Kostel Panny Marie Sedmibolestné (Týnec nad Labem)
| Kostel Panny Marie Sedmibolestné v Týnci nad Labem | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský kraj |
| okres | Kolín |
| Obec | Týnec nad Labem |
| Souřadnice | 50°2′40,13″ s. š., 15°21′8,73″ v. d. |
  Kostel Panny Marie Sedmibolestné v Týnci nad Labem | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Děkanát | Týnec nad Labem |
| Farnost | Týnec nad Labem |
| Zasvěcení | Panna Maria Bolestná |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Další informace | |
| Kód památky | 102585 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hřbitovní kostel Panny Marie Sedmibolestné v Týnci nad Labem se nachází na severozápadním okraji města na konci ulice Krále Jiřího u silnice na Bělušice. Jedná se o barokní kostel, v místě původní barokní kaple. Kostel, sedm náhrobků a ohradní zdi s branami jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Při původní barokní kapli Panny Marie, doložené roku 1724 a založené roku 1682, byl v roce 1786, za josefínských reforem, ke kapli přeložen hřbitov od kostela Stětí svatého Jana Křtitele.[2]. V roce 1806, za napoleonských válek, byla kaple zrušena a sloužila jako skladiště obilí a píce pro koně. Roku 1815 manželé Jan Nepomuk Harrer (měšťan a koželuh) a Barbora Harrerová na vlastní náklady kapli zrestaurovali a rozšířili ji na kostel, vysvěcený téhož roku, v němž si směli vybudovat rodovou hrobku. Na západní straně byla v ose postavena obdélná loď s pozdně barokním průčelím a po obou bocích původní kaple dřevěné oratoře na sloupcích, ojedinělý projev lidového baroka z doby po roce 1806.[3]. V roce 1857 byl kostel opraven do dnešní podoby.[4]. Hřbitov byl rozšířen v roce 1878.
Architektura
Exteriér
Jednolodní kamenná stavba původní kapličky s na západní straně přistavěnou obdélnou, plochostropou lodí s fabionovou římsou, pravoúhlým presbytářem s trojbokým závěrem a pětibokou apsidou v závěru. Pozdně barokní průčelí kostela je ukončeno volutovým štítem. Presbytář po stranách obklopují v patře dřevěné oratoře vynášené sloupy, závěr presbytáře má valenou klenbu. Pod severní oratoří je zděná sakristie a válcový přístavek vřetenového schodiště. Západní průčelí nahoře vrcholí volutovým štítem. Střecha kostela je sedlová s vížkou, nad presbytářem zvalbená.
Interiér
Podlaha kostela i presbytáře je tvořena původními dřevěnými pětiúhelníky. Hlavní oltář pochází z roku 1725, kopie barokních obrazů na bočních oltářích pochází z 2. poloviny 18. století.[3]. Dveře na kruchtu z roku 1815 zdobí obrazy sv. Josefa s dítětem a sv. Jana Nepomuckého. Dřevěné lavice jsou z první třetiny 19. století, zachovány jsou dvě lavice z roku 1725. Varhany na kůru z roku 1840 jsou dílem varhanáře Josefa Jirušky z Hradce Králové. 14 obrazů křížové cesty je z konce 18. století.
Reference
- ↑ https://pamatkovykatalog.cz/kostel-panny-marie-sedmibolestne-2173377
- ↑ https://www.tynecnadlabem.cz/16-kostel-panny-marie-sedmibolestne/d-2006
- ↑ a b https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/tynec-nad-labem/kostel-panny-marie-sedmibolestne
- ↑ http://depositum.cz/knihovny/pamatky/tiskclanek.php?id=c_3205
Literatura
KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VII. díl: Str-U. Praha: Libri, 2008. 991 s. ISBN 978-80-7277-041-0. S. 777.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Panny Marie Sedmibolestné v Týnci nad Labem na Wikimedia Commons
