Přeskočit na obsah

Warren Barguil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Warren Barguil
Barguil v roce 2019
Barguil v roce 2019
Osobní informace
PřezdívkaWawa[1]
Datum narození28. října 1991 (33 let)
Místo narozeníHennebont, Francie[2]
StátFrancieFrancie Francie
Výška182 cm[2]
Hmotnost61 kg[2]
Týmové informace
Současný týmArkéa–Samsic
Disciplínasilniční cyklistika
Rolejezdec
Typ jezdcevrchař
Amatérské týmy
2010–2011
2011
2012
2012		AC Lanester 56
Bretagne–Schuller (stagiaire)
CC Étupes
Argos–Shimano (stagiaire)
Profesionální týmy
2013–2017
2018–		Argos–Shimano
Fortuneo–Samsic[3]
Úspěchy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Warren Barguil (* 28. října 1991) je francouzský profesionální silniční cyklista jezdící za UCI ProTeam Arkéa–Samsic.[4] Jeho největšími úspěchy byla vítězství ve 2 etapách a ve vrchařské soutěži na Tour de France 2017.

Kariéra

Začátky

Barguil, jenž se narodil v bretaňském Hennebontu, svou profesionální kariéru zahájil v roce 2011, když jezdil jako stagiaire za tým Bretagne–Schuller. Na Tour de l'Avenir vyhrál za francouzský národní tým 8. etapu a získal celkové 5. místo.[5] Následující rok jezdil znovu jako stagiaire, tentokrát za tým Argos–Shimano. V sezóně vyhrál celkově Tour de l'Avenir a byl druhý na Tour des Pays de Savoie.[6]

Argos–Shimano (2013–2017)

Sezóna 2013

Před sezónou 2013 se Barguil stal regulérním členem týmu a ihned získal největší vítězství své krátké profesionální kariéry, když na Vueltě a España vyhrál etapy 13 a 16.[7] Další vítězství už v sezóně nezískal, ale na Rund um Köln dojel čtvrtý a na Grand Prix La Marseillaise se umístil osmý.

Sezóna 2014

První umístění v nejlepší desítce získal Barguil na La Drôme Classic, kde si připsal 8. místo. O týden později obsadil stejnou příčku na Strade Bianche. Na Voltě a Catalunya se poprvé v profesionální kariéře dostal do top desítky celkového pořadí na etapovém závodu díky svému 9. místu. Barguil se chtěl zúčastnit Tour de France, ale tým ho namísto poslal na Vueltu a España, kde se však měl tentokrát zaměřit na celkové pořadí. Barguil dokončil závod na 8. místě v této klasifikaci, nejlepším výsledkem v etapě byla 6. pozice ve 20. etapě s vrcholovým finišem na Puerto Ancares.[8] Svou formu si udržel až do čínského závodu Tour of Beijing a získal tam 6. místo celkově.

Sezóna 2015

V této sezóně si Barguil poprvé v kariéře stanovil za vrchol Tour de France. Na jarních klasikách měl problémy se svou formou, avšak na Tour de Suisse, přípravném závodu před Tour de France, dokončil na 12. příčce v celkovém pořadí.[9] Týden poté dokončil silniční závod na francouzském národním šampionátu na čtvrtém místě. Barguil zahájil Tour de France skvělým úvodním víkendem, kde získal 13. místo na Mûr-de-Bretagne a držel se na průběžné 8. pozici v celkovém pořadí. Ve třetím týdnu však začal ztrácet čas a v průběhu posledních etap vypadl z desítky nejlepších. Do Paříže dojel na celkovém 14. místě.[10]

Sezóna 2016

Barguil na Tour de France 2016.

23. ledna se Barguil zapojil do nehody šesti členů týmu Team Giant–Alpecin, kteří byli při tréninku ve Španělsku sraženi autem, jež vjelo cyklistům do cesty. Všichni závodníci byli po incidentu ve stabilní kondici.[11]

První úspěchy posbíral Barguil na ardenských klasikách ve formě 9. mista na Valonském šípu a 6. místa na monumentu Lutych–Bastogne–Lutych. V 7. etapě Tour de Suisse s cílem v Söldenu se Barguil umístil na 3. příčce a proto získal žlutý dres pro lídra celkového pořadí. V následující etapě, individuální časovce, se však nebyl schopen umístit lépe než na 21. pozici a vedení tak ztratil ve prospěch Miguela Ángela Lópeze; konečným Barguilovým umístěním v celkovém pořadí bylo 3. místo.[12] Na Tour de France Barguil znovu ukazoval v úvodním týdnu skvělou formu a nejvýše se v celkovém pořadí vyšplhal na 4. pozici. Později v závodě ho však dobrá kondice postupně opouštěla a ve výsledku se propadl až na 23. místo v cíli. Ve zbytku sezóny se zúčastnil silničního závodu na olympijských hrách a Vuelty a España 2016, oba dva závody však nedokončil. Nejlepším podzimním výsledkem se stalo 8. místo na monumentu Il Lombardia.[13]

Sezóna 2017

Na Tour de France 2017 Barguil vyhrál vrchařskou soutěž.

