Akádie
Akádie nebo též Akadie (fr. Acadie, angl. Acadia) označuje region na východním pobřeží Ameriky a dnes zahrnuje kanadské provincie Nové Skotsko a Nový Brunšvik, menší část provincie Québec (na poloostrově Gaspé), stát USA Maine a francouzské souostroví Saint-Pierre a Miquelon.
Historie
V roce 1604 připlula do ústí řeky St.-Croix (dnes na hranicích Maine a Nového Brunšviku) skupina francouzských osadníků vedených Samuelem de Champlainem. Tito osadníci nazvali okolí této řeky Akádií buď podle starověké A(r)kádie nebo nejasného Le Cadie. Nejprve se osadníci usídlili na ostrůvku v ústí řeky, avšak po kruté zimě na přelomu let 1604/1605, během které zahynula polovina osadníků hladem se přeplavili na protější stranu zálivu Fundy, kde vybudovali osadu Port Royal. V roce 1613 ji napadli a zničili Angličané z Virginie.
Ve dvacátých letech 17. století se zde pokusil založit Nové Skotsko skotský šlechtic William Alexander, ale oblast zůstala v držení Francie , která ji v roce 1654 vyměnila za ostrov Svatý Kryštof s prospěch Velkou Británií. Protože Velká Británie svou část dohody nedodržela, Francie] roku 1670 převzala správu oblasti celkem bez nesnází zpět. Počet obyvatel se zvyšoval velice pomalu. Místní obyvatelé se živili především rybolovem a mnozí se po skončení sezóny vraceli domů, do zámoří. Zůstávali spíše jednotlivci, takže v roce 1671 zde žilo jen 400 Francouzů a v roce 1714 2900.
Během války o dědictví španělské se Angličané dvakrát pokusili Port Royal dobýt (v letech 1704 a 1707). Uspěl až jejich třetí pokus v roce 1710 a na základě Utrechtského míru získali v roce 1713 do svého držení. Od začátku panovaly nejasnosti, zda Francie postoupila Akádii celou nebo pouze oblast kolem zálivu Fundy (interpretace pojmu staré hranice) a spory o budoucnost zdejších francouzských osadníků, tzv. Akaďanů. Část jich sice odešla na ostrovy Saint-Jean a Royale (dnes ostrov Prince Edwarda a ostrov Cape Breton), nicméně většina se rozhodla zůstat ve svých domovech. Britové souhlasili pod podmínkou, že odpřísáhnou věrnost jejich panovníkovi, což se Akaďanům příliš nezamlouvalo. Dohoda z roku 1730. nakonec vedla ke kompromisu: akadští Francouzi odpřísáhli věrnost koruně s podmínkou, že ta po nich nebude žádat, aby bojovali proti Francii.
Během války o rakouské dědictví se Francouzi dvakrát (1744 a 1746) snažili dobýt Akádii zpět. Po obnovení bojů v roce 1755 se místní úřady rozhodly přimět Akaďany k bezpodmínečné poslušnosti koruně. Když s ohledem na dohodu z roku 1730 odmítli, rozhodly britské úřady a vojsko o odsunu obyvatelstva označovaném později za Grand Dérangement (Velké Vyrvání/Hrůza). Na podzim 1755 deportovalo britské vojsko 5 000 – 6 500 osob. Cílem vysídlenců se stalo Třináct kolonií, z nichž ale většina odmítla vyhnance přijmout a deportovala je dál, nebo je uvěznila. V roce 1758 jejich řady rozšířili Akaďané deportovaní po dobytí francouzské pevnosti Louisbourg z ostrova Royale. Jednalo se o dalších 3 500 – 4 000 osob. V souvislostmi s těmito deportacemi se často Grand Dérangement považuje za první a zřejmě jedinou etnickou čistku v Americe spáchanou na neindiánském obyvatelstvu. Už během války řada vyhnanců nalezla útočiště ve Francii, Francouzské Guyaně, v Louisianě a na Haiti, odkud ale později odešla z větší části opět do Louisiany, kde splynutím s místními kreoly vytvořili etnikum Cajunové. Malá část našla útočiště na Saint Pierre a Miquelonu, kde se v letech 1778 a 1793 stala cílem dalších dvou britských deportací. Část Akaďanů se do oblasti vždy vrátila a dnes tvoří významnou složku populace především v Novém Brunšviku,
Galerie
-
Akadská vlajka -
-
skanzen: Pevnost Louisbourg -
skanzen: Pevnost Louisbourg -
skanzen: Champlainova tvrz v Port Royal -
skanzen: Champlainova tvrz v Port Royal
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Akádie na Wikimedia Commons
Související články
Bibliografie
KOVÁŘ, M. Vybrané problémy z regionální geografie (část Frankofonie). Ostrava : Ostravská univerzita, 2006. 60 s. ISBN 978-80-7368-354-2
