Vltavská kaskáda
Vltavská kaskáda je soustava devíti vodních děl na řece Vltavě, vybudovaných po etapách mezi lety 1930 a 1992. Do Vltavské kaskády patří přehrada zadržující největší objem vody z českých nádrží (Orlík) i přehrada největší co do plochy hladiny (Lipno). Vodní elektrárny v přehradách kaskády produkují elektrický výkon až 750 MW.
Přehled přehrad
| Říční km | Přehradní jezero |
Výstavba | Nadmořská výška [pozn. 1] m |
Rozloha km² |
Délka km |
Šířka km |
Maximální hloubka m |
Objem tis. m³ |
Vodní elektrárna |
Plavební komora |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 329,540 | Lipno I | 1952–1959 | 725,6 | 48,70 | 48,0 | 10,0 | 21,5 | 306 000 | VE Lipno I | není |
| 319,120 | Lipno II | 1952–1959 | 563,4 | 0,33 | 7,0 | 11,5 | 1 685 | VE Lipno II | není | |
| 210,390 | Hněvkovice | 1986–1992 | 370,1 | 2,68 | 27,0 | 21 100 | VE Hněvkovice | dokončena v r.2010 | ||
| 200,405 | Kořensko | 1986–1991 | 353,6 | VE Kořensko | PK Kořensko | |||||
| 144,700 | Orlík | 1954–1966 | 353,6 | 27,30 | 68,0 | 74,0 | 720 000 | VE Orlík | PK Orlík[pozn. 2] | |
| 134,730 | Kamýk | 1956–1962 | 284,6 | 1,95 | 10,0 | 17,0 | 12 800 | VE Kamýk | PK Kamýk | |
| 91,694 | Slapy | 1951–1954 | 270,6 | 13,92 | 43 | 58,0 | 270 000 | VE Slapy | PK Slapy[pozn. 3] | |
| 84,440 | Štěchovice | 1937–1945 | 219,4 | 1,14 | 9,4 | 22,5 | 11 200 | VE Štěchovice | PK Štěchovice[pozn. 4] | |
| 71,325 | Vrané | 1930–1936 | 200,1 | 2,51 | 13,0 | 9,7 | 11 100 | VE Vrané | PK Vrané |
Historie
První jezy na Vltavě byly stavěny již za Ferdinanda I., spolu s dalšími úpravami zlepšujícími splavnost. V letech 1640–1643 strahovské opatství na žádost Ferdinanda III odstranilo skalisko Horní slap, které nebezpečně zasahovalo do poloviny řečiště. Na zbytku skály byl na památku vztyčen Ferdinandův sloup, zvaný též Solný. V roce 1722 k němu přibyla socha svatého Jana Nepomuckého, po níž Svatojánské proudy získaly jméno. Obě památky byly přemístěny pod hráz Slapské nádrže poblíž budovy elektrárny.
První ucelený projekt usplavnění Vltavy mezi Mělníkem a Českými Budějovicemi zpracovala roku 1894 firma Lanna a Vering. V té době byla Vltava hojně využívaná pro voroplavbu a klasickou plavbu, zejména přepravu dřeva, kamene a soli. Po první světové válce se objevuje námět na postavení dvou vysokých přehrad, u Slap a u Orlíku. Nový, energetický zájem se dostal do střetu s dosavadními hospodářskými zájmy. První dvě vodní díla kaskády, Vrané a Štěchovice, byla budována ve 30. letech 20. století, ještě s ohledem na plavební účely.
Význam
Ačkoliv účelem výstavby prvních děl Vltavské kaskády byla výroba elektrické energie, po druhé světové válce byla upřednostněna akumulační funkce a z ní vyplývající nadlepšení průtoků na Vltavě a na dolním Labi[1]. Vltavské nádrže mají význam především energetický (výroba el. energie v hydroelektrárnách, zejména při špičkovém odběru) a ochranný před povodněmi, dále plavební, rekreační a vodárenský. [2] Vedlejšími přínosy jsou ochrana před povodněmi, usplavnění některých částí Vltavy, stabilizace hladiny pro odběr vody k průmyslovým účelům i pro výrobu pitné vody, vytvoření nových rekreačních míst. Vodní hospodaření na Vltavě umožňuje ovlivnit i splavnost Labe pod Mělníkem. Kaskáda je podle platného manipulačního řádu schopna zcela zastavit povodeň do velikosti dvacetileté vody a povodně větší zmírnit (transformovat). Například během povodně v roce 2002, byl max. přítok do VD Orlík v hodnotě 3900 m3·s−1, překračující úroveň tisícileté povodně, snížen transformací na VD Orlík o 800 až 900 m3·s−1.[3] Také technické řešení a architektura přehrad je předmětem obdivu.
Výstavba přehrad však znamenala také zničení jedinečných přírodně i historicky cenných míst, například Svatojánských proudů a mnoha vesnic i osad. Také ukončila tradiční vltavskou voroplavbu. Výstavbou se stabilizovala teplota řeky pod přehradami, takže v Praze již v zimě obvykle mimo slepá ramena nezamrzá a v létě je naopak příliš chladná na koupání.
Upraven musel být zámek Orlík a rozebrán a znovu sestaven kostelík v Červené z 12. století. U Žďákova překlenul Vltavu jednoobloukový Žďákovský most s největším rozpětím jednoho oblouku v Evropě.
Poznámky
- ↑ Retenční hladina, převzato ze stránek Povodí Vltavy.
- ↑ Plavební zařízení (šikmé kolejové zdvihadlo doplněné v horní části plavební komorou) nedokončeno.
- ↑ Výtah pro lodě (svislé zdvihadlo) není dokončen, kolejová přeprava sportovních lodí
- ↑ původně i s propustí pro vory
Reference
- ↑ Vltavská kaskáda [online]. Povodí Vltavy [cit. 2011-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Střední Povltaví, Turistický průvodce ČSSR Olympia Praha 1984
- ↑ Souhrnná zpráva o povodni v srpnu 2002 [online]. Povodí Vltavy. Dostupné online.
Literatura
- Elektrotechnika v Praze. Praha: Elektrotechnický svaz československý, 1930. Dostupné online. - kapitola Středovltavské vodní elektrárny, s. 26–28.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vltavská kaskáda na Wikimedia Commons - Vltavská kaskáda (stručný přehled na webu Povodí Vltavy)
- Seznam vybraných nádrží ve správě Povodí Vltavy
- Potenciál splavnění vltavské vodní cesty (CityPlan spol. s r. o. 2004–2005)
