Přeskočit na obsah

Diecéze pécsská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Diecéze pécsská
Další informace
Zeměpisné souřadnice46°4′42,96″ s. š., 18°13′24,96″ v. d.
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diecéze pécská (maďarsky Pécsi Egyházmegye, latinsky Dioecesis Quinque Ecclesiensis) je sufragánní diecéze římskokatolické církve v Maďarsku kaločsko-kečkemétské arcidiecéze. V roce 2016 v diecéze žilo 660 700 obyvatel z toho 436 000 pokřtěných.

Biskupský stolec je v současné době neobsazený.

Území

Sídelním městem biskupa je město Pětikostelí (maď. Pécs), kde se nachází katedrála svatých Petra a Pavla .

Území je rozděleno na 194 farností.

Dějiny

Diecéze byla založena v roce 1009 uherským králem Štěpánem I.

Druhý biskup, Maur, později svatořečený, nechal postavit katedrálu. Papež Klement III. péčským biskupům schválil užívání pallia a další privilegia, jako odměnu oproti biskupu Kalanovi ve 12. a 13. století, jenž se dopouštěl patarinské hereze. Tyto výsady pobouřily ostřihomského abiskupa, ty však byly znovu potvrzeny roku 1754 papežem Benediktem XIV.

V diecézi byl zaveden ostřihomský ritus. V roce 1491 zde byla vytištěn Pětikostelský misál, odvozená od Misálu ostřihomského z roku 1484. [1]

V roce 1367 biskup Wilhelm Koppenbach povýšil zdejší kapitulní školu na univerzitu, která vzkvétala, až do bitvy u Moháče v roce 1526, která znamenala dlouhá léta osmanské nadvlády, k němuž došlo v roce 1543. Katedrála byla poté přeměněna na mešitu. Znovu vysvěcena na křesťanský svatostánek mohla být až v roce 1687, po opětovném dobytí země Maďary.

V 16. až 18. století se objevily problémy kvůli právu maďarských králů jmenovat biskupy, které papežové potvrzvali až po dlouhé době nebo vůbec.

1. září 1754 udělil papež Benedikt XIV. bulou Romanem Pontifexem biskupům z Pětikostelí privilegium procesního kříže a používání palia, čímž je postavil na roveň arcibiskupům. [2]

V první polovině 19. století založil biskup Ignác Szepesy de Négyes střední školu s teologickou a právnickou fakultou.