První významnější úspěch zaznamenal Barguil na Paříž–Nice, kde získal celkové 8. místo. Po ardenských klasikách, na nichž byla Barguilovým maximem šestá příčka na Valonském šípu, se zúčastil Tour de Romandie, kde si však zlomil pánev.[14] Byl tak vyřazen na pár týdnů ze závodění. Svůj návrat do pelotonu uskutečnil na Critériu du Dauphiné, avšak bez výraznějších výsledků. Na Tour de France se po 9. etapě stal lídrem vrchařské soutěže; v boji o etapový triumf byl v cíli v Chambéry těsně poražen Rigobertem Uránem. Barguil si původně myslel, že vyhrál, ale cílová fotografie potvrdila Uránovo vítězství.[15] Svý první etapový úspěch na Tour de France si připsal ve 13. etapě, kdy ve sprintu v cílovém Foix porazil spolujezdce z čtyřčlenného úniku Naira Quintanu, Alberta Contadora a Mikela Landu. Stal se tak prvním francouzským vítězem na Den Bastilly od roku 2005, kdy vyhrál David Moncoutié.[16] Barguil následně proťal cílovou pásku jako první i v 18. etapě, jejíž cíl byl umístěn na Col d'Izoard, hors catégorie tohoto ročníku, poté, co 800 m před cílem dojel osamoceného závodníka na čele Darwina Atapumu, jenž ještě 5 km před koncem měl náskok 1 minuty a 45 sekund. Po tomto triumfu již měl Barguil ve vrchařské soutěži nepřekonatelný náskok 89 bodů na druhého Primože Rogliče.[17] Závod však dokončil nejen s triumfem v této klasifikaci; v celkovém pořadí dojel desátý a na pódium se postavil i jako vítěz ceny bojovnosti.[18]

Na Vueltě a España byl Barguil vyhozen ze závodu svým týmem před startem 8. etapy. Po dojetí 7. etapy ležel na průběžné 13. příčce v celkovém pořadí, minutu a 43 sekund za lídrem závodu Chrisem Froomem. Důvody udané Teamem Sunweb pro stáhnutí Barguila ze závodu byl nesouhlas s týmem ohledně taktik a cílů závodu. Barguil požadoval volnou roli podobnou té na Tour de France, aby mohl bojovat o etapová vítězství a vrchařskou soutěž, což utvořilo několik neshod s vedením týmu. Barguil také odmítl pomoct Wilcu Keldermanovi, lídrovi týmu pro celkové pořadí, poté, co měl v 7. etapě defekt, kvůli němuž ztratil čas na ostatní favority.[19]

Fortuneo–Samsic (2018–)

Sezóna 2018

Barguil na Tour de France 2018.

Před sezónou 2018 podepsal Barguil tříletý kontrakt s francouzským UCI Professional Continental týmem Fortuneo–Samsic.[3] Svou sezónu Barguil zahájil na Tour La Provence, kterou dokončil na celkové 32. pozici. V Barguilově prvním World Tourovém závodu sezóny, Paříž–Nice, dosáhl na celkové 17. místo. O pár týdnů později získal celkovou 15. příčku na Voltě a Catalunya.[20] Na Critériu du Dauphiné zaútočil v 6. etapě, ale byl později dojet skupinou favoritů. Na Tour de France se poprvé do úniku dostal v první horské etapě, avšak bez žádného úspěchu. V průběhu závodu bojoval o obhajobu triumfu ve vrchařské soutěži, ta se však nakonec nevydařila. V Paříži závod ukončil na 2. pozici ve vrchařské soutěži a na sedmnácté v boji o žlutý dres. První umístění mezi deseti nejlepšími přišlo v podobě 6. místa celkově na Deutschland Tour. V záři bylo pro Barguila nejlepším výsledkem 3. místo na Grand Prix de Wallonie.[21]

