Jerzy Urban
| Jerzy Urban | |
|---|---|
 Jerzy Urban (9. dubna 2019) | |
| Narození | 3. srpna 1933 Lodž |
| Úmrtí | 3. října 2022 (ve věku 89 let) Konstancin-Jeziorna nebo Lodž |
| Místo pohřbení | Powazkowský hřbitov |
| Povolání | novinář, politik, spisovatel a publicista |
| Ocenění | Řád praporu práce 2. třídy důstojník Řádu znovuzrozeného Polska Zlatý záslužný kříž Řád Cyrila a Metoděje |
| Politické strany | Svaz demokratické levice (do 2004) Polská sjednocená dělnická strana |
| Choť | Małgorzata Daniszewska-Urban |
| Rodiče | Jan Urban |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jerzy Urban (* 3. srpna 1933 Lodž) je polský novinář, spisovatel a politik. Narodil se jako Jerzy Urbach, používal také pseudonymy Jerzy Kibic a Jan Rem.
Pochází z židovské levicově orientované rodiny. Za druhé světové války žil v Tarnopolu. Studium žurnalistiky na Varšavské univerzitě nedokončil a v roce 1951 se stal redaktorem listu Nowa Wieś. Později působil v časopisech Polityka, Po prostu a Życie Gospodarcze. Jako autor společenskokritických textů se potýkal s řadou cenzurních zásahů i zákazů činnosti.[1]
Po vzniku Solidarity se stal jedním z jejích nejhlasitějších odpůrců a od roku 1981 působil jako tiskový mluvčí polské vlády. Ačkoli nebyl členem Polské sjednocené dělnické strany, stal se jednou z hlavních tváří režimní propagandy a pro agresivní vystupování vůči opozici byl nazýván „Goebbelsem válečného stavu“.[2] V roce 1989 získal funkci ministra bez portfeje odpovědného za fungování sdělovacích prostředků a neúspěšně kandidoval v parlamentních volbách, po pádu Wojciecha Jaruzelského z politiky odešel. Stal se úspěšným investorem a časopis Wprost ho v roce 2004 zařadil mezi sto nejbohatších Poláků.[3]
V roce 1990 založil časopis NIE, který podporoval Svaz demokratické levice a ostře kritizoval katolickou církev. Časopis získal pozornost svým provokativním až vulgárním tónem a četnými skandály.[4] V roce 2005 byl Urban odsouzen za urážku papeže Jana Pavla II. k pokutě dvacet tisíc zlotých.[5] Proti rozsudku protestovala organizace Reportéři bez hranic.
Jerzy Urban napsal více než dvě desítky knih, většinou satirického obsahu. Česky vyšla sbírka soudniček Podvodníčci a zlodějíčkové (Svoboda, 1981). Podle jeho próz vznikl povídkový film Obrazki z życia, hrál také menší roli ve filmu Disco polo.
Reference
- ↑ KOSTYŃSKA, Marlena. Jerzy Urban. ksiazki.wp.pl [online]. 2013-04-11 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ „Urban przywracał najgorsze elementy stalinizmu”. Prof. Żaryn przypomina ohydną prowokację. www.tvp.info [online]. 2021-12-13 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ POLSKA, Grupa Wirtualna. 120 mln zł. Jerzy Urban ma majątek, który przyprawia o zawrót głowy. o2.pl [online]. 2021-08-18 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Jerzy Urban - wirtuoz niegodziwości. histmag.org [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online.
- ↑ S.A, Wirtualna Polska Media. Jerzy Urban ukarany grzywną za znieważenie papieża. wiadomosci.wp.pl [online]. 2005-01-25 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jerzy Urban na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jerzy Urban
- Goebbels výjimečného stavu v Polsku čili pravá ruka generála Jaruzelského: Jak se dnes žije Urbanovi
