlo o nedostatkové zboží a znak luxusu.[3]
Usmanov založil a ovládá holding USM. Vlastní podíl v ocelářském gigantu Metalloinvest, kterému patří několik desítek metalurgických firem na světě, mj. spoluvlastní největšího ruského těžaře vzácných kovů Norilsk Nickel. Přes USM vlastní většinový podíl v telefonním operátorovi MegaFon. Od roku 2006 je majitelem deníku Kommersant, který tak přestal být kritický vůči ruskému vedení.[3]
Stal se jedním z prvních zahraničních investorů do Facebooku či čínského Xiaomi. Do Facebooku zainvestoval přes 900 milionů dolarů (více než 20 miliard korun) v roce 2009, kdy měl jeho zakladatel Mark Zuckerberg problémy s financemi v důsledku finanční krize. V roce 2014 Usmanov svůj podíl prodal a vydělal tak stovky milionů dolarů. Jedenáct let (2007 až 2018) vlastnil minoritní podíl v londýnském klubu Arsenal FC.[3]
Dle žebříčku Sunday Times Giving List se v letech 2002-2021 Usmanov stal nejšťédřejším filantropem ve Spojeném království. Jeho celkové výdaje na charitu v různých zemích světa za 20 let dosáhly 4,2 mlrd. liber.[5]
Sankce[editovat | editovat zdroj]
Evropská unie Usmanova 28. února 2022 v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu zařadila na seznam osob, které nesmí na její území vstoupit a jejichž aktiva jsou zmrazena. Následujícího dne odstoupil z funkce prezidenta Mezinárodní šermířské federace[6] a 2. března byla v Hamburku zabavena jeho 156 metrů dlouhá jachta Dilbar.[7]
Sankce na něj uvalila i Velká Británie, kde vlastní majetek v hodnotě 210 milionů liber (6,3 miliardy korun). Majetek mu byl zmražen, do země má zakázaný vstup. Vlastní zde mj. 120hektarové panství Sutton Place s tudorovským zámečkem z 16. století nebo zámeček Beechwood House v severním Londýně.[3]
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
Ruská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
- Řád Za zásluhy o vlast III. třídy – 2018[8]
- Řád Za zásluhy o vlast IV. třídy – 6. července 2013 – udělil Vladimir Putin za skvělé služby státu, aktivní sociální a charitativní činnost[9][10]
- Řád Alexandra Něvského – 2014 – za aktivní sociální a charitativní činnost
- Řád cti – 17. března 2004 – udělil prezident Vladimir Putin za pracovní úspěchy a mnoho let svědomité práce[11]
- Odznak Za charitu – 11. června 2016 – za velký přínos pro charitativní a sociální aktivity[12]
- Čestné osvědčení Prezidenta Ruské federace – 8. září 2008 – za službu v oblasti rozvoje domácího průmyslu a podnikání[13]
- Vděčnost Prezidenta Ruské federace – 24. prosince 2009 – za aktivní účast na přípravě a konání prvního všeruského fóra Rusko, sportovní velmoc[14]
- Vděčnost Vlády Ruské federace – 15. září 2008 – za aktivní účast na sociálně-ekonomickém rozvoji Kurské oblasti[15]
- Odznak Ministerstva zahraničních věcí Ruska Za přínos k mezinárodní spolupráci – 2013[16]
- Řád přátelství – Tatarstán, 2018 – za plodnou spolupráci s Tatarstánem, aktivní sociální a charitativní činnost[17]
Zahraniční vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
- Řád přátelství I. třídy – Kazachstán, 2018 – za zásluhy o státní a veřejné aktivity, významný přínos pro kulturní rozvoj země, posílení přátelství a spolupráce mezi národy
- Řád „Úcta k zemi“ – Uzbekistán, 29. srpna 2018 – za obrovský přínos k posílení hospodářských, sociálních, kulturních a humanitárních vazeb mezi Uzbekistánem a Ruskem, za účinné provádění velkých investičních projektů v zemi, za aktivní účast na budování jedinečných duchovních a vzdělávacích komplexů v Uzbekistánu
- komtur Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 10. října 2016 – za jeho přínos k rusko-italským vztahům a za projev uznání za účast na restaurátorských projektech v Moskvě[18]
- Řád přátelství II. třídy – Kazachstán, 2011 – za plodnou práci na zachování vzájemné harmonie ve společnosti, za služby při posilování míru, přátelství a spolupráce mezi národy
- Řád cti – Jižní Osetie, 29. května 2011 – za velký přínos k rozvoji a posílení přátelských vztahů a spolupráce mezi národy, aktivní charitativní práci a podporu poskytovanou obyvatelům Jižní Osetie[19]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Seznam nejbohatších lidí světa. Forbes. 5. května 2019. Dostupné online.
