Jiří Heřman
| Jiří Heřman | |
|---|---|
| Narození | 14. května 1975 (49 let) Chlum u Třeboně |
| Povolání | operní režisér a režisér |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jiří Heřman (* 14. května 1975, Chlum u Třeboně) je v současnosti jeden z nejvýraznějších operních režisérů. Byl uměleckým šéfem Opery Národního divadla a v současnosti téže pozici vykonává v Janáčkově opeře Národního divadla Brno.
Studium a umělecké začátky
Jiří Heřman vystudoval zpěv na konzervatoři v Plzni a poté operní režii na pražské AMU. V začátích se věnoval komorním projektům jako např. Lamenti (2004), původní scénická meditace na text Franceska Micieliho a hudbu Michala Nejtka, která byla mj. uvedena v divadle Schlachthaustheater ve švýcarském Bernu a na festivalu Riocenacontemporanea v brazilském Rio de Janeiro, dále česká premiéra duchovní opery Benjamina Brittena Curlew River, uvedená v bývalém kostele sv. Maří Magdaleny (České muzeum hudby). Na velké scéně debutoval inscenací Saint-Saënsovy opery Samson a Dalila (2002) v Divadle J. K. Tyla, po níž následoval Wagnerův Bludný Holanďan (2004) v témže divadle, za který získal Cenu Sazky a Divadelních novin.
Působení v Opeře Národního divadla
V letech 2007–2012 byl Heřman šéfem Opery Národního divadla v Praze[1], kde v tomto období nastudoval celkem šest inscenací: Orfea Claudia Monteverdiho, Dvořákovy opery Rusalka[2] a Jakobín[3], Hry o Marii Bohuslava Martinů, Wagnerova Parsifala[4] a v české premiéře Brittenovu Glorianu[5]. Velký ohlas vzbudila v roce 2014 jeho inscenace Fibichava Pád Arkuna.[6] Zatím jeho poslední spoluprací s pražskou operou představuje inscenace Pucciniho Madame Buterfly z roku 2015.
Působení v Janáčkově opeře v Brně
Od ledna 2015 je Heřman uměleckým šéfem opery Národního divadla v Brně[7][8], kde nastudoval třeba Straussova Růžového kavalíra[9], Janáčkovu Lišku Bystroušku[10] operu Čert a Káča Antonína Dvořáka.[11] Jeho inscenace opery Láska na dálku finské skladatelky Kaiji Saariaho získala v roce 2017 Cenu Divadelních novin v kategorii hudebního divadla.[12]
Heřman se v Brně věnuje i propagaci opery. Ve spolupráci s dramaturgyní Patricií Částkovou[13] se mu podařilo zrealizovat vzdělávací program „Krok za oponu“[14], jehož cílem je přiblížit operu mladé generaci.
Inscenační rukopis
Heřmanovy inscenace, s výrazným akcentem na vizuální vjevy, lze označit za veskrze originální (viz třeba jeho inscenace Toscy a propojení děje opery s osudem zpěvačky Marie Callas,[15] nebo inscenace Libuše, kde se na scéně objeví třeba i T. G. Masaryk[16]), přesto vždy velmi poctivě vycházející z hudby. "Nezajímá mě dělení na klasické a moderní, hudba mi dává vše potřebné ke vzniku nové inscenace," uvedl Heřman v jednom z rozhovorů.[17]
Reference
- ↑ OPERAPLUS, Redakce. Z archivu: Jak to bylo v ND při Heřmanově nástupu a co mělo přijít dál | OperaPlus [online]. [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- ↑ OPERAPLUS, Redakce. Rusalka v ND - přerod pohádky v psychologické drama | OperaPlus [online]. [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- ↑ OPERAPLUS, Redakce. Nový Jakobín v Národním divadle zabodoval | OperaPlus [online]. [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- ↑ OPERAPLUS, Redakce. Jiří Heřman: O Parsifalovi i odchodu z Národního | OperaPlus [online]. [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- ↑ OPERAPLUS, Redakce. Brittenova Gloriana je velkolepá | OperaPlus [online]. [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- ↑ OPERAPLUS, Redakce. Mimořádná událost v Opeře Národního divadla: Pád Arkuna | OperaPlus [online]. [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- ↑ OPERAPLUS, Redakce. Janáčkova opera v Brně má nové vedení | OperaPlus [online]. [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- ↑ OPERAPLUS, Redakce. Jiří Heřman seznámil zaměstnance Janáčkovy opery se svými plány | OperaPlus [online]. [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- ↑ OPERAPLUS, Redakce. Růžový kavalír krásně zpívaný | OperaPlus [online]. [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- ↑ VOSTŘELOVÁ, Michaela. Něžná i jedovatá. Brněnská Bystrouška má oporu v orchestřišti. www.casopisharmonie.cz [online]. [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- ↑ OPERAPLUS, Redakce. Čert a Káča roztančená. Nová režie Jiřího Heřmana v Brně | OperaPlus [online]. [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- ↑ OPERAPLUS, Redakce. Jiří Heřman a Marko Ivanović oceněni za brněnskou inscenaci Lásky na dálku | OperaPlus [online]. [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- ↑ LUCASSEN, Veronika. Patricie Částková: Opera si svoje diváky musí vychovávat. www.casopisharmonie.cz [online]. [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- ↑ WWW.QCM.CZ, QCM s r o. Krok za oponu. Národní divadlo Brno [online]. 1472410953 [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- ↑ OPERAPLUS, Redakce. ND Brno: děj opery Tosca se prolne s osudem Callas | OperaPlus [online]. [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- ↑ OPERAPLUS, Redakce. Brněnská Libuše jako politický operní kabaret | OperaPlus [online]. [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- ↑ OPERAPLUS, Redakce. Jiří Heřman: Nezajímá mě dělení na klasické a moderní | OperaPlus [online]. [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.