Alžběta Lukrécie Těšínská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alžběta Lukrécie Těšínská
kněžna těšínská, titulární kněžna hlohovská
Elisabeth Lucretia of Teschen.jpg
Doba vlády 16251653
Manžel Gundakar z Lichtenštejna
Narození 1. června 1599
Úmrtí 19. května 1653
Dynastie Těšínští Piastovci
Otec Adam Václav
Matka Alžběta Kuronská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Lukrécie (něm. Elisabeth Lukretia, pol. Elżbieta Lukrecja) (1. června 159919. května 1653) byla těšínskou kněžnou, poslední z rodu Piastovců.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byla dcerou Adama Václava a Alběty Kurlandské. Roku 1610 společně s otcem přešla z luterské víry na víru katolickou. Roku 1617 jí zemřel otec, o rok později byla proti své vůli provdána za Gundakara z Lichtenštejna († 1658). Jejich manželství bylo nešťastné a od roku 1626 žili manželé ve formálním odloučení.[1] Roku 1625 nečekaně zemřel Alžbětin bratr, poslední těšínský Piastovec Fridrich Vilém. Alžběta vedla spory s císařem, aby mohla vládnout nad Těšínskem jako dědičná kněžna. Během její vlády bylo Těšínsko několikrát zplundrováno vojsky v průběhu třicetileté války, což vedlo k hospodářskému úpadku země.

Mimo titulu kněžny Těšínské měla také titul princezna Lichtenštejnská.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Alžbětě Lukrécii se ze svazku s Gundakarem z Lichtenštejna narodily tři děti. Krátce po narození nejmladšího syna se manželé rozešli.

Marie Anna se provdala proti otcově vůli za příslušníka českého šlechtického rodu, o osm let mladšího Jindřicha Viléma Šlika.[2]


Majetek[editovat | editovat zdroj]

Těšínské knížectví[editovat | editovat zdroj]

Jako kněžna Těšínská vlastnila vsi a panství v Těšínském knížectví. Po její smrti připadlo vše Koruně české, resp. na její nositele rod Habsburků jako uvolněné léno. Kněžna usilovala u císařského dvora o změnu dědického práva z mužské linie, také na ženskou, kdy by mohlo knížectví dědit i její dcera, nebo některá z případných vnuček. [4]

V roce 1639 vede spor o panství Orlová s Hedvikou ze Schaffhausenu. [5]

Mince a mincovny[editovat | editovat zdroj]

Za svého života usilovala o ražbu vlastních mincí. Ty byly raženy od roku 1638, se svolením císaře Ferdinanda III. Habsburského. Kdy na aversu byl císařský portrét s textem, a na reversu byl symbol Těšínska - orlice a popis. K ražbě došlo až v roce 1642 v Těšíně, kde se razilo do roku 1655. V roce 1643 pak ve Skočově (Skoczów, Polsko), kde se razilo do roku 1649. [6] Razily se menší mince - oboly, krejcary, a větší - tolary a jejich násobky., vč. dukátů

Movitá pozůstalost[editovat | editovat zdroj]

Po její smrti byl proveden soupis jejího movitého majetku (zbrojnice, mešní výbava a oděvy). [7]

Vzhled osobní pečeti - ze dne 2. července 1646 na listině pro Smilovice, s textem: "Tomu na svědomí jsme k tomuto listu pečeť naši knížecí přivěsiti dáti a v něm se rukou naši vlastní knížecí podepsati ráčili.". [8]

Legenda[editovat | editovat zdroj]

Bývá ztotožňována s tzv. "Černou kněžnou" [9]ze slezských lidových pověstí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elisabeth Lukretia (Teschen) na německé Wikipedii.

  1. WINKELBAUER, Thomas. Fürst und Fürstendiener. Gundaker von Liechtenstein, ein österreichischer Aristokrat des konfessionellen Zeitalters. Wien: Oldenbourg, 1999. (Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung : Ergänzungsband ; 34). ISBN 3-7029-0440-9. Kapitola Die gescheiterte Ehe mit Elisabeth Lukretia von Teschen, s. 517 - 528. (německy) 
  2. KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kavalírská cesta Ferdinanda Jana z Lichtenštejna. Časopis Slezského zemského muzea. 2008, roč. B 57, s. 220-227. ISSN 1211-3131. 
  3. WINKELBAUER, Thomas. Fürst und Fürstendiener. Gundaker von Liechtenstein, ein österreichischer Aristokrat des konfessionellen Zeitalters. Wien: Oldenbourg, 1999. (Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung : Ergänzungsband ; 34). Dostupné online. ISBN 3-7029-0440-9. Kapitola Die Ehe und der Streit Gundakers und Elisabeth Lukretias über die Regierung des Herzogtums Teschen, s. 520. (německy) 
  4. Těšínsko 2005, číslo 1. Těšínsko [online]. Muzeum Těšínska [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  5. VELKOSTATEK ORLOVÁ - LAZY 1610 - 1946. digi.archives.cz [online]. Digitální archiv ZA v Opavě [cit. 2019-01-29]. Dostupné online. 
  6. Těšínsko, ročník 1995, číslo 1. Těšínsko [online]. Muzeum Těšínska [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  7. JEŽ, Radim. Zbrojnice, mešní výbava a oděvy těšínské kněžny. Inventář pozůstalosti Alžběty Lukrécie z roku 1653 (I. část) [Armoury, Liturgical Equipment and Garments of the Duchess of Těšín. The Estate List of Elisabeth Lucretia from 1653 (part 1)]. Těšínsko 61, 2018, č. 1, s. 89–100, ISSN 0139-7605. Těšínsko. Dostupné online [cit. 2019-01-26]. (anglicky) 
  8. Archiv obce Smilovice. digi.archives.cz [online]. Digitální archiv ZA v Opavě [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  9. Černá Lukrecie, Poslední kněžna těšínská. Pražské noviny, Zábavná příloha [online]. Místodržitelské tiskárny Praha, 1899 [cit. 2019-02-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1. (polsky) 
  • ŠMERDA, Milan. Za vším hledej ženu aneb Alžběta Lukrecie Těšínská a spor o Těšínské knížectví. In: AMBROŽOVÁ, Hana, a kol. Historik na Moravě : profesoru Jiřímu Malířovi, předsedovi Matice moravské a vedoucímu Historického ústavu FF MU, věnují jeho kolegové, přátelé a žáci k šedesátinám. Brno: Matice moravská, 2009. ISBN 978-80-86488-57-8. S. 625-643.
  • WINKELBAUER, Thomas. Fürst und Fürstendiener. Gundaker von Liechtenstein, ein österreichischer Aristokrat des konfessionellen Zeitalters. Wien: Oldenbourg, 1999. (Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung : Ergänzungsband ; 34). ISBN 3-7029-0440-9. S. 3-7029-0440-9. (německy) 
  • JEŽ, Radim: Zbrojnice, mešní výbava a oděvy těšínské kněžny. Inventář pozůstalosti Alžběty Lukrécie z roku 1653 (I. část) - Armoury, Liturgical Equipment and Garments of the Duchess of Těšín. The Estate List of Elisabeth Lucretia from 1653 (part 1). Těšínsko 61, 2018, č. 1, s. 89–100, ISSN 0139-7605, Těšínsko 61, 2018, č. 1, s. 89–100

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Fridrich Vilém
Znak z doby nástupu Těšínská kněžna
16251653
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ferdinand IV. Habsburský