Přeskočit na obsah

Platební rozkaz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Platební rozkaz (rozcestník).

Platební rozkaz je rozhodnutí ve zkráceném soudním řízení a vydává se pouze v případě, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem.

Klasický platební rozkaz

Soud může vydat platební rozkaz i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného. Platební rozkaz nelze vydat, není-li znám pobyt žalovaného nebo má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny. Platební rozkaz je třeba doručit všem žalovaným do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno.

V platebním rozkazu soud žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu zaplatil žalobci uplatněnou pohledávku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal tzv. odpor (stačí blanketní „Podávám odpor proti platebnímu rozkazu Okresního soudu v … ze dne …, č.j. …“). Odpor se podává u soudu, který platební rozkaz vydal, a v takovém případě se tím platební rozkaz automaticky zruší a soud nařídí ve věci jednání. Stejně tak nařídí jednání, nelze-li platební rozkaz vydat nebo nezdaří-li se platební rozkaz žalovanému doručit. Pokud platební rozkaz vydal soudce (a nikoliv vyšší soudní úředník), může platební rozkaz obsahovat výzvu, aby se žalovaný zároveň ve věci vyjádřil a pokud se v takovém případě žalovaný v odporu nevyjádří (a podá pouze blanketní odpor), rozhodně soud následně rozsudkem pro uznání. V odporu lze uplatnit námitky vůči lhůtě k plnění a požádat soud o možnost splátek (+ přiložit doklady osvědčující tíživou situaci žalovaného).

Pokud nebyl ve lhůtě podán odpor, platební rozkaz získá účinky pravomocného rozsudku.[1]

Elektronický platební rozkaz

Elektronický platební rozkaz je shodný s klasickým platebním rozkazem, ale žalované plnění nesmí přesahovat 1 milion Kč a návrh na jeho vydání se podává na elektronickém formuláři (soubor ve formátu PDF, který lze otevřít pouze v programu Adobe Reader) se zaručeným elektronickým podpisem.[2] Obsah elektronického formuláře je po vyplnění zaslán přímo do centrální podatelny Ministerstva spravedlnosti ČR. Vyplněný elektronický formulář není možné zaslat emailem či datovou zprávou přímo příslušnému soudu, neboť v takovém případě by byl posuzován jako návrh na vydání klasického platebního rozkazu.[3]

Pokud adresát nemá datovou schránku, zasílá soud stejnopis či opis originálu elektronicky provozovateli hybridní pošty. Pošta soudní písemnost automaticky vytiskne, doručí adresátovi a nechá podepsat doručenku. Podepsané doručenky pošta naskenuje a vrátí soudu v elektronické podobě. Adresát má možnost ověřit shodu obsahu vytištěného dokumentu s obsahem půvovdního elektronického dokumentu pomocí speciální aplikace Min. spravedlnosti (infodokument.justice.cz)[4]. Využití hybridní pošty je legalizováno vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy.[5]

Soudní poplatek u elektronického platebního rozkazu je nižší než u standardního platebního rozkazu (např. 400 Kč místo 1.000 Kč u žalované částky do 10.000 Kč včetně).[6] Centrální elektronický platební rozkaz pro Ministerstvo spravedlnosti dodala firma CCA Group v letech 2012-13.[7]

Evropský platební rozkaz

Evropský platební rozkaz je téměř celoevropsky sjednocené soudní rozhodnutí ve zkráceném řízení a bylo zavedeno nařízením EU.[8] Vydat ho lze pouze v přeshraničních případech, které se týkají soukromoprávních věcí (mimo majetkových práv vyplývajících z manželských vztahů, závětí a dědictví, insolvenčních řízení, sociálního zabezpečení a nároků z mimosmluvních závazků, pokud nejsou předmětem dohody mezi stranami nebo nedošlo k uznání dluhu, nebo se nevztahují na peněžité pohledávky ze spoluvlastnictví). Aplikuje se ve všech členských státech EU, kromě Dánska.[9]

Návrh na jeho vydání se podává na standardizovaném formuláři[10] a soud pouze posuzuje, zda má všechny náležitosti a zda se jeví opodstatněným. Pokud tomu tak není, návrh odmítne, jinak platební rozkaz také na standardizovaném formuláři vydá. V evropském platebním rozkazu bude žalovaný poučen, že má možnost buď žalobci částku uvedenou v rozkazu zaplatit, nebo rozkaz do 30 dnů od doručení napadnout podáním tzv. odporu.[11] Je také nutné ho doručit všem účastníkům řízení do vlastních rukou.[12] Je-li podán včasný odpor, soud pokračuje v klasickém civilním řízení, jinak vydaný platební rozkaz prohlásí za vykonatelný.[13] Poté lze evropský platební rozkaz přezkoumat již jen ve výjimečných případech.[14]

Směnečný a šekový platební rozkaz

Směnečný nebo šekový platební rozkaz vydá krajský soud, je-li mu v prvopise předložena nesplacená směnka (šek), o jejichž pravosti není důvodu pochybovat. I tento platební rozkaz je třeba doručit všem žalovaným do vlastních rukou.

V tomto druhu platebního rozkazu soud žalovanému uloží, aby do 15 dnů od jeho doručení zaplatil žalobci uplatněnou pohledávku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal tzv. námitky. Námitky musí obsahovat vše, co je proti platebnímu rozkazu namítáno a podávají se u soudu, který jej vydal. V případě včasných námitek soud ve věci nařídí jednání a v něm rozhodne, zda směnečný nebo šekový platební rozkaz ponechá v platnosti, nebo jej zruší.

Pokud nebyly podány včasné námitky, směnečný nebo šekový platební rozkaz získá účinky pravomocného rozsudku.[15]

Historie

Platební rozkaz se objevuje už v roce 1873, kdy byl zaveden jako tzv. rozkaz k placení. Jeho zákonná úprava byla velmi podobná, vydávaly je bez nařízení jednání okresní soudy, ale jen tehdy, pokud bylo známo bydliště dlužníka, bylo nutné je dlužníkovi doručit do vlastních rukou a bylo mu v něm uloženo, aby buď do 14 dnů zaplatil žalovanou částku, nebo aby podal odpor. Podaným odporem, který nemusel obsahovat odůvodnění, byl rozkaz k placení zbaven své další vykonatelnosti. Rozdílné bylo naopak to, že šlo takto žalovat pouze částky, jejichž jistina nepřesahovala 200 zlatých a pokud do půl roku od jejich vydání a nezaplacení nebyl podán návrh na exekuci, také ho už nešlo dále nuceně vykonat.[16]

Odkazy

Reference

  1. ↑ § 172–174 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)
  2. ↑ § 174a o. s. ř.
  3. ↑ Návod na vyplňování formuláře pro podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (EPR), s. 9
  4. ↑ Ověřování dokumentů
  5. ↑ ČAK, Informace o provozu aplikace centrálního elektronického platebního rozkazu
  6. ↑ Položky 1 a 2 přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
  7. ↑ CCA Group úspěšně realizovala a spustila Centrální elektronický platební rozkaz (CEPR)
  8. ↑ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (dále jen „nařízení“)
  9. ↑ Čl. 2 nařízení
  10. ↑ Příloha I nařízení
  11. ↑ Čl. 8, 11 a 12 nařízení
  12. ↑ § 174b odst. 1 o. s. ř.
  13. ↑ Čl. 17 a 18 nařízení
  14. ↑ Čl. 20 nařízení
  15. ↑ § 175 o. s. ř.
  16. ↑ Zákon č. 67/1873 ř. z., o řízení upomínacím

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Platební_rozkaz&oldid=21096682“