Přeskočit na obsah

Babetta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Babetta 207.300

Babetta je moped vyráběný v Československu v podnicích ZVL na Slovensku (v Považské Bystrici, Rajci, Kolárově a Čalovu), v jiných zemích bývá obvykle uváděn pod značkou Jawa. Původně byl koncipován jako odlehčený moped podobně jako Solex, který byl populární v 60. letech 20. století. První babetty se objevily v roce 1970 s velkými devatenáctipalcovými koly, ale ta byla po přibližně dvou letech vyměněna za menší šestnáctipalcová, u nichž už zůstalo po celou éru těchto mopedů.

Babetta (typ 210 nebo 215)
„Srdce“ Babetty 207.300

Historie

Ve druhé polovině 60. let jediná československá společnost pro export a import motorových vozidel Motokov viděla možné trhy pro malý, robustní a snadno ovladatelný motocykl, na který v některých zemích nebylo třeba řidičský průkaz. Vývojem byly pověřeny Považské strojírny v Považské Bystrici. Cíl byl vyrábět stroje speciálně pro výnosný holandský a německý trh. Ten požadoval pohon pedály a velká kola pro tehdejší legislativou zvýhodněné motokolo.[1] Touto úlohou byli pověření dva konstruktéři: G. Ulický a J. Safárik. Vznikl tak typ 228. Název „Babetta“ dostal podle tehdy populární písně Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra „Babetta šla do světa“.[2]

Další typ, Babetta 207, byl úplně novou generací motocyklů vyráběných v Považských strojírnách. Technicky sice částečně vycházel z typu 228, jinak měl ale novou konstrukci s řadou modernizací. Babetta typu 207 byla tak úspěšná, že v roce 1976 celých 100 % výroby šlo na export.[1][2]

V roce 1983 spatřil světlo světa model 210. Byl vyvinut nový design a nová automatická dvoustupňová převodovka (viz níže Typy mopedů Babetta). Udržel se až do konce výroby v roce 1996.

Považské strojírny měly v této době cca 13 500 zaměstnanců, z kterých 3 500 se věnovalo výrobě mopedů. Tyto strojírny patřily do koncernu ZVL (Závody valivých ložisek).[3] V období studené války ZVL dostalo za úkol vyrábět motory do vojenských letadel. Výroba těchto motorů vyžadovala plnou kapacitu Považských strojíren, takže výroba mopedů se musela přesunout někam jinam. V roce 1986 byla výroba mopedu typu 210 přesunuta do Kolárova. Továrna v Kolárově převzala kompletní vybavení z Považské Bystrice, včetně testovacího zařízení a technické dokumentace potřebné pro výrobu mopedů.[2][1] V Kolárově byly vyvinuty další typy odvozené od Babetty 210. [4]

V první polovině 90. let se začaly prodeje i export postupně propadat. Klesla i kvalita výroby. V Považských strojírnách se rozjela výroba mopedů Korado ve spolupráci se značkou Piaggio v licenci Puch, která disponovala výrazně lepší kvalitou. Firma Babetta se rozdělila na Mopedy s.r.o. a Babetta a.s. Navázala spolupráci se závodem na výrobu mopedů v Rize v Lotyšsku. Výsledkem byla Babetta 134 Stella. Obě továrny se potýkaly se špatnou kvalitou svých výrobků. Později byla spolupráce ukončena a Babetta vyráběla pro typ Stella veškeré komponenty. Model 134 Stella pomohl načas prodávat Babetty, ale to nemohlo zastavit úpadek. Začátkem roku 1999 byla výroba všech typů Babett definitivně ukončena.[4][2]

Rychloměr (tachometr) Babetty 210,215 nebo 225


Typy mopedů Babetta

Typ 28, později 228

První Babetta typ 228 (dříve jen 28), vyráběna v letech 1970–1972 se proslavila svým elektronickým zapalováním Tranzimo – prvním elektronickým bezdotykovým zapalováním na světě nainstalovaným na mopedu. Používala karburátor Jikov 2909 DC. Maximální výkon motoru byl 1,5 HP při 4 500 ot/min, nejvyšší rychlost 40 km/h, průměrná spotřeba paliva činila 1,8 l/100 km, palivová nádrž 3 l + 0,5 l rezerva, hmotnost mopedu 42 kg.

