Alexander von Middendorff

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexander von Middendorff
Alexander von Middendorff.jpg
Narození6.jul. / 18. srpna 1815greg.
Petrohrad
Úmrtí16.jul. / 28. ledna 1894greg. (ve věku 78 let)
Hellenurme
Alma materPoložka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ62018688
Humboldtova univerzita
Vídeňská univerzita
Vratislavská univerzita
Erlangensko-norimberská univerzita
Povoláníbiolog, objevitel, zoolog, ornitolog, botanik, vysokoškolský učitel, majitel půdy a lékař
ZaměstnavatelCarská univerzita svatého Vladimíra
OceněníMedaile patrona (1846)
Karl Ernst von Baer medal (1888)
Řád sv. Anny 2. třídy
Řád sv. Vladimíra 3. třídy
Řád sv. Anny 1. třídy
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander von Middendorff (rusky Александр Фёдорович Миддендорф; 18. srpna 1815, Petrohrad28. ledna 1894)[1] byl rusko-estonský zoolog, geograf a cestovatel, baltský Němec.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Petrohradě, ale jeho matka se s ním později vrátila do svého rodného Estonska. V letech 1831-1837 vystudoval lékařství na Univerzitě v Tartu. Poté si doplňoval vědecké vzdělání na univerzitách v Berlíně, Erlangenu, Vídni a Vratislavi. V roce 1839 přijal pozici mimořádného profesora na univerzitě v Kyjevě, pod řízením Karla Ernsta von Baera. Roku 1840 Baer Middendorffovi nabídl účast v expedici, jejímž cílem původně byla Novaja Zemlja. Kvůli bouřím sice expedice do cíle určení nikdy nedorazila, ale Middendorf díky ní prozkoumal Laponsko, Barentsovo a Bílé moře a také poloostrov Kola. Sesbíral přitom velké množství zoologického materiálu. Roku 1843 se vydal na druhou výpravu, na Sibiř, která měla cíl u řeky Amur, a během dvou let sbíral další vědecký materiál. Po návratu do Petrohradu vydal tři knihy, kde vytěžil své poznatky z výprav, nejcennější byly pasáže o stěhování ptáků a o měkkýších. Tyto práce mu zajistily vědeckou proslulost.[2]

V roce 1845 se stal viceprezidentem Ruské zeměpisné společnosti. V letech 1855–1857 byl tajemníkem akademie věd v Petrohradě. Byl též člen geografické společnosti v Berlíně a v Londýně. Byl učitelem syna cara Alexandra II., Nikolaje Alexandroviče (1843–1865).

Později uspořádal ještě dvě výpravy, na západní Sibiř, do oblasti mezi řekami Irtyš a Ob (1870) a do oblastí dnešního Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu (1878).

V pozdějších letech se stal rovněž významným vlastníkem půdy a začal se věnovat agronomii (chov červeného dobytka, ardenského koně, zavedení sibiřského modřínu v Estonsku apod.)

Je po něm pojmenováno 17 druhů živočichů, 11 rostlin a tři geografické útvary.[3]

Alexander von Middendorff má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Middend..[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]