Sezóna 2019

Po složitém začátku sezóny vyhrál Barguil v červnu silniční závod na francouzském národním šampionátu ze sprintu. Kvůli nedostatku úspěchu předtím uvažoval o možném konci kariéry.[22] Do Tour de France Barguil vstupoval jako vždy s cílem získání etapových triumfů. I přes opakované útoky v několika horských etapách potvrzujících dobrou kondici Barguil nebyl schopen získal žádné vítězství, v celkovém pořadí však dokončil na 10. místě. Po Tour de France Barguil potvrdil, že zůstane s týmem Arkéa–Samsic i v následujicí sezóně i přes zájem několika UCI WorldTeamů.[23]

Sezóna 2022

V březnu se Barguil zúčastnil poprvé v kariéře Tirrena–Adriatica. V 5. etapě se dostal do úniku, z nějž se mu povedlo po sólovém útoku v závěru dne vyhrát s náskokem 10 sekund na Xandra Meurisseho. Ziskal tak své první vítězství v UCI World Tour po pěti letech.[24]

Hlavní výsledky

2009
Národní šampionát
vítěz silničního závodu juniorů
4. místo Tour de Vallées
Le Trophée Centre Morbihan
8. místo celkově
2010
3. místo La Melrandaise
2011
Coupe des nations Ville Saguenay
4. místo celkově
Tour de l'Avenir
5. místo celkově
vítěz 8. etapy
8. místo Paříž–Tours Espoirs
Tour de l'Ain
10. místo celkově
2012
Tour de l'Avenir
celkový vítěz
vítěz bodovací soutěže
vítěz vrchařské soutěže
vítěz 4. etapy
Tour des Pays de Savoie
2. místo celkově
vítěz bodovací soutěže
vítěz vrchařské soutěže
vítěz soutěže mladých jezdců
vítěz 2. etapy
2. místo Paříž–Tours Espoirs
Tour Alsace
3. místo celkově
vítěz soutěže mladých jezdců
2013
Vuelta a España
vítěz etap 13 a 16
4. místo Rund um Köln
8. místo Grand Prix d'Ouverture La Marseillaise
9. místo Amstel Curaçao Race
2014
Tour of Beijing
6. místo celkově
Vuelta a España
8. místo celkově
8. místo La Drôme Classic
8. místo Strade Bianche
Volta a Catalunya
9. místo celkově
2015
Národní šampionát
4. místo silniční závod
8. místo International Road Cycling Challenge
9. místo Clásica de San Sebastián
9. místo Grand Prix Cycliste de Québec
2016
Tour de Suisse
3. místo celkově
6. místo Lutych–Bastogne–Lutych
8. místo Il Lombardia
9. místo Valonský šíp
10. místo Milán–Turín
2017
6. místo Valonský šíp
Paříž–Nice
8. místo celkově
Tour de France
10. místo celkově
vítěz vrchařské soutěže
vítěz etap 13 a 18
cena bojovnosti celková a po 9. etapě
2018
3. místo Grand Prix de Wallonie
Deutschland Tour
6. místo celkově
10. místo Coppa Sabatini
10. místo Memorial Marco Pantani
2019
Národní šampionát
vítěz silničního závodu
Arctic Race of Norway
2. místo celkově
3. místo La Drôme Classic
6. místo Coppa Ugo Agostoni
9. místo Trofeo Campos, Porreres, Felanitx, Ses Salines
9. místo Trofeo Andratx–Lloseta
9. místo Giro della Toscana
Tour de France
10. místo celkově
2020
2. místo La Drôme Classic
4. místo Valonský šíp
4. místo Faun-Ardèche Classic
5. místo Brabantský šíp
5. místo Paříž–Tours
Route d'Occitanie
7. místo celkově
Critérium du Dauphiné
9. místo celkově
9. místo Lutych–Bastogne–Lutych
2021
Tour du Limousin
celkový vítěz
2. místo Grand Prix de Wallonie
Národní šampionát
4. místo silniční závod
5. místo Valonský šíp
Arctic Race of Norway
8. místo celkově
9. místo La Drôme Classic
2022
vítěz GP Miguel Indurain
Tirreno–Adriatico
vítěz 5. etapy
3. místo Brabantský šíp
7. místo Vuelta a Murcia
7. místo Clásica Jaén Paraíso Interior
8. místo Faun-Ardèche Classic
8. místo Trofeo Serra de Tramuntana
9. místo Valonský šíp
9. místo La Drôme Classic