Typ 229 (pouze prototyp)

Vyvíjený pro Německo, neprodáván.

Typ 206 MOFA

Typ 206 byl upravený typ 228 vyráběn v letech 1971–1972 pro Německo. Výkon byl snížen, max. rychlost 25 km/h.

Typ M 206N (Mofa)

Jedná se o Jawu 50 typ M 206 N, které se vyráběly současně s typem 207 (1973–1983). U nás[kde?] je to sběratelská Babetta, jelikož byla určena na vývoz pouze do západního Německa a v Československu se různě po mototechnách doprodaly zbytky toho, co se v Německu neprodalo. Na přání Němců se typ M 206 N liší od 207 kontaktním zapalováním z Pionýra, zvětšenou nosností rámu ze 135 na 150 kg, převodovkou (10/39 z) s max. rychlostí 25 km/h, a sníženým výkonem motoru na 1 kW, který je snižován originálním karburátorem Jikov s průměrem sání 9 mm a menší tryskou. Nemá tachometr. Na rozdíl od typu 206 je již vybavena zadním pérováním a zvětšenou nosností rámu, po roce 1978 se montovala se světly z Babetty 210. Díky těmto snížením nebyl na tuto Babettu vyžadován řidičský průkaz, jelikož v té době byla díky těmto parametrům klasifikována jako motorové kolo s pomocným spalovacím motorem.

Typ 207

Babetta typ 228 byla nahrazena novým modelem 207 v roce 1972. Kola měla nově 16 palců, jinak shodné parametry s typem 228.

Varianta Od roku Popis
207.000 1972
207.100 1975 zapalování Tranzimo, vidlice ještě z B206 bez manžety přední vidlice
207.200 1976-
207.300 1978- tyristorové zapalování, nová přední vidlice s dlouhými řídítky, manžety přední vidlice[5]
207.400
207.500 1979- jiná řídítka a jejich uchycení

Typ 208 Minita

Vyráběn do roku 1973.

Typ 210

V roce 1983 byl model 207 nahrazen novým modelem 210, který měl nový motor a dvourychlostní automatickou převodovku, která získala špatnou reputaci pro svou nespolehlivost. Druhý rychlostní stupeň doplnil pohon třetí sadou spojek. Jedna spojka sloužila pro startování pedály, druhá pro rozběh stroje a třetí pro změnu převodu při určité rychlosti.[2] Nejčastější závady proti jiným typům byly spojeny právě s převodovkou, zejména špatná funkce suchých spojek (mastnota, nekvalitní materiál) a poruchy převodů (poškození předlohové hřídele, vypadnutí Segerových pojistek, špatné mazání).

Varianta Popis
210.000 Pletená kola, zvonek nebo klakson, přední tlumiče s manžetou
210.100 Pletená kola, zvonek nebo klakson, přední tlumiče s pružinou
210.121 Pletená kola, klakson, DOMINO páčky
210.121L Pletená kola, klakson, DOMINO páčky, hydraulické tlumiče
210.122 Litá kola, klakson, DOMINO páčky, hydraulické tlumiče
210.123 Litá kola, klakson, DOMINO páčky, hydraulické tlumiče, směrová světla

Typ 210 Sport

Vývozní typ Babetty 210, s rozdílnou kapotáží, nádrží, schránkou a tvarem sedla. Babetty 210 Sport vynikaly metalickým lakem, obvykle červeným, modrým nebo černým. Před typem 210 existovala verze Sport (Supreme) odvozená i od typu 207. Někdy byla odvozována i od typu 225. Verze Sport byla vyráběna v menších sériích s dílčími úpravami (např. tvar nádrže) od 80. let do cca roku 1995.[6]

Typ 215

Jednorychlostní Babetta odvozená od typu 210.

Jednodušší, ale přesto mnohem méně známý typ 215, byl vyráběn spolu s modelem 210, skládal se ze stejných dílů jako typ 210, ale neobsahoval komponenty dvourychlostní převodovky (unašeče, řadicí čelisti, volnoběžku, hnané a hnací kolo). Na řadicí buben byla napevno navařena výstupní hřídel, a tak je převodový poměr nastaven stejně jako druhá rychlost na typu 210.

