Přeskočit na obsah

Kraje a kantony říšského rytířstva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tato stránka zahrnuje seznam krajů a kantonů svobodného říšského rytířstva, (německy Ritterkreise a Ritterkantone) společenské a politické vrstvy držitelů bezprostředních a alodiálních statků ve Svaté říši římské od vzniku těchto krajů a kantonů v 16. století až do zániku říše v roce 1806.

Území říšského rytířstva sestávala ze tří rytířských krajů (Ritterkreise): Franckého, Porýnského a Švábského, které se dále dělily do kantonů (Ritterkantone) a ty potom na vlastní rytířské statky. Kraje a kantony fungovala jako územně-správní celky s poměrně velkou mírou rytířské samosprávy. Název kanton (Ritterkanton) pro svá sdružení převzali říšští rytíři od Švýcarského spříseženství. Všechny tři kraje se roku 1577 politicky sdružily v jednotnou korporaci říšského rytířstva, ovšem jako územně správní celky zůstaly zachovány. Centrum kraje i jednotlivých kantonů bývalo obvykle v některém svobodném říšském městě, které samo pochopitelně k rytířstvu nepatřilo. Větší kantony se někdy dále dělily ještě na okresy (Bezirke). Není-li v seznamu uvedeno jinak, zanikly všechny kantony při mediatizaci roku 1806.

Francký kraj

Francký kraj (Fränkischer Ritterkreis) byl zřízen krátce po roce 1500, kdy římský král Maxmilián I. zřídil v rámci své reformy říšské kraje kvůli zajištění a udržení landfrýdu (míru) v říši. Rytíři, nezahrnutí do krajů, se spontánně organizovali a zřídili si první vlastní kraj. 26. ledna 1806 oznámil kraj oficiálně říšskému sněmu svůj zánik, téhož roku byli mediatizováni jeho poslední suverénní členové. Ke konci 18. století zahrnoval kraj přibližně 700 statků s 90 000 poddanými v držení zhruba 150 rytířských rodin.[1]

Porýnský kraj

Porýnský kraj (Rheinischer Ritterkreis) vznikl r. 1577 a ihned se spojil s kraji Franckým a Švábským do korporace Svobodného říšského rytířstva, od r. 1651/1652 měli porýnští rytíři jako jediní ze všech tří krajů vlastní ústavu. Ke konci 18. století, před vypuknutím války s revoluční Francií zahrnoval kraj přibližně 360 statků s 90 000 poddanými v držení zhruba 60 rytířských rodin.[2]

Švábský kraj

Švábský kraj (Schwäbischer Ritterkreis) Vznikl v l. 1541-1545 jako náhrada za zrušený Švábský spolek, potvrzen císařem Ferdinandem I. r. 1561, sídlem kraje byl nejprve Ulm, od r. 1689 Ehingen, v roce 1609 obdržel kraj jako jediný ze tří rytířských krajů vyšší soudní pravomoc a hrdelní právo nad rytířskými poddanými, vykonávané ovšem krajskými institucemi, nikoli jednotlivými rytíři. Na konci 18. století zahrnoval kraj přibližně 670 statků se 160 000 poddanými v držení zhruba 140 rytířských rodin.[3]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nicht eingekreiste zum Heiligen Römischen Reich zugehörige Territorien und Stände na německé Wikipedii, Schwäbischer Rittekreis na německé Wikipedii, Rheinischer Rittekreis na německé Wikipedii a Fränkischer Rittekreis na německé Wikipedii.

  1. KÖBLER, Gerhard. Historisches Lexikon der deutschen Länder. 2. vyd. München: C. H. Beck, 1989. 639 s. ISBN 3-406-33290-0. S. 150. (německy) 
  2. KÖBLER..., s. 445-46
  3. KÖBLER..., s. 504