Amentotaxus
 Amentotaxus | |
|---|---|
 Amentotaxus poilanei – větev a kmen | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | tisovité (Taxaceae) |
| Rod | Amentotaxus Pilg., 1916 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Amentotaxus je malý rod jehličnanů z čeledi tisovitých. Zahrnuje 7 druhů vyskytujících se v subtropické jihovýchodní Asii (od Tchaj-wanu na západ přes jižní Čínu až po Assam ve východním Himálaji a na jih až po Vietnam).[1] V minulosti byl řazen spolu s torejou a hlavotisem do samostatné čeledi Cephalotaxaceae. Jedná se o vývojově starý rod, nejstarší fosilie, které lze k němu přiřadit, pocházejí ze středně až pozdně jurského podloží Daohugou v Číně. Ve třetihorách měl široký areál, který zasahoval i do Evropy.[2]
Popis
Stálezelené keře a malé stromy dosahující výšky 2–15 m. Listy jsou na výhonech spirálovitě uspořádané, ale na bázi stočené tak, že leží ve dvou plochých řadách (s výjimkou vzpřímených předních výhonů); jsou čárkovitě kopinaté, 4-12 cm dlouhé a 6–10 mm široké, měkké, s tupou špičkou, nahoře zelené a dole se dvěma nápadnými bílými stomatálními pruhy. Od příbuzného rodu Cephalotaxus se liší širšími listy a od sesterského rodu Torreya tupými listy bez ostře špičatého zakončení.[3]
Zástupci rodu jsou převážně dvoudomí. Samčí (pylové) šištice mají tvar jehnědy, jsou 3–15 cm dlouhé, seskupené do trsů po dvou až šesti a vyrůstají z jediného pupenu. Samičí (semenné) šišky jsou jednotlivé nebo seskupené po několika na krátkých stopkách; zpočátku jsou drobné, asi za 18 měsíců dozrávají do podoby peckovice s jediným velkým ořechovitým semenem dlouhým 1,5–3 cm, obklopeným dužnatým obalem (arilem), v plné zralosti oranžovým až červeným; vrchol semene obvykle mírně vyčnívá z dužnatého obalu.[3]
Rozšíření a ekologie
Druhy rodu Amentotaxus obvykle rostou v keřovém patře, případně podúrovni stromového patra ve vlhkých, podhorských až horských, polostinných až stinných stálezelených lesích, v horských soutěskách i na prudkých severních svazích. Preferují dobře odvodněné půdy na různých typech substrátu od vápence přes pískovce až po žulu.[4]
Zástupci
- Amentotaxus argotaenia – typový druh; velká část pevninské Číny až po Tibet, Tchaj-wan, severní Vietnam; zranitelný druh
- Amentotaxus assamica – pouze Indie, pohoří Arunáčala v provincii Assam, ohrožený druh
- Amentotaxus formosana – Tchaj-wan
- Amentotaxus hatuyenensis – Vietnam
- Amentotaxus hekouensis – Jün-nan
- Amentotaxus poilanei – Vietnam
- Amentotaxus yunnanensis – Vietnam, jižní Čína (provincie Jün-nan a Kuej-čou)
Pěstování
Některé druhy, především Amentotaxus argotaenia, se pěstují pro okrasu. V České republice je několik exemplářů tří různých druhů k vidění v Botanické zahradě hlavního města Prahy. Ve zdejších klimatických podmínkách není zcela otužilý a má pouze sbírkový význam.[5]
Galerie
-
Amentotaxus poilanei v lesním porostu -
Amentotaxus poilanei – detail kmene -
Amentotaxus formosana – samčí šištice -
Amentotaxus argotaenia – spodní strana jehlic s bílými proužky průduchů
.jpg)
.jpg)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amentotaxus na anglické Wikipedii.
- ↑ Amentotaxus Pilg. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Amentotaxus / catkin-yew | Conifer Genus. American Conifer Society [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Amentotaxus in Flora of China @ efloras.org. www.efloras.org [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Amentotaxus argotaenia - Useful Tropical Plants. tropical.theferns.info [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online.
- ↑ VÝSLEDKY VYHLEDÁNÍ - Katalog botanických zahrad - katalog Florius. florius.cz [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Amentotaxus na Wikimedia Commons