Seznam biskupů

Biskupský palác
  • Bonipert, O.S.B. † (1009 – asi 1036 odstoupil)
  • sv. Maur (Mór) † (1036 – asi 1070, zemřel)
  • Štěpán † (asi 1070 – asi 1100, zemřel)
  • Simon Szicíliai † (před rokem 1109 – asi 1134, zemřel)
  • Nána † (1135 – ?)
  • Makár I † (1138 – ?)
  • János † (1142 – po roce 1146)
  • Anthimius † (před rokem 1148 – asi 1160, zemřel)
  • Makár II † (1162 – asi 1186)
  • Bár–Kalán o Kalán † (1186 – 1218, zemřel)
  • Bartolomeo Brancioni † (1218 – 1251 odstoupil)
  • Achilles † (1251 – 1253, zemřel)
  • Jób Zách † (před rokem 1254 – 1279, zemřel)
  • Pál Balogh † (1284 – 1306, zemřel)
  • Manfréd † (1306 – 1306)
  • Péter † (1307 – 1314)
  • László Kórógyi † (1315 – 1345 nebo 1346, zemřel)
  • Miklós Poroszlói † (13. února 1346 – 25. července 1360, zemřel)
  • Wilhelm Koppenbach † (18. ledna 1361 – 1374, zemřel)
  • Bálint Alsáni † (21. července 1374 – 17. prosince 1384 jmenován apoštolským administrátorem)
    • Bálint Alsáni † (17. prosince 1384 – 19. listopadu 1408, zemřel, apoštolský administrátor)
    • Giordano Orsini † (4. září 1409 – 13. srpna 1410 odstoupil, apoštolský administrátor)
  • János Albeni † (13. srpna 1410 – 26. února 1421 jmenován biskupem záhřebským)
  • Henrik Albeni † (26. února 1421 – 1444, zemřel)
  • András Kálnói † (10. května 1445 – 1455, zemřel)
  • Miklós Bánfalvi † (23. ledna 1455 – 1459, zemřel)
  • János Csezmiczei † (5. listopadu 1459 – 1472, zemřel)
  • Zsigmond Ernuszt o Hampó † (10. prosince 1473 – 1501, zemřel)
  • György Szatmári † (19. prosince 1505 – 18. května 1523 jmenován arcibiskupem ostřihomským)
  • Fülöp Csulai Móré Fülöp † (26. října 1524 – 29. srpna 1526, zemřel)
    • Sedisvakance (1526–1539)
    • György Sulyok † (1. ledna 1528 – po roce 1537, nepotvrzen)
    • Stjepan Brodarić † (marzo 1536 – 30. března 1539 jmenován biskupem vacovským, nepotvrzen)
  • János Eszéki † (9. června 1539 – 1540 nebo 1541, zemřel)
    • Stanislav Škovránko (Várallyi) † (20. října 1541 – 20. dubna 1548, zemřel, nepotvrzen)
    • Pál Gregoriáncz † (1548 – 1550, zemřel, nepotvrzen)
  • György Tompa † (4. července 1550 – březen 1552, zemřel)
  • Juraj Drašković I † (17. července 1560 – 22. března 1564 jmenován biskupem záhřebským)
  • Andrija Dudić † (9. února 1565 – 1567 sesazen)
  • János Monoszlóy † (15. května 1574 – 29. října 1578 jmenován biskupem záhřebským)
  • Miklós Telegdy † (15. května 1579 – 22. dubna 1586, zemřel)
    • Sedisvakance (1586–1589)
  • János Kuthassy † (30. ledna 1589 – 23. září 1592 jmenován biskupem rábským)
    • János Cserödy † (19. července 1593 – 17. června 1596 jmenován biskupem egerským, nepotvrzen)
  • Miklós Zelniczey Naprady † (17. června 1596 – 15. prosince 1600 jmenován biskupem záhřebským)
  • Miklós Mikáczy † (16. dubna 1598 – 3. srpna 1598 jmenován biskupem di velkovaradínským)
  • György Zalatnaki † (20. prosince 1600 – 1605, zemřel)
  • Petar Domitrović † (15. března 1610 – 15. července 1613 jmenován biskupem záhřebským)
  • Johannes Pyber de Gyerkény † (29. července 1613 – 1619 jmenován biskupem di velkovaradínským)
    • Miklós Dallos † (23. května 1619 – 1621, nepotvrzen)
    • Tamás Balásfy † (29. září 1622 – 1625, nepotvrzen)
    • Pál Felsőtáli Dávid † (25. března 1625 – 18. července 1628 jmenován biskupem vacovským, nepotvrzen)
  • Juraj Drašković II † (3. prosince 1629 – 25. října 1630 jmenován biskupem vacovským)
  • Benedikt Vinković † (6. června 1633 – 28. dubna 1642 jmenován biskupem záhřebským)
    • János Cseh † (1637 – 1639, zemřel, nepotvrzen)
  • István Bosnyák † (14. července 1642 – 23. září 1644, zemřel)
    • Albert Cziglédy † (21. listopadu 1642 – 20. listopadu 1643, zemřel, nepotvrzen)
    • György Szelepcsényi † (20. listopadu 1643 – 5. září 1644 jmenován biskupem veszprémským, nepotvrzen)
  • György Széchény † (6. května 1647 – 9. června 1653 jmenován biskupem veszprémským)
  • Pál Hoffmann † (3. srpna 1655 – 1659, zemřel)
  • János Salix, O.Cist. † (26. září nebo 21. listopadu 1661 – 1668, zemřel)
  • János Gubasóczy † (17. listopadu 1670 – 12. července 1677 jmenován biskupem vacovským)
  • Pál Széchényi, O.S.P.P.E. † (18. dubna 1678 – 24. listopadu 1687 jmenován biskupem veszprémským)
  • Mátyás Ignác Radanay † (7. září 1699 – dubna 1703, zemřel)
  • Wilhelm Franz Johann Bertrand von Nesselrode † (21. července 1710 – 29. září 1732, zemřel)
  • Anton von Thurn und Valsassina † (2. března 1733 – 25. prosince 1734, zemřel)
  • Juan Álvaro Cienfuegos Villazón, SJ † (15. listopadu 1735 – 19. srpna 1739, zemřel, apoštolský administrátor)
  • Zsigmond Berényi † (30. září 1740 – 25. září 1748, zemřel)
    • Sedisvakance (1748–1751)
  • György Klimó † (15. listopadu 1751 – 2. května 1777, zemřel)
    • Sedisvakance (1777–1781)
  • Pál László Eszterházy † (2. dubna 1781 – 7. listopadu 1799, zemřel)
    • Sedisvakance (1799–1808)
  • József Király † (11. ledna 1808 – 17. července 1825, zemřel)
    • Sedisvakance (1825–1828)
  • Ignác Szepesy de Négyes † (11. ledna 1828 – 16. července 1838, zemřel)
  • Ján Krstiteľ Scitovský † (18. února 1839 – 28. září 1849 jmenován arcibiskupem ostřihomským)
    • Sedisvakance (1849–1853)
  • György Girk † (10. března 1853 – 24. září 1868, zemřel)
  • Zsigmond Kovács † (25. června 1869 – 25. června 1877 jmenován biskupem veszprémským)
  • Nándor Dulánszky † (25. června 1877 – 24. ledna 1896, zemřel)
  • Sámuel Hetyey † (14. prosince 1897 – 1. září 1903, zemřel)
    • Sedisvakance (1903–1905)
  • Gyula Zichy † (11. prosince 1905 – 31. srpna 1925 jmenován arcibiskupem kaločským)
  • Ferenc Virág † (27. března 1926 – 2. března 1958, zemřel)
  • Ferenc Rogacs † (2. března 1958 succeduto – 20. února 1961, zemřel)
    • Sedisvakance (1961–1969)
  • József Cserháti † (10. ledna 1969 – 3. listopadu 1989 penzionován)
  • Mihály Mayer (3. listopadu 1989 – 19. ledna 2011 odstoupil)
    • András Veres (19. ledna 2011 – 9. dubna 2011, apoštolský administrátor)
  • György Udvardy (9. dubna 2011 – 12. července 2019 jmenován arcibiskupem veszprémským)

