Ach, ta láska nebeská s podtitulem Písničky ze Semaforu 2 je kompilační album hitů tzv. zlaté éry divadla Semafor. Deska výběrem písní přímo navazuje na o dva roky starší LP Včera neděle byla. Společnost Supraphon ji vydala pod katalogovým číslem 11 1676.[1]
Obě LP "Písničky ze Semaforu" společně s třetí kompilační deskou "Vyvěste fangle" (vydanou na CD v roce 1990) připravilo nové vedení Supraphonu v reakci na to, že byl Jiří Suchý z politických důvodů v době normalizace u vydavatelství záměrně přehlížen (a přešel ke konkurenční společnosti Panton).[2] Mapovalo pouze písničky nejslavnějšího období Semaforu, tedy převážně z autorské díly Jiří Suchý – Jiří Šlitr. Vedle autorů zpívali hity na tomto LP Waldemar Matuška, Eva Pilarová, Hana Hegerová a Pavlína Filipovská, písně pocházely ze slavných divadelních představení, převážně z pásem Zuzana je zase sama doma (1961) a Šest žen (1962). Autorem sestavy byl pravděpodobně člen divadla Jiří Datel Novotný.[3]
LP Ach, ta láska nebeská vyšlo v červnu roku 1990 jak na vinylové LP desce, tak souběžně také na CD. Z interpretů byly na obale pouze snímky Jiřího Suchého (a v koláži též podobizna Jiřího Šlitra), a to z pozdějšího období než deska mapovala (snímky pocházely ze hry "Sladký život blázna Vincka", 1975). Jejich autor, Milan Wágner, byl zároveň výtvarníkem obalu desky. Doprovodný text k desce napsal Jiří Suchý, mimo jiné zde píše: "Možná, že tato ozvěna našich starých písniček splní i v dnešní době poslání, které plnily v čase svého vzniku a vnese trochu radosti do našeho stále komplikovaného života."[4] Recenzi alba publikoval Pavel Klusák v hudebním časopise Rock & Pop: "Tahle várka není nejsilnější sestavou písní S+Š, ale mírné rozpaky překrývá radost z faktu, že Supraphon to s důkladnými ‘vybranými spisy-zpěvy’ myslí asi opravdu vážně. (...) Druhý díl Písniček ze Semaforu mimo jiné napovídá, že na konci archivního seriálu by nebylo špatné uvažovat o desce rarit či druhých verzí..."[3] Jan Bartoš v Moravskoslezském večerníku napsal: "Nejsem si jist, zda ještě osloví mladší generace, pamětníky určitě."[5]