V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Alfred von und zu Liechtenstein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alfred von und zu Liechtenstein
Alfred von und zu Liechtenstein
Alfred von und zu Liechtenstein

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1886

Poslanec Štýrského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – 1899

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1887 – 1907
Stranická příslušnost
Členství Strana práva (Hohenwartův klub)
Liechtensteinův klub

Narození 11. července 1842
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 8. října 1907
Hollenegg nebo Frauental
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Rodiče Franz Joachim Liechtenstein a Ewa Józefina Julia Potocka
Příbuzní Aloys von Liechtenstein (sourozenec)
František Josef II. z Lichtenštejna, Jiří z Lichtenštejna a Karel Alfréd z Lichtenštejna (vnuci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Franz de Paula von Liechtenstein
matka Julia Potocki
manželka Henriette von Liechtenstein
syn Alois von und zu Liechtenstein
bratr Aloys von Liechtenstein
strýc Alois II. z Lichtenštejna
strýc Friedrich Prinz von Liechtenstein
bratranec Jan II. z Lichtenštejna
bratranec František I. z Lichtenštejna

Alfred von und zu Liechtenstein (11. července 1842 Praha[1][2][3]8. října 1907[1][2] zámek Hollenegg[3] nebo zámek Frauental[1][2]) byl rakouský šlechtic z rodu Lichtenštejnů a politik německé národnosti ze Štýrska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady, roku 1881 spolu s bratrem Aloysem zakladatel katolického poslaneckého klubu (Liechtensteinův klub) na Říšské radě.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Působil jako statkář.[1] Pocházel z vlivné šlechtické rodiny Lichtenštejnů. Otec Franz de Paula von und zu Liechtenstein (1802-1887) byl rakouským generálem, matka Julia Potocki (1818-1895) byla sestrou polského šlechtice a rakouského politika Alfreda Potockého.[3] Jeho bratrem byl politik Aloys von Liechtenstein (1846-1920). Jeho bratrancem byl kníže Jan II. z Lichtenštejna (1840-1929). Dalším bratrancem byl František I. z Lichtenštejna (1853-1938). Na vlivných postech působili i strýcové Alois II. z Lichtenštejna a Friedrich Prinz von und zu Liechtenstein.[2] Jeho manželkou byla od roku 1865 Henriette von Liechtenstein, sestra Jana II. z Lichtenštejna. Zanechal po sobě devět dětí, z nichž rodové nástupnictví převzal Alois von und zu Liechtenstein (1869-1955).[3]

Alfred studoval práva. Pak v letech 1864–1866 sloužil v rakouské armádě, kde dosáhl hodnosti majora.[2] Jako poručík se tehdy podílel na tažení v Šlesvicku-Holštýnsku v rámci dánsko-německé války. V roce 1866 byl coby rytmistr účasten tažení v rámci prusko-rakouské války včetně bitvy u Hradce Králové či Jičína.[3]

V 70. letech 19. století se zapojil i do politického dění. Roku 1873 se stal předákem konzervativního výboru v Štýrském Hradci. Byl zvolen i na Štýrský zemský sněm, kde zasedal do roku 1899.[2] V 70. letech se ostře vymezoval proti ústavověrným politickým silám a tehdejší vládě. Zároveň na zemském sněmu požadoval volební reformu, která by posílila vliv konzervativního voličstva v kurii venkovských obcí.[3]

Působil taky jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam neúspěšně kandididoval již v prvních přímých volbách roku 1873[3] a kam poprvé nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii venkovských obcí ve Štýrsku, obvod Feldbach, Radkersburg atd. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1885. Rezignaci oznámil na schůzi 29. září 1886.[4] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako kníže Alfred Liechtenstein, c. k. rytmistr a statkář, bytem Hollenegg.[5]

Po volbách roku 1879 se uvádí jako konzervativec.[6] Zpočátku patřil do konzervativního Hohenwartova klubu (tzv. Strana práva).[7] V rámci Hohenwartova klubu se profiloval jako hlavní zastánce opětovného posílení konfesijního charakteru rakouského školství[2] a obnovení církevního dohledu nad manželstvím.[3] Neschopnost tyto názory plně prosadit vedla potom k tomu, že koncem listopadu 1881 přešel do nově utvořeného tzv. Liechtensteinova klubu (oficiálně nazývaný Klub středu, Zentrumsklub), který měl silnější katolickou a centristickou orientaci.[8][9] Spolu s bratrem Aloysem byli zakladateli a hlavními postavami této nové poslanecké frakce.[2] Za Liechtensteinův klub byl do parlamentu zvolen i roku 1885.[10] Předsedou klubu zůstal do své rezignace na poslanecké křeslo v září 1886.[3]

V roce 1887 po smrti otce převzal rodový majorát a zároveň i dědičné místo v Panské sněmovně (nevolená horní komora Říšské rady). V Panské sněmovně působil jako předseda katolické křídla konzervativní pravice.[2][3]

Poté, co roku 1899 podala demisi předlitavská vláda Franze Thuna, bylo Alfredu Liechtensteinovi nabídnuto, aby se pokusil sestavit nový kabinet. Kvůli silnému odporu německorakouských liberálů proti jeho osobě ale nabídku odmítl. Závěr života trávil v ústraní na svých štýrských zámcích Hollenegg a Frauenthal.[2][3]

Zemřel v říjnu 1907 na srdeční chorobu.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 41. (německy) 
  2. a b c d e f g h i j Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 5. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Liechtenstein, Alfred Prinz von und zu (1842-1907), Politiker, s. 202. (německy) 
  3. a b c d e f g h i j k l Fürst Alfred Liechtenstein. Neue Freie Presse. Říjen 1907, čís. 15493, s. 5. Dostupné online. 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=262&size=45
  6. Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
  7. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 2. Dostupné online. 
  8. Linzer Volksblatt, 25. 11. 1881, s. 1.
  9. Národní listy, 25. 11. 1881, s. 1.
  10. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.