Statistika

V roce 2016 bylo diecézí z 660 700 obyvatel pokřtěno 436 000, což odpovídá 66,0% z celkového počtu.

rok obyvatelstvo kněží jáhni věřící farností
pokřtění celkem % celkem sekulárních řeholní pokřtěných na kněze muži ženy
1950 525.000 660.000 79,5 427 351 76 1.229 75 480 194
1970 480.000 670.000 71,6 276 261 15 1.739 15 179
1980 465.000 661.000 70,3 220 220 2.113 170
1990 465.250 664.195 70,0 181 181 2.570 165
1999 440.000 660.000 66,7 134 123 11 3.283 1 19 39 206
2000 440.000 660.000 66,7 140 128 12 3.142 1 17 41 206
2001 440.000 660.000 66,7 142 129 13 3.098 1 25 40 207
2002 440.000 660.000 66,7 141 129 12 3.120 1 26 36 206
2003 440.000 665.000 66,2 134 123 11 3.283 1 19 40 206
2004 401.000 621.000 64,6 132 122 10 3.037 2 17 41 206
2013 439.000 664.000 66,1 99 93 6 4.434 2 11 27 206
2016 436.000 660.700 66,0 95 89 6 4.589 3 7 21 194

Poznámky

  1. ↑ Ján Dubina, I riti peculiari del Triduo Pasquale in Slovacchia, Romae, 2012, pp. 31, 34-35
  2. ↑ Bolla Romanus Pontifex, in Sanctissimi Domini Nostri Benedicti Papae XIV Bullarium, tomus quartus, Mechliniae, 1827, p. 5

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diocesi di Pécs na italské Wikipedii.

Literatura

Související články

  • Katedrála svatých Petra a Pavla (Pécs)

Externí odkazy

Katolická církev v Maďarsku
Jágerská církevní provincie
Ostřihomsko-budapešťská církevní provincie
Kaločsko-kečkemétská církevní provincie
Vesprémská církevní provincie
Hajdúdorožská církevní provincie (Maďarská řeckokatolická církev)
Jurisdikce sui iuris
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diecéze_pécsská&oldid=20814961“