František Zedníček
| Univ. doc. František Zedníček | |
|---|---|
| Narození | 5. ledna 1913 Písek  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | po roce 1985 Praha  Československo |
| Alma mater | ČVUT Praha |
| Povolání | malíř, grafik, ilustrátor a pedagog |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Doc. František Zedníček (5. ledna 1913 Písek, po roce 1985 Praha[zdroj?]) byl český malíř, grafik, ilustrátor a vysokoškolský pedagog.
Život a kariéra
Po studiích na píseckém gymnáziu v letech 1935–1939 absolvoval studia architektonické a výtvarné tvorby na Českém vysokem učení technickém v Praze, titul však nezískal, protože v roce 1939 byly vysoké školy uzavřeny. Po druhé světové válce pracoval na Slovensku.
Jako výtvarník se v letech 1955–1956 se svými někdejšími spolužáky podílel na výzdobě hotelu International v Praze - Dejvicích.
Jako pedagog vyučoval od roku 1956 užité umění (později byl obor přejmenován na výtvarnou výrobu). Předmět zahrnoval různé techniky uměleckých řemesel, jako sklářství, keramiku, intarzii, techniky nástěnné malby (například stucco lustro nebo sgrafito) na Vysoké škole pedagogické v Praze.[1] Dosáhl hodnosti docenta a roku 1957 napsal opakovaně vydávaná skripta.
Publikace
- Výtvarná tvorba. Státní pedagogické nakladatelství Praha 1957
- Užitá tvorba. Státní pedagogické nakladatelství Praha 1975
Pozůstalost
- Jeho písemná pozůstalost je uložena v literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze.
Dílo
Vedle komorní tvorby tvořil i pro veřejný prostor. Jeho díla nalezneme především v jeho rodišti v jihočeském městě Písek.
Před druhou světovou válkou vytvořil mozaiku znaku města Písek, která byla umístěna na funkcionalistickou budovu na adrese Velké náměstí 21.[2] V roce 1940 provedl dle návrhu stavitele Ivo Beneše výzdobu domu U Stříbrných denárů na adrese Drlíčov 8[3].[4] Zedníčkovy je připisována dlouhá do modra laděná freska mezi prvním a druhým podlažím nazvaná Zlatý Písek.[5] Zobrazuje řeku Otavu, historické jádro města a mapu městu. V textu je odkaz na místní píseň Když jsem já šel tou Putimskou branou a další nápisy vztahující se k Drlíčovu. K poválečné tvorbě pak patří sada tří pásů sgrafit na administrativní budově Jitexu v ulici U Vodárny,[6] která vznikla v roce 1956.[7]
Galerie
-
Mozaika znaku města Písku umístěná na domě na Velkém náměstí před druhou světovou válkou -
Reliéf Zlatý Písek (1940) na domě v ulici Drlíčov -
Pohled na celý dům -
Administrativní budova Jitexu se třemi reliéfy od Františka Zedníčka (1956) -
Nejvyšší reliéf -
Prostřední reliéf -
Nejspodnější reliéf
.JPG)
_(cropped).jpg){kind=small}
.jpg)
.jpg)
_(cropped).jpg){kind=small}
_(cropped).jpg){kind=small}
_(cropped).jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ Písecký deník 29.1.2011 - Vzpomínka Františka Doubka
- ↑ ZEMANOVÁ, Blanka. Písecké procházky. Písek: J & M, 2004. ISBN 80-86154-52-1. S. 64.
- ↑ dům U Stříbrných denárů. Čtení z Písku [online]. [cit. 2022-03-03]. Dostupné online.
- ↑ KOLÁŘOVÁ, Libuše. Osada Drlíčov byla možná starší než Písek. Písecký deník. 2011-07-04. Dostupné online [cit. 2022-03-03].
- ↑ FRÖHLICH, Jiří. Zlato na Prácheňsku. Písek: Prácheňské nakladatelství, 2006. ISBN 80-86566-37-4. S. 55.
- ↑ BERNÁŠEK, Bohumír; DUDA, Zdeněk. Jitex*70 1949-1989. 1. vyd. Písek: Prácheňské muzeum v Písku, 2019. 195 s. ISBN 978-80-86193-68-7. S. 30.
- ↑ Bernášek, s. 17.
Literatura
- Toman, Prokop Hugo et alii: Nový slovník československých výtvarných umělců (S-Ž). Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993 ISBN 80-900648-4-1.
- Kolektiv autorů: Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění. 156 s. Český fond výtvarných umění, Praha 1984. Nemá ISBN.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Zedníček na Wikimedia Commons - AbART
- osoba 157628
- jk 01152334
