Trestní příkaz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Trestní příkaz je rozhodnutí v trestním řízení, které může vydat samosoudce i bez projednání věci v hlavním líčení, pokud byl skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. Jeho obdobou v občanském soudním řízení je platební rozkaz.

Trestním příkazem je možné uložit pouze:[1]

  • trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu,
  • domácí vězení do jednoho roku,
  • trest obecně prospěšných prací,
  • trest zákazu činnosti do pěti let,
  • peněžitý trest,
  • trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,
  • vyhoštění do pěti let,
  • zákaz pobytu do pěti let nebo
  • trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce do pěti let.

Trestní příkaz se nevydává „Jménem republiky“, protože není rozsudkem, i když má jeho povahu.[2] Obsahuje označení soudu, který jej vydal, označení obviněného, výrok o vině a o uloženém trestu (případně také o náhradě škody), poučení o opravných prostředcích a den a místo vydání.

Nelze se proti němu odvolat, ale jak obviněný, tak státní zástupce proti němu mohou podat ve lhůtě 8 dnů od doručení odpor. Pokud nebude podán, stane se pravomocným a vykonatelným, včas podaným odporem se ale ze zákona zruší a ve věci bude nařízeno hlavní líčení, ve kterém se standardně o vině obviněného a o jeho případném trestu rozhodne.[3] Trestní příkaz má tedy spíše podobu návrhu na souhlas s potrestáním.

Trestní příkaz byl do československého trestního řádu zakotven prvně již v roce 1973.[4] Následně byl jako protiprávní, popírající právo obviněného na obhajobu,[zdroj?] novelou trestního řádu roku 1990[5] zrušen. Novela trestního řádu účinná od 1. ledna 1994[6] se k tomuto institutu opět vrátila, i když s několika výraznými rozdíly (výrazně se rozšířil okruh takto postižitelných trestních věcí, zpřísnil se možný trest odnětí svobody ze dvou měsíců na jeden rok, vydání trestního příkazu není podmíněno doznáním obviněného ani souhlasem státního zástupce, není zakotvena zásada zákazu reformationis in peius a trestní příkaz může obsahuje i výrok o náhradě škody).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 314e odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „tr. ř.“). Dostupné online.
  2. § 314e odst. 6 tr. ř.
  3. § 314g tr. ř.
  4. Čl. I bod 46 zákona č. 48/1973 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní řád. Dostupné online.
  5. Čl. I (druhý) bod 105 zákona č. 178/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní řád. Dostupné online.
  6. Čl. I bod 195 zákona č. 292/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích. Dostupné online.