Toreja

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxToreja
alternativní popis obrázku chybí
Toreja japonská (Torreya nucifera)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď tisovité (Taxaceae)
Rod toreja (Torreya)
Arnott, 1838
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Toreja (Torreya) je rod jehličnatých dřevin z čeledi tisovitých (Taxaceae). Dříve byl zařazován do nyní již zrušené čeledi hlavotisovitých, příp. i torejovitých. Zahrnuje šest druhů, čtyři z nich se vyskytují ve východní Asii a dva v Severní Americe. Pojmenován byl po americkém botanikovi Johnu Torreyovi.[1][2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Toreje jsou menší až středně velké stálezelené stromy s rozbrázděným kmenem a přeslenitými větvemi, vysoké obvykle 5–20 metrů, zřídka až 25 metrů. Jehlicovité listy jsou uspořádány spirálovitě kolem větvičky, na bázi jsou zkroucené, takže se jeví jako dvouřadě uspořádané. Jsou přímé, 2–8 cm dlouhé a 3–4 mm široké, tuhé, s ostře pichlavou špičkou a na rubu se dvěma šedavými proužky průduchů.

Mohou být jednodomé nebo častěji dvoudomé; pokud jsou jednodomé, jsou samčí a samičí šišky často na jiných větvích. Samčí (pylové) šištice jsou 5–8 mm dlouhé, uspořádané v řadách na spodní straně letorostu. Samičí (semenné) šištice visí jednotlivě nebo ve skupinách po 2–8 na krátkých stopkách. Zprvu jsou velmi drobné, po 18 měsících dozrávají v útvar podobný peckovici, obsahující jedno 2–4 cm dlouhé semeno obalené dužnatým, jedovatým epimatiem. V době zralosti jsou zelené nebo fialové. Semeno je u některých druhů (toreja japonská) jedlé, v přírodě je často rozšřováno živočichy, kteří je vyhledávají ke konzumaci.

Chromozómové číslo je 2n = 22.

Mladá toreja kalifornská v Národním parku Sequoia, USA

Evoluce a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Současní zástupci rodu se vyskytují ve východní Asii a v jižních oblastech Severní Ameriky v disjunktním areálu, který v minulosti mohl být celistvý díky existenci Beringovy cesty. Fosilní pozůstatky vyhynulých druhů byly nalezeny též v Oregonu (†Torreya clarnensis, střední eocén), Turecku, Španělsku a dokonce České republice (†Torreya bilinica, oligocén). V Evropě se v období třetihor vyskytovala též toreja japonská.[3][4]

Recentní zástupci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Torreya na anglické Wikipedii.

  1. CHRISTENHUSZ, J. M. M.; REVEAL, J. L.; MARTIN, F. G.; ROBERT, R. M.; CHASE, W. M. Linear sequence, classification, synonymy, and bibliography of vascular plants: Lycophytes, ferns, gymnosperms and angiosperms. Phytotaxa. 2011, s. 1–134. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Ivan Musil, Jan Hamerníkː Jehličnaté dřeviny. Prahaː ČZU 2003, s. 147
  3. Manchester, S.R. (1994). "Fruits and Seeds of the Middle Eocene Nut Beds Flora, Clarno Formation, Oregon". Palaeontographica Americana. 58: 30–31.
  4. The early Miocene flora of Güvem (Central Anatolia, Turkey): A window into early Neogene vegetation and environments in the Eastern Mediterranean by Thomas Denk, Tuncay H Güner, Zlatko Kvaček and Johannes M Bouchal - Acta Palaeobotanica 2017 - DOI: 101515/acpa-2017-0011

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]