Typ 225 Mokik

Poslední typ s číslem 225 neboli Mokik měl oproti předchozímu typu několik drobných změn. Byl vybaven opět dvoustupňovou převodovkou známou z typu 210, ale hlavní změna byla v tom, že Babetta 225 byla vybavena klasickými stupačkami oproti šlapadlům známým z předchozích modelů Babett a startování se provádělo pomocí nožní startovací páky umístěné na pravé straně motocyklu. Tomuto modelu se říkalo mokik (z anglického motor kick) a jeho nevýhoda byla, že občas šlapadla citelně chyběla při jízdě do prudkých kopců bez možnosti přišlápnutí.

Typ 226

Typ 226 s podlouhlým sedlem a zadními stupačkami byl určen pro dvě osoby. Tento typ byl po velmi krátké době stažen z prodeje pro nedostatečný účinek bubnových brzd.

Typ 134 Stella

Babetta v roce 1989 navázala spolupráci se závodem na výrobu mopedů v Rize v Lotyšsku. Výsledkem byla Babetta 134 Stella. Jednalo se o tzv. minimokik, který se vešel díky svým kompaktním rozměrům i např. do kufru auta. Lotyšský výrobce dodával rámy, Babetta motory, původně z typu 225. Oba podniky se však potýkaly se špatnou kvalitou svých výrobků. Později byla spolupráce ukončena pro krach lotyšského podniku a Babetta vyráběla pro typ Stella veškeré komponenty. Stella se vyráběla od roku 1990 až do zániku podniku v roce 1997.[4]

Typ 193 Sting

Poslední provedení mopedu Babetta (1999). Celkem bylo vyrobeno 100 kusů a většina jich putovala na vývoz do Německa. Motor vycházel z typu M-210, hliníkový válec a hlava měly ale pozměněný tvar a odlévala je firma Sachsenring Tatry v Matejovicích. Litinová vložka válce zůstala beze změn, díky jinak tvarovanému spalovacímu prostoru hlavy a lepšímu žebrování měl motor mírně zvýšený výkon a lépe se chladil. Na pozůstatcích ZVL Kolárovo vznikla v roce 1999 firma STING 2000 s.r.o., která sídlí v bývalém podnikovém areálu. Firma nadále disponuje výrobní dokumentací a vyrábí náhradní díly pro mopedy Babetta.[7]

Parametry motoru Babetty 210

Seznam parametrů:[8]

Druh dvoudobý, zážehový, jednoválcový
Poloha válce vodorovná
Průměr válce (mm) 39
Zdvih (mm) 41
Objem válce (cm3) 49
Stupeň komprese 9,2
Typ karburátoru Jikov 2912 DC
Max. výkon (kW) 1,75
Při otáčkách 5000 +-8%
Max. točivý moment (Nm) 4
při otáčkách 4250
Palivo Benzín (min. oktanové číslo 90)
Mazání Olej pro dvoutaktní motory 1:25- 1:33
Čistič vzduchu Kovové pletivo
Chlazení Vzduchem

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Babetta na anglické Wikipedii.

  1. a b c História Babetty. babetta.info [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (slovensky) 
  2. a b c d e Babetta | Katalog motocyklů a motokatalog na Motorkáři.cz. www.motorkari.cz [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. 
  3. ZVL SLOVAKIA a.s. | História [online]. Žilina: [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. a b c SEVCIK, Ladislav (Pajka). Historie mopedů Babetta. Jawa 50 Pionýr [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. 
  5. http://www.speaker.cz/motoboard_305//viewtopic.php?f=18&t=3738
  6. Jawy a Čezety v Americe | Motorkáři.cz. www.motorkari.cz [online]. [cit. 2019-04-12]. Dostupné online. 
  7. SEVCIK, Ladislav (Pajka). Historie mopedů Babetta. Jawa 50 Pionýr [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné online. 
  8. Archivovaná kopie. alesmarek.byl.cz [online]. [cit. 2010-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. 

Externí odkazy