Přeskočit na obsah

Alexander von Middendorff

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexander von Middendorff
Alexander von Middendorff (1880)
Alexander von Middendorff (1880)
Rodné jménoАлекса́ндр Фёдорович Ми́ддендорф
Narození6.jul. / 18. srpna 1815greg.
Petrohrad
Úmrtí16.jul. / 28. ledna 1894greg. (ve věku 78 let)
Hellenurme
Alma materLékařská fakulta Imperátorské dorpatské univerzity
Humboldtova univerzita
Erlangensko-norimberská univerzita
Vídeňská univerzita
Vratislavská univerzita
Imperátorská dorpatská univerzita
Povoláníbiolog, objevitel, zoolog, ornitolog, botanik, vysokoškolský učitel, majitel půdy a lékař
ZaměstnavatelImperátorská univerzita svatého Vladimíra
OceněníMedaile patrona (1846)
Medaile Karla Ernsta von Baer (1888)
Řád sv. Anny 2. třídy
Řád sv. Vladimíra 3. třídy
Řád sv. Anny 1. třídy
… více na Wikidatech
ChoťHedwig von Hippius
DětiErnst von Middendorff
Max von Middendorff
Hedwig von Middendorff
RodičeTheodor Johann von Middendorff
RodMiddendorffové
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander von Middendorff (rusky Александр Фёдорович Миддендорф; 18. srpna 1815, Petrohrad28. ledna 1894)[1] byl rusko-estonský zoolog, geograf a cestovatel, baltský Němec.

Narodil se v Petrohradě, ale jeho matka se s ním později vrátila do svého rodného Estonska. V letech 1831-1837 vystudoval lékařství na Univerzitě v Tartu. Poté si doplňoval vědecké vzdělání na univerzitách v Berlíně, Erlangenu, Vídni a Vratislavi. V roce 1839 přijal pozici mimořádného profesora na univerzitě v Kyjevě, pod řízením Karla Ernsta von Baera. Roku 1840 Baer Middendorffovi nabídl účast v expedici, jejímž cílem původně byla Novaja Zemlja. Kvůli bouřím sice expedice do cíle určení nikdy nedorazila, ale Middendorf díky ní prozkoumal Laponsko, Barentsovo a Bílé moře a také poloostrov Kola. Sesbíral přitom velké množství zoologického materiálu. Roku 1843 se vydal na druhou výpravu, na Sibiř, která měla cíl u řeky Amur, a během dvou let sbíral další vědecký materiál. Po návratu do Petrohradu vydal tři knihy, kde vytěžil své poznatky z výprav, nejcennější byly pasáže o stěhování ptáků a o měkkýších. Tyto práce mu zajistily vědeckou proslulost.[2]

V roce 1845 se stal viceprezidentem Ruské zeměpisné společnosti. V letech 1855–1857 byl tajemníkem akademie věd v Petrohradě. Byl též člen geografické společnosti v Berlíně a v Londýně. Byl učitelem syna cara Alexandra II., Nikolaje Alexandroviče (1843–1865).

Později uspořádal ještě dvě výpravy, na západní Sibiř, do oblasti mezi řekami Irtyš a Ob (1870) a do oblastí dnešního Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu (1878).

V pozdějších letech se stal rovněž významným vlastníkem půdy a začal se věnovat agronomii (chov červeného dobytka, ardenského koně, zavedení sibiřského modřínu v Estonsku apod.)

Je po něm pojmenováno 17 druhů živočichů, 11 rostlin a tři geografické útvary.[3]

Alexander von Middendorff má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Middend..[4]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]