Akkojunluská říše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Akkojunluská říše
 آق قویونلو 
العربية
 Karakojunluská říše 13781503 Safíovská říše 
Osmanská říše 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Akkojunluská říše v době svého rozmachu
Bayburt (letní)
Palu, Ergani (zimní)
Diyarbakır (14021468)
Tabríz (14681478)
obyvatelstvo
státní útvar
kmenová konfederace s vládou monarchie
akçe, ašrafi, dinár, tanka, hasanbegî (rovnal se 2 akçe)
vznik:
zánik:
1503 – kolaps akkonjunluské vlády
1508 – poslední vládce poražen Safíovci
státní útvary a území
předcházející:
Karakojunluská říše Karakojunluská říše
následující:
Safíovská říše Safíovská říše
Osmanská říše Osmanská říše

Akkojunluská říše (persky آق‌ قویونلو, ázerbájdžánsky آغ‌قویونلولار‎, Ağqoyunlular, turkmensky Akgoýunly, psáno též Ak Koyunlu nebo Aq Qoyunlu) byla oghuzsko-turkickým státním útvarem v oblasti Blízkého východu, který v době svého největšího rozmachu zahrnoval území dnešní Arménie, Ázerbájdžánu, Iráku, východního Turecka a západního Íránu. Stát existoval v letech 13781508 a jeho nástupkyní se stala říše Safíovců.Stát Akkoyunlu, který má skvělé místo v historii formování ázerbájdžánského lidu. Ázerbájdžán má přitom v dějinách etatismu důležité místo.[1][2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Akkojunluské državy se původně rozkládaly na území východního Turecka a sousedily s trapezuntským císařstvím. Mnozí z vládců akkojunluské dynastie byli sezdáni s řeckými princeznami, stejně jako sám zakladatel dynastie, Uzun Hasan.

Zpočátku neměli panovníci možnost expandovat a rozšiřovat své území. Byli tísněni osmanskou říší ze západu, chanátem Zlatá horda ze severu a svým rivalem, karakojunluskou říší, z jihu a východu. Změna přišla roku 1467, kdy se Uzunu Hasanovi podařilo porazit karakojunluského panovníka Džahánšáha a ovládnout jeho území. Vzhledem k osmanské expanzi na Balkán nebyla akkojunluská dynastie nikým zvlášť ohrožována, a to i přes porážku u Otlukbeli, právě s Osmany.

Roku 1478 zemřel Uzun Hasan a na trůn nastoupil jeho syn Chalíl Mírzá. Toho brzy vystřídal jeho mladší bratr Jákúb, který ho porazil v bitvě u Choj. Jákúb vládl od roku 1478 do roku 1490 a jeho smrtí začala občanská válka, které využila dynastie Safíovců. Safíovci byli ší'ité stejně jako většina obyvatel akkojunluského státu. Naopak akkojunluská dynastie preferovala sunnitský islám. Rozhodnutí padlo v bitvě u Nachičevanu roku 1501, kde zvítězil safíovský šáh Ismá‘íl I. Akkojunluský vladař Alvand z bitvy sice unikl, ale byl zabit v Mardínu. Rok 1503 znamenal zánik státu. V roce 1508 jeho bratr Murád, poslední vládce, byl též poražen šáhem Ismá‘ílem. Toho roku také vznikla safíovská říše.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ak Koyunlu na anglické Wikipedii.

  1. Gerhard doerfer, Turks in Iran, p.  248
  2. [6] Javadi & Burrill 2012.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]