Výsledky na etapových závodech

Výsledky na Grand Tours
Grand Tour 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Giro d'Italia Nezúčastnil se během své kariéry
Tour de France — — 14 23 10 17 10 14 DNF
Vuelta a España 38 8 — DNF DNF — — — —
Výsledky na etapových závodech
Závod 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Paříž–Nice 72 — DNF — 8 17 DNF DSQ 14 —
Tirreno–Adriatico — — — — — — — — — 20
Volta a Catalunya — 9 17 22 — 15 DNF NS — —
Kolem Baskicka DNF 20 — DNF 16 — — —
Tour de Romandie — — — — DNF — — —
Critérium du Dauphiné 18 — — — 30 19 13 9 38
Tour de Suisse — 30 12 3 — — — NS —

Výsledky na klasikách

Monument 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Milán – San Remo — — — — — — — — 44 —
Kolem Flander — — — — — — — — 36 —
Paříž–Roubaix Nezúčastnil se během své kariéry
Lutych–Bastogne–Lutych — 29 34 6 38 53 — 9 26
Giro di Lombardia 47 36 20 8 34 26 — — —
Klasika 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Strade Bianche — 8 — — — — — — — 27
Amstel Gold Race — — 72 15 45 — — NS 25
Valonský šíp DNF 23 26 9 6 45 — 4 5
Clásica de San Sebastián — — 9 54 13 — — NS 44
Bretagne Classic — — 56 — — — 12 — 20
Grand Prix Cycliste de Québec — — 9 — — — — Nejelo se
Grand Prix Cycliste de Montréal — — 27 — — — —
Paříž–Tours 70 — — 171 — — — 5 —

Výsledky na šampionátech

Akce 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Olympijské hry Silniční závod Nejelo se DNF Nejelo se — NS
Mistrovství světa Silniční závod DNF 19 — — 37 DNF — — —
Národní šampionát Silniční závod 14 12 4 33 — 7 1 27 4
Legenda
— Nezúčastnil se
DNF Nedokončil

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Warren Barguil na anglické Wikipedii.

  1. ↑ BANQUERI, Raúl. Girmay Saves Intermarché, Cofidis Rise to Safety & Israel Plummet [online]. lanternerouge.com.au, 2022-03-28 [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c Warren Barguil » Team Arkéa Samsic [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b Barguil signs for Fortuneo-Oscaro [online]. cyclingnews.com, 2017-08-02 [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ TEAM ARKEA - SAMSIC [online]. UCI, 2022-01-01 [cit. 2022-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-12. (anglicky) 
  5. ↑ 2011 » 48th Tour de l'Avenir (2.Ncup) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ 2012 » 49th Tour de l'Avenir (2.Ncup) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ BENSON, Daniel. Barguil claims a second Vuelta a Espana stage victory [online]. cyclingnews.com, 2013-09-09 [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ 2014 » 69th Vuelta a España (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ 2015 » 79th Tour de Suisse (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ 2015 » 102nd Tour de France (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ John Degenkolb and Warren Barguil among six Giant-Alpecin cyclists hospitalised after being hit by a car [online]. independent.ie, 2016-01-23 [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ 2016 » 80th Tour de Suisse (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ 2016 » 110th Il Lombardia (1.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Warren Barguil » Team Arkéa Samsic [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Tour de France: Uran wins stage 9 in photo finish [online]. cyclingnews.com, 2017-07-09 [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ RYAN, Barry. Tour de France: Barguil victorious in short, chaotic stage to Foix [online]. cyclingnews.com, 2017-07-14 [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Tour de France: Barguil wins on the Izoard [online]. cyclingnews.com, 2017-07-20 [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ 2017 » 104th Tour de France (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Sunweb send Barguil home from Vuelta after disagreements over tactics [online]. cyclingnews.com, 2017-08-26 [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ 2018 » 98th Volta Ciclista a Catalunya (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ 2018 » 59th Grand Prix de Wallonie (1.1) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ New French road race champion Barguil: I thought about quitting cycling [online]. cyclingnews.com, 2019-07-01 [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Warren Barguil to remain at Arkea-Samsic for another season [online]. cyclingpub.com, 2019-07-30 [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ FLETCHER, Patrick. Tirreno-Adriatico: Warren Barguil takes solo victory on stage 5 [online]. cyclingnews.com, 2022-03-11 [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

– Puntíkovaný trikot – Tour de France –
– Nejaktivnější jezdec – Tour de France –
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Warren_Barguil&oldid=21227315“