Alexej Stachanov
| Alexej Grigorjevič Stachanov Алексей Григоревич Стаханов | |
|---|---|
 Alexej Stachanov (vpravo) v rozmluvě s jiným horníkem | |
| Narození | 3. ledna 1906 Lugová, Ruské impérium |
| Úmrtí | 5. listopadu 1977 Torez, Sovětský svaz |
| Národnost | ruská |
| Alma mater | Industrial Academy |
| Povolání | horník |
| Znám jako | sovětský horník - úderník |
| Titul | Leninův řád (2×) Řád rudého praporu |
| Ocenění | Leninův řád (1935) Hrdina socialistické práce (1970) Leninův řád (1970) odznak Sláva horníka odznak Sláva horníka 1. třídy … více na Wikidatech |
| Funkce | poslanec Nejvyššího sovětu SSSR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexej Grigorjevič Stachanov (rusky Алексей Григоревич Стаханов, 3. ledna 1906, Lugová, Ruské impérium – 5. listopadu 1977, Torez, Sovětský svaz) byl sovětský horník a národní hrdina SSSR, který měl reprezentovat SSSR jako socialistickou průmyslově vyspělou zemi.
Životopis
Narodil se v Lugové blízko Orlu. V roce 1933 začal pracovat jako horník.
Jako horník si chtěl vydělat na koně pro hospodářství. Šachta, na níž pracoval, byla hodnocena špatně a stranický vedoucí šachty, Petrov, by byl odvolán nebo potrestán, kdyby se šachta něčím nevyznamenala.
Bylo proto třeba udělat rekord nebo se jinak vyznamenat. Jenže nikdo z horníků nechtěl dělat rekordy. Dnes rekord - zítra norma. Kdo by chtěl dělat rekordy, ten mohl být ostatními zabit. Po nátlaku a hledání byl vybrán právě mladý Stachanov a s ním byl na jediné "rekordní" směně i redaktor místních novin, který o tom napsal do místního tisku.
Dne 31. srpna 1935 bylo prohlášeno, že vytěžil 102 tun uhlí za 5 hodin a 45 minut (což bylo 14× více, než byl plán). Tento rekord z něj udělal hrdinu SSSR, ba dokonce se objevil na titulní straně magazínu Time.[1]
Po rekordu Stachanov utíkal domů, protože ho lidé chtěli zabít (kvůli onomu pověstnému "dnes rekord, zítra norma"). Jeho žena ho schovala před rozlíceným davem doma v bečce na zelí a lidem řekla, že kdo chce Alexeje zabít, toho ona podřeže.
Až za dva dny po "rekordu" se zpráva o tomto skutku ocitla na poslední stránce stranického listu Pravda a tam z tohoto článečku pochopil Sergo Ordžonikidze, že je to právě ten hrdina, kterého stalinská éra potřebuje.
Okamžitě po "rekordní" směně, na níž prý stranický funkcionář Petrov Stachanovi svítil při rubání, se stranická organizace usnesla, že Stachanov dostane dům, poukaz na lázně a koně.
Nicméně tento rekord byl podobně jako řada dalších abnormalních výkonů obyčejných lidí vymyšlen, byla to pouhá sovětská propaganda, která měla sloužit (a také sloužila) ke zvýšení pracovních výkonů.
V letech 1936–1941 byl Stachanov prominentním studentem Industriální akademie v Moskvě, ač sám s bídou četl a psal. Do roku 1942 byl ředitelem dolu v Karagandě.
V letech 1943 až 1957 pracoval jako komisař pro těžký průmysl. Roku 1959 byl vedoucím různých dolů, než roku 1974 odešel do penze, jejíž větší část strávil v psychiatrické léčebně, kam se dostal kvůli alkoholismu.[1] [2] Tam jednoho dne upadl na mokré podlaze, ztratil vědomí a za dva dny zemřel.
Byl pohřben na městském hřbitově.
Jeho hrob se později kvůli natáčení dokumentu o Stachanovi pokoušela najít ruská televize ve spolupráci s pracovníky hřbitova. Nicméně hrob za tu dobu zarostl trávou, takže byl jen těžko k nalezení.
Popularita
Byl vyznamenán dvěma Řády Lenina a Řádem rudého praporu. Den 31. srpna, kdy se stal slavným, se slavil jako státní svátek. Město Kadijivka na Ukrajině bylo roku 1978 na jeho počest pojmenováno „Stachanov“. Město se tak jmenovalo do roku 2016.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexey Stakhanov na anglické Wikipedii.
- ↑ a b lub. Úderník Stachanov se dostal dokonce na titulní stranu časopisu Time. Česká televize [online]. 2012-11-05 [cit. 2013-11-20]. Dostupné online.
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/stachanov-stalin-uhli-rekord-di9-/zahranicni.aspx?c=A150830_233916_zahranicni_aha
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexej Grigorjevič Stachanov na Wikimedia Commons - Stachanovovův rekord padl po 75 letech. Víc uhlí vyrubal Ukrajinec. Lidové noviny [online]. 2010-08-10 [cit. 2010-08-14]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
