Karel Šafář (pedagog)
| Karel Šafář | |
|---|---|
| Narození | 28. ledna 1889 České Budějovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. června 1970 (ve věku 81 let) Hrudkov  Československo |
| Místo pohřbení | Hřbitov svaté Otýlie |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | Univerzita Karlova |
| Povolání | publicista, překladatel, středoškolský učitel a učitel |
| Znám jako | překladatel |
| Choť | Milada Kuthanová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karel Šafář (22. ledna 1889 České Budějovice – 3. června 1970 Hrudkov) byl český středoškolský učitel, překladatel a kulturní pracovník.[1] V Českých Budějovicích je po něm pojmenována ulice.[2]
Život a působení
Mládí
Narodil se v Jírovcově ulici čp. 439. Pocházel z šesti dětí, dva jeho bratři však zemřeli v útlém věku. Jeho otec Matěj Šafář byl truhlářem a umřel v roce 1894. O Karla Šafáře a o jeho tři sestry se pak starala jeho matka Marie, rozená Fojtlová, pocházela z Velešína, byla praneteří obrozeneckého básníka Josefa Vlastimila Kamarýta.[3][4] Po smrti otce mu zásluhou sdružení českobudějovických katolických tovaryšů dělal malíř Jan Řehoř, který pocházel z Dřitně a který mu tam zajistil prázdninové pobyty.[1]
Studium
Již v mládí se něj projevil zájem o filologii. Při svém studiu na českobudějovickém Jirsíkově gymnáziu se jeho nadání všiml profesor románské filologie Prokop Miroslav Haškovec, který tam tenkrát učil. V roce 1908 se Šafář s Haškovcem setkal znovu, a to na pražské univerzitě, kde Haškovec působil jako docent francouzské literatury, a kde Šafář začal studovat se zaměřením na němčinu a francouzštinu. Později se specializoval na francouzštinu a k tomu orientalistiku. Po ukončení studia dělal v Českých Budějovicích učitele.[1] Po 1. světové válce se stal tlumočníkem pro italskou kontrolní komisi.[3]
Další působení
Žil v Českých Budějovicích, kde do roku 1940 učil na reálném gymnáziu a na dívčím reformním reálném gymnáziu Jany Zátkové, potom odešel do výslužby a věnoval se překladatelství.[3]
Překladatelská činnost
Přeložil kolem dvaceti románů, novel a povídek a jednu báseň. Překládal z francouzštiny, turečtiny, arabštiny, italštiny.[3]
Překlad díla Gargantua a Pantagruel
V době svých studií v Praze shromáždil z podnětu P. M. Haškovce okolo sebe kroužek mladých studentů–romanistů Jihočeskou Thelému, jejímiž členy se kromě Šafáře stali Jan Čart, František Kamarýt, Stanislav Malec a Josef Rejlek. Kroužek začal překládat jedno ze základních a těžko přeložitelných děl světové literatury, napsané v 16. století, Gargantua a Pantagruela od Françoise Rabelaise. Během překladu druhé knihy tohoto díla Čart a Malec od překládání odstoupili, František Kamarýt padl ve válce (jeho jméno je na pomníku lišovských občanů padlých v 1. světové válce)[5] a překlad celého díla dokončil Šafář s Rejlkem s tím, že některé verše přeložili Cyril Vaněk, Alois Krajíc a některé verše Miroslav Haller. Šafář provedl také konečnou redakci celého překladu.[6][7]
Spolková činnost
V Budějovicích se stal členem Alliance française a sekce Institutu di Cultura Italiana. Byl členem Klubu překladatelů.[3]
Reference
- ↑ a b c BLÜMLOVÁ, Dagmar. Sto tváří z jihočeské kulturní historie. Pelhřimov: [s.n.], 2000. ISBN 80-902584-6-8, ISBN 978-80-902584-6-4. OCLC 47750337 S. 270–273.
- ↑ Názvy budějovických ulic. www.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Badatelna.eu | Literární archiv Památníku národního písemnictví - Šafář Karel. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-30.
- ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 21.04.28. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.
- ↑ Pomník Obětem 1. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.
- ↑ Jihočeská Theléma | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.
- ↑ HAŠKOVEC, P. H. Jihočeská Theléma. České Budějovice: Vlastivědná společnost jihočeská (Ročenka), 1929. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 53–56.
