Alžběta Francouzská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Alžbětu Filipínu Francouzskou, mladší sestru Ludvíka XVI..
Alžběta Francouzská
Narozeníbřezen 1225
Paříž
Úmrtí23. února 1270 (ve věku 44 let)
Klášter Longchamp
Místo pohřbeníKlášter Longchamp
Povolánířeholnice
Nábož. vyznáníkřesťanství
RodičeLudvík VIII. Francouzský a Blanka Kastilská
RodHouse of Capet
PříbuzníLudvík IX. Francouzský, Robert I. z Artois, Alfons z Poitiers, Karel I. z Anjou a Jan Francouzský (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Blahoslavená
Alžběta Francouzská
Vitráž v Paříži zobrazující bl. Alžbětu Francouzskou
Vitráž v Paříži zobrazující bl. Alžbětu Francouzskou
princezna
Svátek22. února
RodičeLudvík VIII. Francouzský a Blanka Kastilská
Místo pohřbeníKlášter Longchamp
Státní občanstvíFrancie
ŘádChudé sestry svaté Kláry
Vyznáníkřesťanství
Blahořečena1521 papežem Lvem X.
Úřadyprincezna
Uctívána církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributyřeholní oděv, koruna
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahoslavená Alžběta Francouzská (francouzsky Isabelle de France, březen 122523. února 1270[1] Longchamp) byla francouzská princezna, zakladatelka kláštera Longchamp.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako dcera Ludvíka VIII. a Blanky Kastilské a již roku 1227 byla bratrem Ludvíkem zaslíbena Hugovi z Lusignanu, nejstaršímu synovi vůdce spiknutí proti králi.[2] Ke sňatku nedošlo a dalšího nápadníka Konráda, syna císaře Fridricha II. Isabela odmítla.

Namísto manželství složila slib čistoty a žila skromně u bratrova královského dvora.[3] Roku 1255[1] založila klášter klarisek v Longchampu, který byl dokončen roku 1259. O čtyři roky později se rozhodla opustit dvůr a odešla do Longchampu. Do kláštera nevstoupila, zůstala laikem a žila přísným kajícím životem.[4]Zesnula krátce před Ludvíkovou druhou kruciátou a svým skonem jej velmi zarmoutila.[5] Byla pohřbena v konventním kostele.

Po Isabelině smrti pověřil její mladší bratr Karel místní abatyši Anežku z Harcourtu, aby sepsala hagiografické vyprávění o životě zesnulé.[1] Roku 1521 byla Isabela blahořečena.[3]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Ludvík VI. Francouzský
 
 
Ludvík VII. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Adéla Savojská
 
 
Filip II. August
 
 
 
 
 
 
Theobald IV. z Blois
 
 
Adéla ze Champagne
 
 
 
 
 
 
Matylda Korutanská
 
 
Ludvík VIII. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Balduin IV. Henegavský
 
 
Balduin V. Henegavský
 
 
 
 
 
 
Alice z Namuru
 
 
Alžběta Henegavská
 
 
 
 
 
 
Dětřich Alsaský
 
 
Markéta I. Flanderská
 
 
 
 
 
 
Sibyla z Anjou
 
Alžběta
 
 
 
 
 
Alfons VII. Kastilský
 
 
Sancho III. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Berenguela Barcelonská
 
 
Alfons VIII. Kastilský
 
 
 
 
 
 
García VI. Navarrský
 
 
Blanka Navarrská
 
 
 
 
 
 
Markéta z Aigle
 
 
Blanka Kastilská
 
 
 
 
 
 
Geoffroy V. z Anjou
 
 
Jindřich II. Plantagenet
 
 
 
 
 
 
Matylda Anglická
 
 
Eleonora Anglická
 
 
 
 
 
 
Vilém X. Akvitánský
 
 
Eleonora Akvitánská
 
 
 
 
 
 
Eleonora ze Châtelleraultu
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Allirot, Anne-Hélène, « Isabelle de France, sœur de saint Louis: la vierge savante. Étude de la Vie d'Isabelle de France écrite par Agnès d'Harcourt »
  2. LE GOFF, Jacques. Svatý Ludvík. Praha: Argo, 2012. 724 s. ISBN 978-80-257-0685-5. S. 79. Dále jen Svatý Ludvík. 
  3. a b Svatý Ludvík, str. 188
  4. Svatý Ludvík, str. 486
  5. Svatý Ludvík, str. 315

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vera Schauber, Hanns Michael Schindler: Rok se svatými; Karmelitánské nakladatelství 2002, ISBN 80-7192-650-7 (str. 76)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]