Uzun Hasan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Uzun Hasan
Sultán Uzun Hasan v podání evropského umělce
Sultán Uzun Hasan v podání evropského umělce
Narození 1423
Diyarbakır
Úmrtí 6. ledna 1478 (ve věku 54–55 let)
Tabríz
Národnost Oghuzové
Manžel(ka) Despina Khatun
Děti Yaqub bin Uzun Hasan
Halima Begum
Rodiče Kara Yülük Osman a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ12838327 a Sara Khatun
Příbuzní Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ6014405 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ16374330 (vnuci)
Funkce král
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uzun Hasan (ázerbájdžánskyاوزون حسن , Uzun Həsən); (14236. ledna 1478) byl zakladatel azerbajdžanské akkojunluské říše a její sultán od roku 1453 až do své smrti.

Život a vláda[editovat | editovat zdroj]

Velký dobyvatel Tamerlán jmenoval Hasanova děda Kara Osmana Juluka správcem provincie Diyarbakır a přilehlého území. Zde o pár let později porazil Uzun Hasan Džahánšáha, vládce konkurenční karakojunluské říše, a vytvořil rozlehlý stát zahrnující prostor mezi Středozemním a Kaspickým mořem. Podle Ambrose Contariniho, Benátčana, který působil jako vyslanec na akkojunluském dvoře, byl sultán hubený, sympatický muž a vládce velkého významu. Měl tatarské rysy, působil přátelským dojmem, a tak i mluvil. Z akkojunluského státu se za jeho vlády stala velmoc mezi osmanským impériem na západě a tímúrovskými státy na východě – přesto však Uzun Hasan dvakrát podlehl v boji Osmanům (roku 1471 a 1473).

Uzun Hasan udržoval úzké styky s řeckým trapezuntským císařstvím, nemohl však zabránit jeho dobytí osmanskými Turky v roce 1461. Během jeho vlády proběhla řada vojenských tažení, na posledním z nich, proti Gruzii, sultán onemocněl a roku 1478 v Tabrízu zemřel. Jeho nástupcem se stal jeden z mladších princů Jákúb Beg.

Potomstvo[editovat | editovat zdroj]

Za svůj život zplodil Uzun Hasan 7 synů: Ogurlu Muhammada, Chalíla Mírzu, Masúda Bega, Jákúba Bega, Masíha Bega, Júsufa Bega a Zegnela. V roce 1458 si vzal za ženu Theodoru Komnenovnu, dceru trapezuntského císaře Jana IV. Komnena. Z manželství vzešla dcera Álám, která se provdala za hlavu súfijského řádu Safávíja šejcha Hajdara ibn Džunajda a měla s ním syna Ismá‘íla I., zakladatele safíovského impéria v Íránu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uzun Hassan na anglické Wikipedii.