- ↑ Forbes. Dostupné online. [cit. 2019-12-22].
- ↑ a b c d e GRIM, Jakub. Putinův ‚oblíbený oligarcha‘ Usmanov. Potrpí si na luxus, zbohatl na igelitkách a spoluvlastnil Arsenal. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-28. Dostupné online.
- ↑ Na sankčním seznamu kvůli jednomu článku. Soud ho příkázal stáhnout. A co teď, EU?. parlamentnilisty.cz [online]. [cit. 2024-06-09]. Dostupné online.
- ↑ TIMES, The Sunday. Alisher Usmanov net worth — Sunday Times Rich List 2022. www.thetimes.com [online]. 2024-06-21 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BURKE, Patrick. Oligarch Usmanov stands aside as FIE President in wake of EU sanctions. www.insidethegames.biz [online]. 2022-03-01. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TOGNINI, Giacomo. Germans Seize Russian Billionaire Alisher Usmanov’s Mega-Yacht. Forbes [online]. 2022-03-02. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Путин поздравил Алишера Усманова с юбилеем. ТАСС [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Усманов, Алишер Бурханович. ТАСС [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Указ Президента Российской Федерации от 06.07.2013 г. № 608. Президент России [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Указ Президента Российской Федерации от 17.03.2004 г. № 365. Президент России [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Указ Президента Российской Федерации от 11.06.2016 г. № 282. Президент России [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Распоряжение Президента Российской Федерации от 08.09.2008 г. № 524-рп. Президент России [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Распоряжение Президента Российской Федерации от 24.12.2009 г. № 873-рп. Президент России [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ О проекте федерального закона N 98106493-2 "О внесении изменений и дополнений в Федеральный закон "О библиотечном деле". pravo.gov.ru [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Усманов Алишер Бурханович. gsom.spbu.ru [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Минниханов наградил миллиардера Алишера Усманова орденом «Дуслык» | Новости Казани. Авто новости Казани. Новости бизнеса в Казани. prokazan.ru [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Алишер Усманов получил высший орден Италии за реставрацию зданий. ТАСС [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Официальный сайт Президента Республики Южная Осетия. presidentrso.ru [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-18.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ališer Usmanov na Wikimedia Commons
- Ruští podnikatelé
- Oligarchové
- Ruští miliardáři
- Ruští muslimové
- Uzbekové
- Sovětští šermíři
- Uzbekistánští sportovci
- Ruští sportovní funkcionáři
- Filantropové
- Členové KSSS
- Absolventi Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě
- Nositelé Řádu Za zásluhy o vlast 3. třídy
- Nositelé Řádu Za zásluhy o vlast 4. třídy
- Komtuři Řádu zásluh o Italskou republiku
- Nositelé Řádu „Úcta k zemi“
- Nositelé Řádu cti (Rusko)
- Nositelé Řádu Alexandra Něvského (Rusko)
- Nositelé Řádu přátelství (Kazachstán)
- Narození v roce 1953
- Narození 9. září
- Narození v Uzbekistánu
- Rusové na sankčním seznamu EU